Jeden z nejoblíbenějších svátků českých vesnic dnes trochu upadá, ale pojďme se podívat, jak takové posvícení opravdu vypadá. Posvícení na vesnicích a městech připadá na jiný den. Vesnice slaví posvícení první neděli po svátku, jehož jménem je zasvěcený místní kostel. Některé vesnice ho slaví přesně šest týdnů po pouti.
Dostavba kostela je pro obec mimořádná věc. Posvícení je oslava připomínající posvěcení kostela. Dnes posvícení zůstává už jen v některých městech a na vesnicích. Jde o slavnost, která je spojená s posvícenskými koláči, zábavou, průvody nebo maskami. Posvícení najdeme na Moravě pod pojmem hody, stárek nebo na Slezsku používají výraz krmáš.
Každý region má své zvyky a tradice. Na Sokolovsku se tradičně obědvala jáhlová kaše s mandlemi či rozinkami. Na Karlovarsku se v úterý vydávali mládenci na obchůzky a tančili s děvčaty. Tak jako jsou různé zvyky, i koláče najdeme v různých regionech jiné. Pochutnáme si na kulatých, hranatých, na celém plechu, s několika vrstvami nádivky nebo se setkáme se skládancem, což je koláčově těsto na velkém plechu.
Historie posvícení
Dříve se posvícení slavilo od soboty do úterního rána. Samotné přípravy už začínaly několik týdnů dopředu. Čistil se dům a chlévy a také se konaly zásnuby a svatby. O posvícení se schází celá rodina. V sobotu se posílalo přátelům a sousedům několik koláčů na ochutnání. V neděli už započaly pravé hody. Jedli se kachny, slepice nebo kuřata. Odpoledne patřilo návštěvě kostelíka a večer zase muzice a tancovačce. Hosté z posvícení odcházeli obdarovaní výslužkou v podobě koláčů, buchet, zelí a masa.
