1) O jaký výzkum / studii ap. se opírá tvrzení p. Ing. Zeleného, že "encyklopedický charakter" testu odpovídá hlavnímu proudu výuky na českých školách? Prováděl CERMAT nebo jím pověřená organizace či odborník nějakou analýzu metodiky vyučování na školách s maturitou? Kdy? V jakém rozsahu? Kde jsou dostupné její výsledky?

Tvrzení ředitele Zeleného se opírá o zkušenosti z diskusí zejména s řediteli škol a didaktiky dějepisu. Test je konstruovaný opravdu spíše konzervativně, to je ale záležitost „vynucená" skutečností, že současní maturanti nebyli k maturitě připravováni podle rámcových a školních vzdělávacích programů, ale podle jiných dokumentů (např. Učební dokumenty pro gymnázia). Maturitní testy mohou být konstruovány tak, aby vycházely z RVP, až v okamžiku, kdy maturanti v daném školním roce budou mít absolvovaný kompletní vzdělávací cyklus podle tohoto dokumentu. To rozhodně o letošních maturantech neplatí.

2) Kdo test připravoval? Můžete konkrétně jmenovat odborníky didaktiky a zkušené pedagogy z praxe, kteří se na tvorbě testu podíleli? Spolupracovali jste při přípravě testů z nějakou vysokou školou? Konzultovali jste jeho podobu s některou z fakult, katedrou didaktiky apod. Se kterou? Využili jste nějakých zahraničních inspirací? Jakých?

Samotný test byl konstruován předmětovým koordinátorem. Jednotlivé úlohy však připravovali certifikovaní autoři testových úloh z řad aktivních učitelů dějepisu, dále byly úlohy revidovány pedagogy ze středních a vysokých škol. Jména autorů a revizorů nezveřejňujeme.

3) Kde, na které škole / školách byly testy pilotně ověřovány a s jakým výsledkem?

Testy se jako celek nepilotují. Pretestováním procházejí úlohy. Místa konání ani výsledky z procesu pretestování z bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme.

4) Proč jsou v testu hojně využívány materiály z internetové encyklopedie Wikipedia (6x citace historických dokumentů), když tato je odborně negarantovaným zdrojem diskutabilního obsahu a může obsahovat nepřesnosti, úmyslná zkreslení, chyby, překlepy nebo úpravy skutečných originálů?

Maturant z dějepisu musí v rámci řešení testu prokázat dovednost pracovat s různými výchozími materiály z různých zdrojů. Internetová encyklopedie je jedním z těchto zdrojů, shodou okolností je v ilustračním testu vícekrát zastoupena Wikipedia. Využití otevřených zdrojů výchozích textů případně výchozích obrázků, map apod. je však zcela běžné i v případě testů z jiných předmětů a zdaleka nejde o české specifikum.

5) Jak to, že jako zdroj textu u ot.č. 10, je označen CERMAT, když se ve skutečnosti jedná o materiál převzatý kompletně (až na jediné vypuštěné slovo) z internetové encyklopedie Wikipedie? Podobné podvůdky a pochybení v oblasti autorství jsou na školách, jejichž studenty má test prověřovat, přísně potírány...

Při úpravách úlohy se k výchozímu textu nedopatřením dostal špatný zdroj. Bohužel tato chyba nebyla při závěrečné revizi objevena. Rozhodně nešlo o záměr. Zdroje uvádíme (pokud je to možné vzhledem k povaze úlohy) u všech výchozích textů. Po upozornění jsme zdroj v testu obratem upravili.

6) Z jakého důvodu jsou do testu zařazeny matoucí a nejednoznačné otázky, o kterých sám ředitel CERMATu p. Zelený prohlašuje, že se o jejich správné odpovědi vede diskuse mezi odborníky historiky? (např. ot.č. 28 - papež jako hlava křesťanství, ot.č.41 portrét dámy se psem - datace oděvu)

Otázky v maturitním testu by měly být zcela jednoznačné, student nemůže u zkoušky suplovat historiky a dělat rozhodčího jejich debat! Není záměrem zařazovat do testu matoucí a nejednoznačné otázky.

K úloze 28: toto tvrzení není chybné, v této souvislosti lze odkázat na Pastor aeternus z roku 1870. Je potřeba zde vzít v potaz historické souvislosti a úloha nemůže být posuzována z pohledu společenskovědního základu. Pro jednoznačnost řešení by bylo žádoucí v zadání úlohy explicitně zmínit historický kontext, jakkoli jej lze v případě testu z dějepisu předpokládat.

K úloze 41: Úloha je po metodologické stránce zcela správná, byla posouzena odbornými revizory z řad pedagogů. Zadání úlohy „Kterému datu nejvíce odpovídá móda dámy s chrtem na výchozím obrázku?" je založeno na klíčovém slově nejvíce odpovídá. Jednotlivé distraktory by měly být pro studenty přitažlivé, jinak je úloha považována po testologické stránce za nevhodnou. V této úloze je podstatné, že dáma na výchozím obrázku má typ klobouku, který odpovídá r. 1875. Tato úloha patří k náročnějším úlohám.

7) Proč nebyla podoba testu konzultována s poradním sborem MŠMT, který tvoří učitelé dějepisáři ze ZŠ a SŠ, tedy s tzv. Pracovní skupinou pro výuku dějepisu?

Didaktické testy mají charakter zkušebního tajemství, s nímž přijde do styku velice úzký okruh lidí. Proto není možné rozšiřovat konzultace za okruh certifikovaných spolupracovníků. Vývoj testu se děje podle bezpečnostně přísných a pro všechny závazných postupů. Dějepisný test v tomto nemůže být výjimkou.

8) Proč na webové stránce CERMATu chybí kontaktní údaje na osoby, které jsou zodpovědné za přípravu testů pro konkrétní předměty a je k dispozici pouze obecná adresa [email protected] , ze které na podněty nikdo nereaguje?

Kontaktní údaje na jednotlivé odborné pracovníky i externí spolupracovníky nejsou veřejně přístupnou informací. Důvodem je implicitní ochrana zkušebního tajemství. Zveřejňování jmen autorů, revizorů úloh či členů expertních týmů, tj. těch, kteří přicházejí do styku se zkušebním tajemstvím není obvyklé v žádném obdobném systému v zahraničí.

9) Jak dlouho byl cvičný test k maturitě z dějepisu připravován?

Na tuto otázku nelze jednoznačně přesně odpovědět. Vývojové práce na jednotlivých testech a dalších materiálech se překrývají, nikdy se nepracuje jen na jednom konkrétním testu - taková praxe by vývoj neúměrně protahovala. Obecně platí, že vývoj jednoho testu se pohybuje v řádech měsíců.

10) Kolik jeho tvorba stála?

Průměrné náklady na vývoj úloh a kompilaci testu obdobného charakteru se pohybují mezi 60 - 80 tis. Kč. Podstatnou část nákladů tvoří náklady spojené s revizemi a ověřovacími procesy (pretesty úloh) metodické validity. Cca 40-60% těchto nákladů tvoří odměny pedagogickým pracovníkům škol, kteří se na vývoji úloh i samotného testu podílejí.