Letošní zima velké mrazy nepřinesla, a tak můžeme čekat, že s jarním sluníčkem spatří světlo světa opět záplava nebezpečných parazitů.  Koušou, sají, štípou, a ke všemu roznášejí nebezpečné nemoci. 

Mírná zima přeje vosám a klíšťatům, která spolu s komáry či mravenci tvoří pěknou řadu parazitů, před kterými bychom se rozhodně měli mít na pozoru. Rozhodně vás nechceme děsit a odrazovat od vycházek a výletů. Jen chceme poradit, kdy se čeho začít obávat a jak se chránit.

DUBEN

Svědivé svilušky

Pokud začínáte jezdit na chalupu nebo chatu, dejte si pozor na roztoče, kteří si v tomto obvykle vlhkém prostředí obzvlášť libují, hlavně v lůžkovinách. Mohou mít na svědomí zhoršení alergií nebo astmatu.

V dubnu je ještě na většinu hmyzu brzy. Výjimku tvoří sametky neboli svilušky. Vědecká pojednání o nich sice tvrdí, že bát bychom se jich měli až na podzim, ale desítky případů potvrzují, že nejdivočeji útočí právě začátkem jara. Výsledkem je výsev červených kousanců s puchýřky, které svrbí tak úporně, že štípnutí blechy nebo kopřivka jsou proti tomu procházka růžovým sadem. Právě s kopřivkou si je lidé i lékaři často pletou. Někdy svědění doprovází i horečka a nebezpečí spočívá v zanesení infekce do rozškrabaných míst. U malých dětí napadají pokožku na hlavě. 

Číhají hlavně v trávě a na přízemních částech rostlin. Ochrání vás spolehlivý repelent, a pokud už k pokousání dojde, uleví horká voda. Ale opravdu horká, co jen snesete. Tak se totiž zlikvidují larvy, které - a je to opravdu ošklivá představa - se zavrtávají do kůže. Odpadávají obvykle třetí den, ale ještě po několik dalších týdnů na postiženém místě zůstávají hnědofialové skvrny, které se občas 'proberou' a začnou znovu svědit. 

Mravenci i v kredenci

Také mravenci jsou připraveni brát nás útokem, hlavně byty. Cesty si značkují pachovými stopami, aby na cestě zpět nezabloudili. Poštípání je sice neškodné, ale nepříjemné. Účinným prostředkem může být aerosol na mravence ve spreji. "Spreje proti lezoucímu hmyzu, takzvaně kontaktně působící insekticidy, si s mravenci okamžitě poradí. Jejich účinnost je však jen lokální a z mravenčí kolonie k nám tak mohou proudit další a další zástupy dělnic.“ říká Mgr. Kateřina Jůzová, entomoložka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Koupit lze ale i speciální nástrahy na mravence - pastičky (např. Biolit), které v sobě ukrývají atraktivní potravinovou složku lákající lezoucí hmyz. Ten se po požití vrací do svého úkrytu, kde dál roznese účinný jed a dochází k vyhubení celého mraveniště.

Blechy si nevybírají

U blech je riziko nákazy celoroční, ale s rostoucími teplotami se zvyšuje pravděpodobnost, že se někde potkáte. Zvlášť když máte domácho mazlíčka. Na zvířeti totiž nacházíme pouze blechy dospělé, ty však produkují vajíčka, která ze zvířete vypadávají v jeho okolí. Mohou se tak uchytit doma na koberci, na sedačce či v autě při cestě z chalupy, a nevěřte tomu, že ty psí na člověka nejdou. Jdou, a jejich nebezpečnost blech spočívá v tom, že mohou být mezihostitelem tasemnice. Od chlupatých přátel bohužel můžeme chytit i škrkavky a z nich larvární toxokarózů. Proto nezapomeňte psy a kočky pravidelně odčervovat, přípravků je k dispozici spousta. 

KVĚTEN A ČERVEN

Komáří nálety

Tito malí pijáci krve nás pronásledují až do podzimu. U nás se vyskytuje převážně druh komára obecného, ale trápí nás jen jeho samičky. Samci se totiž neživí krví, ale pouze rostlinnými šťávami. 

Štípnutí od komára není nijak závažné. „Komáři svým tenkým sosákem napichují drobné cévky, ze kterých přímo sají krev, takže nevytváří hematom,“ vysvětluje Mgr. Jůzová. Výskyt komáry přenášených onemocnění je u nás velmi vzácný. Alergie také nejsou časté, štípance však neúprosně svědí a do ranky si navíc můžeme zanést nečistoty a zajistit si tak drobnou infekci. Rána pak svědí o to víc a postižené místo se ne a ne zahojit. Na vzniklé pupínky lze aplikovat lokální protizánětlivé přípravky ve formě gelů, snazší je však útoku komárů předejít. Vybavte se tedy na léto ochrannými prostředky v podobě sprejů a repelentů(pro děti ale volte speciální). Pokud preferujete spaní s otevřeným oknem, určitě sáhněte po elektrických odpařovačích (pro děti opět varianta Kids).

ČERVENEC A SRPEN

Nenechavé vosy

„Vosy nejdou jenom na sladké, jak se lidé mnohdy domnívají, ale živí se také masem. Láká je však nejen jídlo, třeba při grilování, ale i náš pot, který cítí na desítky metrů,“ vysvětluje entomoložka.

Vosa obecná je nejhojnější evropský druh vosy, která na rozdíl od včel ráda útočí i na lidi. Vosí jed, který vpouští do těla směs kyselin, může být pro alergiky velmi nebezpečný. "V jedovém váčku se nachází nejen samotný jed – peptid, ale také feromon, kterým vosy nepřítele "označkují“, aby upozornily další vosy na nebezpečí a ty mohly nepřítele snáze zacílit,“ říká  odbornice a upozorňuje, že letos můžeme opět očekávat velké vosí nálety.

Ještě nebezpečnější však bývá včelí jed, způsobuje prudší alergické reakce a může dojít i k anafylaktickému šoku. 

Životu nebezpečná klíšťata

Dáváme je nakonec, i když jejich sezóna vlastně nikdy nezačíná a ani  nekončí, ale vynechat je opravdu nemůžeme.  Vyskytují se stále častěji, navíc jich je velká část infikovaná a mohou tak způsobit závažné zdravotní problémy. Zajímavostí je, že se stále častěji vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, proto ani na horách už nejsme před jejich útokem chráněni. "Ráda bych také upřesnila, že klíšťata opravdu nepadají ze stromů. Pohybují se blízko nad zemí, tedy například v trávě. Do horní části těla se klíště dostane díky lehnutí do trávy, případně může velmi snadno přelézt po oděvu či pod oblečením,“ vyvrací rozšířený mýtus entomoložka.

Zatímco na klíšťovou encefalitidu existuje účinná vakcína, na vývoj očkování proti lymské borelióze si budeme muset ještě počkat. I zde se proto vyplatí investovat do ochranných prostředků. Pro děti opět volte variantu Kids či Baby.