Rodiče dávají do školek nemocné děti! Víte proč?
Doba je zlá, každý zodpovědný rodič se bojí, že ztratí práci a jeho rodina bude mít existenční problémy. Proto svým dětem nedopřávají dostatek času na rekonvalescenci po nemoci a do školek se tak dostávají nedoléčené a oslabené děti. Začarovaný kruh je na světě!
Doba je zlá, každý zodpovědný rodič se bojí, že ztratí práci a jeho rodina bude mít existenční problémy. Proto svým dětem nedopřávají dostatek času na rekonvalescenci po nemoci a do školek se tak dostávají nedoléčené a oslabené děti. Začarovaný kruh je na světě!
Zejména první nástup dítěte do předškolního zařízení je často doprovázen opakovanými onemocněními. Bývají to rýma, kašel a jejich nejčastější komplikace - záněty cest dýchacích. Bohužel se tomuto fenoménu moc zabránit nedá, pokud existuje ve školkách současný režim, kdy si v jedné vesměs uzavřené místnosti hraje 25 dětí. Jedno kýchne na druhé a za chvíli je půlka třídy nemocná.
Přeplněné školky a znečištěné prostředí
Přihlašujeme-li dnes dítě do mateřské školy, jsme většinou rádi, když se někde najde místo. Často se ocitáme v situaci, kdy nemáme možnosti na výběr, natož abysme řešili, zda bude dítě v čistém prostředí, či smogem znečištěném ovzduší. Jsme rádi, když je dítě vůbec k předškolní docházce přijato. Přitom pohyb na čerstvém vzduchu souvisí významně s otužováním a zlepšováním fyzické kondice.
Další příčinou častých onemocnění v předškolních zařízeních je nezralý dětský imunitní systém, který se většině bakterií a virů nedokáže bránit. Stav organismu pak může ještě zhoršit stres, který malé děti při odloučení od rodičů zažívají.
Není čas na rekonvalescenci
Největší problém je spatřován v tom, že rodiče spěchající do práce nenechají potomka doma dostatečně dlouho. Samotné vyléčení totiž nestačí, je potřeba dopřát malému pacientovi také čas na rekonvalescenci tak, aby se s chorobou zcela vyrovnal a do dětského kolektivu nastoupil už v plné kondici.
Zvláště po léčbě antibiotiky, ta totiž společně s nepřátelskými mikroorganismy hubí i bakterie přátelské, především ty ve střevech a organismu po takové kúře nějakou dobu trvá, než se dá zase dohromady. Uskutečněné studie dokazují, že obnova zdravé střevní flóry může trvat i několik týdnů. Tak dlouho trvá i oslabení obranyschopnosti dítěte.
"Vyvstává zde otázka, zda nedáváme děti po překonání infekce příliš brzy do kolektivu. Jsou vlastně ve stavu imunodeficience," říká MUDr. Ludmila Jeřábková, dětská gastroenteroložka a dodává, "I to je jeden z důvodů recidivujících respiračních infekcí". Průjmová onemocnění pochopitelně též mění mikroflóru ve střevě.
Nevhodná strava z bílé mouky a sladkostí
V neposlední řadě je to strava, která v případě, že je nevhodná, mění poměr bakterií směrem k hnilobným (strava s vysokým obsahem bílkovin). Některé studie dokazují, že krátce po přerušení užívání probiotik klesá významně jejich podíl ve střevě, a tak je jejich trvalý přísun v potravinách žádoucí.
Pryč ze začarovaného kruhu
Jednou z možností, jak zlepšit obranyschopnost organismu je dopřát dětem dlouhodobý pobyt venku. To umožňuje typ "lesních" školek. Je jich ovšem zatím málo a stojí se na ně fronta.
Tyto školky dopřávají dětem celodenní pobyt na vzduchu, v přírodě a bez uměle vytvořené zábavy. Většinou nemají školní budovu, jakou ji známe, mají jen bezpečné místo, kam se mohou v případě silné nepřízně počasí schovat a pracovat uvnitř (například jurtu, tee pee, někde mají k dispozici celý statek). Výuka probíhá na základě zájmu dětí a školní plán se daří plnit stejně nebo dokonce ještě lépe než v běžné školce. Většina dětí si na tvrdší podmínky přivykne a téměř pak nestoná. Umožnit dětem po nemoci dostatečný čas na rekonvalescenci.
-
Poptat se ve školce (spíše rodičů, kteří už tam děti mají), jak často chodí ven a jestli se tolerují ve třídě nastydlé děti.
-
Postupným otužováním organismu a pravidlenou, dostatečnou fyzickou aktivitou.
-
Vhodnou stravou s obsahem rozpustné i nerozpustné vlákniny. Tu najdeme v ovoci, zelenině a potravinách z celozrnné mouky. Alternativou mohou být kvalitní jogurty (ideálně plnotučný a bez konzervantů a barviv) či jiné zakysané mléčné výrobky - jogurtové mléko, mléko acidofilní či kefír, probiotické bakterie jsou přidávány i do některých džusů.
Navíc lze probiotika dodat ve formě léků či potravinových doplňků. Tak bude střevní mikroflóra osídlena dostatečným množstvím přátelských bakterií, jejichž boj proti infekci bude účinnější.
zdroj: Botticelli