Jsme neplodní? A co dělat, když se nedaří založit rodinu? Ptejte se odborníka
Problémy, které souvisí s nesnadným početím, v posledních letech stoupají. Může za to nejen přibývající věk, užívání hormonální antikoncepce v brzkém věku, ale také nízký počet živých spermií v ejakulátu. Kterých příznaků neplodnosti si všímat a co můžete udělat pro to, abyste mohli založit rodinu?
Neplodnost se stala jedním z civilizačních problémů, které výrazně ovlivňují lidské životy. V Česku má problém s početím každý pátý pár a statistiky ukazují, že muži na tom mají procentuálně stejný podíl jako ženy. Co všechno se negativně podílí na tom, že se nedaří založit rodinu přirozenou cestou? Jak poznat, že problém s početím už potřebuje odborníka? A jaké možnosti v současné době reprodukční medicína nabízí?
Ptejte se na otázky ohledně neplodnosti a problémů s početím našeho odborníka Jana Lachety, primáře Centra reprodukční medicíny Iscare.
Své otázky můžete i anonymně pokládat ještě před termínem konání poradny do našeho formuláře, nebo se zúčastnit on-line poradny v pátek 11. června od 9 do 11 hodin. V tento čas bude přední český odborník na reprodukční medicínu odpovídat na došlé dotazy.
MUDr. Jan Lacheta
- Přední český odborník na reprodukční medicínu a primář Centra reprodukční medicíny Iscare, kde působí od roku 2014.
- Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor lékařství. Po promoci pracoval na Gynekologicko-porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
- V roce 2009 získal atestaci v oboru gynekologie a porodnictví a působil v soukromých zdravotnických zařízeních a centrech asistované reprodukce.
Online rozhovor
Načasování odběru vajíček se děla na základě velikosti nastimulovaných folikulů. U některých pacientek je růst rychlejší a pak i odběr bývá dříve. Obvykle bývá odběr mezi 10.-14. dnem cyklu.
Při KET je úspěšnost srovnatelná jako při transferu čerstvého embrya. Imunologie se udělat může (většinou se doporučuje až po 2 neúspěšných transferech), s genetikou bych počkal, podle toho jak dopadnou KETy. Už jednou zamrazená embrya stejně většinou nelze geneticky vyšetřit. Držím palce.
Jestliže je pacientce 40 let, je to závod s časem. Cílem je, aby co nejrychleji otěhotněla. A tou nejúspěšnější metodou je umělé oplodnění. I v případě, že máte všechna vyšetření v pořádku.
Riziko vyšetření HyCoSy téměř žádné není. Je to jednoduchá metoda, srovnatelná s inseminací. Není problém se snažit o otěhotnění i v cyklu, kdy byla provedena. Jedná se o diagnostickou metodu, ne terapeutickou. Zprůchodnit vejcovod vlastně neumíme. Samozřejmě pokud se dělá umělé oplodnění, je už nepodstatné jestli jsou vejcovody průchodné či nikoliv - možná proto vám to nechtějí provést. Problémem je ale tzv. hydrosalpinx (sactosalpinx), což je vejcovod vyplněný tekutinou. Jeho přítomnost cca 2x snižuje úspěšnost otěhotnění i po IVF. Takový vejcovod je lepší laparoskopicky odstranit. Samozřejmě netuším, jestli je to váš případ.
Zakloněná děloha (v RVF - retroverzi-flexi) většinou nepředstavuje problém a jedná se pouze o anatomickou variantu. Existuje ale tzv. fixovaná děloha v RVF, která je důsledkem vazivových srůstů v břišní dutině. Může se jednat o následek pozánětlivých nebo pooperačních změn, někdy se vyskytuje při endometrióze. Tyto stavy už můžou negativní ovlivnit plodnost - někdy jsou spojeny i s neprůchodnými vejcovody.
Předpokládám, že máte vyloučenou imunologickou i genetickou příčinu neplodnosti. Doporučuji ještě hysteroskopii (vyšetření děložní dutiny). Pokud bude vše v pořádku, je místě udělat další IVF, tentokrát s genetickým vyšetřením embryí. Zamlklá těhotenství jsou totiž dost často způsobená genetickým problémem u embrya.
Obezita zhoršuje přehlednost při ultrazvukovém vyšetření kvůli tzv. viscerálnímu tuku v břišní dutině. Navíc vaječníky jsou někdy dislokovány do vyšších partií, i mimo pánev. V extrémním případě jsou tak vysoko, že nejsou zobrazitelné a tudíž nelze odběr vajíček provést.
Obezita může velmi komplikovat zobrazení vaječníků (kvůli viscerálnimu tuku v břišní dutině). Dost často jsou vaječníky výš než obvykle a mimo dosahu ultrazvukového zobrazení. Pokud jsou vaječníky nezobrazitelné, není možné provést odběr vajíček. Ten se dělá vždy pod ultrazvukovou (vaginální) kontrolou. Někdy jsou vaječníky dislokovány tak vysoko, že je sice na ultrazvuku vidíme, ale jsou mimo dosah odběrové jehly - hrozilo by poškození okolních orgánů (střevo, cévy apod.)
V cyklu, kdy se bere Clostilbegyt, je vhodné udělat ultrazvuk (většinou 8.-10. den cyklu) - zkontrolovat, jestli má léčba nějaký efekt. Pozná se to snadno, musí být na ultrazvuku vidět dominantní folikul. Pokud je dom. folikul přítomen, je vhodné ovulaci spustit injekcí Ovitrelle a načasovat pohlavní styk (měl by být 36 hodin po injekci). Doporučuji vám ale nechat vyšetřit i partnera - tento postup má smysl pouze když je normální spermiogram.
Největším problémem PCOs je anovulace. Pokud žena s PCOs zatím neplánuje otěhotnět, není třeba de facto dělat nic (vyjma situace, kdy je žena obézní - tam je na místě redukce hmotnosti). Může samozřejmě pro pravidelnou menstruaci užívat antikoncepci, ale není to nutné. U ženy, která dítě chce, je třeba řešit ovulaci. Nejprve je třeba vyvolat menstruaci (pomocí progestinů), pak užívat léky (tzv. antiestrogeny nebo inhibitory aromatázy), případně indukovat ovulaci (jedná s o injekci, která obsahuje hCG - těhotenský hormon).
Pro nastartování spontánní ovulace se používají i další léky - jako je metformin nebo myo-inozitol - nicméně úspěšnost není vysoká.
je mi sice jen 24 let a aktuálně neplánuji rodinu. Jelikož bych za každou cenu chtěl někdy vlastní dítě, jsou nějaké potvrzené činnosti, které významně škodí spermiím? Narážím na časté nošení mobilu na těle, taktéž třeba saunování, vystavování se různého záření...? Mají tyto činnosti i vliv potenciálně na rakovinu prostaty?
Dá se nějak laicky zjisit, zda mám spermie kvalitní? Jelikož jsem zatím mladý a již teď bych měl nějaký problém, tak by určitě bylo lepší ho řešit hned nebo si je nechat zmrazit, dokud jsou ještě alespoň trochu schopné.
Děkuji za odpověď.
Pro správnou tvorbu spermií je důležitá optimální teplota, která je nižší než je teplota tělesná. Proto jsou varlata uložena v šourku, mimo břišní dutinu. Jakákoliv aktivita, která vám zvýší teplotu v šourku je potenciálně škodlivá. Vámi popisované činnosti nemají vliv na vznik karcinomu prostaty. Laicky se kvalita spermií zjistit nedá (domácí testy jsou velmi nespolehlivé). Nejlepším řešením je jednoznačně provedení spermiogramu - vyšetření ejakulátu, kde se zhodnotí koncentrace spermií, jejich pohyblivost a vzhled. Toto vyšetření provádí všechna centra asistované reprodukce. Zamrazení spermií je samozřejmě taky možné, pro případ kdybyste měl v budoucnu nějaké významné zhoršení spermiogramu.
chtěla bych se zeptat, jaký se správný postup, když se mi nedaří otěhotnět. Je mi 38 let a snažíme se třičtvrtě roku. Vzhledem k věku přemýšlíme co dál. Gynekolog mě poslal pouze na krevní testy kvůli zjištění správného fungování hormonů, jinak prý se máme obrátit na nějakou "kliniku". Jsme zastánci přirozeného početí a chtěli bychom jen zjistit, zda jsme oba zdraví a existuje vůbec šance takto otěhotnět. Provádí se nějaká taková vyšetření v běžných nemocnicích? Nebo jak máme postupovat?
Děkuji,
M. Š.
Vzhledem k vašemu věku vám doporučuji navštívit kliniku asistované reprodukce. Na gynekologických odděleních nemocnic se vyšetření plodnosti většinou neprovádí (s výjimkou fakultních zařízení). Samozřejmostí je vyšetření obou partnerů, problém může být na straně ženy nebo muže, anebo u obou partnerů. Navíc u pětiny párů neodhalíme žádný problém. Většinou však k otěhotnění dojde až po umělém oplodnění. Ve vašem případě je to i souboj s časem, po 35. roku života ženy klesá plodnost velmi výrazně, což je dáno snižující se kvalitou vajíček.
Šance na otěhotnění ve 49 letech věku ženy je extrémně nízká. V tomto věku je genetická kvalita vajíček natolik špatná, že většinou nevede ke vzniku geneticky zdravého embrya. Samotná přítomnost menstruace neznamená, že je žena plodná (tzn. že má ovulaci). Řešením by byla samozřejmě darovaná vajíčka, nicméně to by už bylo v rámci umělého oplodnění - a to je možné provádět pouze do 49. narozenin ženy.
s manželkou máme 1 syna, přesto se nám nedaří znovu otěhotnět a to již 5 rok. ( blížím se věku 40, manželka je nyní o 3 roky mladší) Vyzkoušeli jsme i několikrát umělé oplodnění avšak bez úspěchu. Dle lékaře jsme zcela v pořádku včetně vajíček a spermatu. Chtěl bych se zeptat, co bychom mohli ještě pro otěhotnění udělat nebo jaké vyšetření absolvovat.
Přeji Vám hezký den
Neznám bohužel detaily vašeho případu, ale pokud máte za sebou opakované neúspěchy, určitě bych doporučil tzv. preimplantační genetické testování embryí. Jedná se o genetické vyšetření embryí - 5. den kultivace se provede odběr embryonálních buněk (tzv. biopsie trofektodermu), vzorek je odeslán na genetickou analýzu a všechna embrya se zamrazí. Až je znám výsledek, rozmrazí se chromozomálně zdravé embryo a provede embryotransfer. Úspěšnost transferu je v tomto případě vyšší, než u nevyšetřeného embrya.
Zkoušíme s manželem početí, ale stále nic.
Moc děkuji!
Pokud máte takto dlouhé pauzy mezi jednotlivými menstruacemi, je kromě hormonálního vyšetření, které se provádí 2. až 4. den cyklu (menstruace), nutné ověřit, jestli máte ovulaci. Bez ovulace samozřejmě nelze přirozeně otěhotnět. Normální výsledek hormonálního vyšetření, nemusí automaticky znamenat, že žena ovuluje. Dlouhé cykly až nepřítomnost menstruace, mohou signalizovat tzv. syndrom polycystických vaječníku. Doporučuji návštěvu specializovaného centra.
Pro přirozené otěhotnění stačí mít jeden vaječník a jeden průchozí vejcovod. Záleží, na které straně jste měla diagnostikován neprůchozí vejcovod - zda na té, kde byl vaječník odstraněn nebo na té druhé. Nicméně je prokázáno, že i druhostranný vejcovod je schopen "převzít" vajíčko z vaječníku. UV lampa nemůže plodnost žádným způsobem ovlivnit.
Děkuji.
Doporučuji vnučce a jejímu partnerovi návštěvu centra reprodukční medicíny. U muže je třeba vyšetřit spermiogram, u ženy vyšetřování složitější a komplexnější - hormonální a ultrazvukové vyšetření, dále pak např. ověření průchodnosti vejcovodů, popř. další testy (imunologické, genetické). V čem může být problém, nedokážu bez znalosti výsledků testů říct. Návštěvu specializovaného centra doporučuji po 1 roce snažení, u žen nad 35 let už po 6 měsících.
Kvantifikovat stres je velmi těžké, ještě obtížnější je najít korelaci mezi stresem a plodností. Hlavním centrem v mozku, které ovlivňuje u ženy funkci vaječníků je hypotalamus a hypofýza. Avšak tyto struktury jsou pod vlivem mozkové kůry - tzn., že extrémní stres může nějakým, pro nás zatím neznámým, způsobem ovlivnit reprodukční funkce. Spíše je ale nepravděpodobné, že vám stres způsobil potrat. Vzhledem k tomu, že už se rok snažíte otěhotnět, jednoznačně doporučuji navštívit specializované centrum pro léčbu neplodnosti.
Tuková tkáň je důležitá pro metabolismus estrogenů. Nachází se tam klíčový enzym (aromatáza), který je podstatný pro vznik nejvíce aktivního estrogenu - estradiolu. U obézních žen může být narušena hormonální rovnováha, která negativně ovlivní plodnost ženy (ovulaci apod.). Velmi často je nadváha nebo obezita asociována s hyperandrogenním syndromem (syndromem polycystických vaječníku), který je charakterizován anovulací, nadbytkem mužských pohlavních hormonů (androgenů) a poruchami menstruačního cyklu.
dekuji
Pravděpodobnost otěhotnění z vlastních vajíček se v 51 letech limitně blíží nule. Teoretickým řešením jsou darovaná vajíčka, nicméně v České republice máme legislativní věkové omezení, do kdy můžeme umělé oplodnění provést (a je jedno, jestli z vlastních nebo darovaných vajíček). Tento proces můžeme realizovat do 49 let věku ženy.
Nevím přesně, co myslíte tím „nedozráváním vajíček“. Pokud máte na mysli ovulaci (prasknutí dominantního folikulu a uvolnění vajíčka z vaječníku), existuje samozřejmě léčba pomocí léků, které umí ovulaci podpořit. Jedná se o tablety, které se užívají na začátku cyklu. Působí tak, že zvýší v těle hladinu FSH (folikulostimulačního hormonu), jehož důsledkem je růst dominantního folikulu a následná ovulace. Redukce váhy je také na místě – je to obecné doporučení.
Samotná přítomnost varikokély nemusí nutně znamenat sníženou plodnost muže, varikokély jsou různého stupně závažnosti. Co se týče odstraněného vaječníku, pro spontánní otěhotnění stačí jen jeden vaječník - pokud normálně funguje (je přítomna ovulace) a je průchodný vejcovod.
Dva spontánní potraty nemusí ještě znamenat problém. Když jsou potraty tři, je vhodné provést imunologické vyšetření ženy (zaměřené na reprodukci) a genetické vyšetření páru. Dále je na místě geneticky vyšetřit potracený materiál - obsah děložní dutiny. K vyloučení abnormalit dělohy (např. vrozených vývojových vady) bych ještě doporučil hysteroskopii (endoskopické vyšetření děložní dutiny) nebo 3D ultrazvuk dělohy.