Přední český výživový poradce Ing. Petr Havlíček tvrdí: "Nemůžeme jíst tak tučnou stravu jako naši předkové. Protože se prostě nehýbeme. Což spousta lidí odmítá akceptovat."

"Člověk, který výrazně sportuje, se bez tučného masa, másla a třeba kousku sádla neobejde. Pro člověka, který se ale vůbec nehýbe, jsou tyto potraviny téměř tabu," tvrdí dál Petr Havlíček. Přečtěte si celý rozhovor!

S dietami lepší nezačínat!

Téměř všichni držíme každou chvíli nějakou dietu. Přitom se zdá, že národ je stále tlustší. Dokonce se hovoří o pandemii obezity. Jak je to možné, takový paradox?

To není paradox. Časté a opakované držení nízkoenergetických diet vede k obezitě. Nejprve hladovíme, pak už to nevydržíme, protože máme hlad, jsme podráždění, unavení, nesoustředění. Tak z diety vyskočíme a náš organizmus si začne okamžitě ukládat tuk do zásoby.

A nastane jojo efekt. Po čase zase držíme dietu, zhubneme už o něco méně, opět přibereme, ale o trošku více. Naše váha pomalu ale jistě stoupá. Ve dvaceti jsme nespokojení se 70 kily a ve čtyřiceti letech neřešíme 70 kilo, ale bohužel 90 nebo 100 kilo. To všechno kvůli špatně zvoleným dietám. Jenže hlavní problém je jinde. Není to otázka diet - my musíme změnit životní styl a styl stravování.

Co je na našem životním stylu, který jsme převzali od svých předků, špatné?

Právě že my jsme nic nepřevzali. My jsme všechno změnili. Naši praprarodiče žili naprosto jiným životním stylem. Tehdy nebyla televize, nebyl internet, počítače, nebyly prostředky hromadné dopravy a nebyl takový podíl automatizace. Prostě, naši předkové měli daleko více pohybu, než máme my. Já se ve své praxi setkávám s lidmi, kteří nemají absolutně žádný pohyb. Oni se do práce a z práce přemisťují autem nebo MHD, v práci jen sedí, jsou líní si zajít i pro kafe, jsou líní se i napít, aby nemuseli chodit tak často na toaletu. A doma nedělají taky vůbec nic. Tito lidé pak mají problém. A argumentují přesně tak: proč bych si nemohl dát vysoce energeticky náročnou a tučnou stravu, když tak jedli už moji předkové?

Nebojte se příloh!

Takže vepřové maso a chleba se sádlem mohli jíst lidé dříve, protože to potom prací na polích a v domácnostech spálili?

Ano, přesně tak. Tehdy převažovala manuální práce. Pro takového člověka byl tuk naprosto ideálním palivem. Kdežto u člověka, který se nehýbe a pracuje duševně, nabývají na významu sacharidy, kterých se paradoxně většina z nás bojí, protože se říká, že sacharidy jsou to největší zlo v naší stravě. Přitom v současné době jsou naopak naším hlavním palivem. Tělo si bere energii ze sacharidů, a to především na činnost mozku. Jde o to, aby organizmus nebyl ve stresu a nemusel si cukry vyrábět z jiných zdrojů. V těle je řada orgánů, které jsou na zásobení cukrem bytostně závislé, a mozek je hlavní spotřebitel. Takže člověk, který se cíleně vyhýbá konzumaci sacharidů, si do budoucna způsobuje docela zásadní problém. Jen musíme zvolit správné sacharidy.

Jaké sacharidy jsou ty správné? Spousta lidí právě v obavě před ztloustnutím nejí rýži, brambory, těstoviny.

A pak se nacpou sladkostmi. Člověk by si měl vybírat takový typ sacharidů, kterým se říká komplexní nebo sacharidy s nízkým glykemickým indexem. A měl by ještě správně zvážit porci, aby sacharidů v jídle nebylo moc ani málo. Jde také o to vybírat si potraviny, které nejsou zásadně dotčeny technologickým zpracováním. To znamená opouštět módní pseudoracionální výrobky typu cornflakes, různé čokoládové, cereální kuličky, protože to jsou ve většině případů potraviny s vysokým glykemickým indexem. 

Sacharidy, které se v našem těle chovají slušně, ctnostně a správně, jsou ty, které mají vyšší obsah vlákniny a zpracovatel na ně příliš nesahá. Takže když cereálie, tak například vločky. A nedělat z nich módní extrudované výrobky, které jsou sice chutnější, ale našemu tělu nějak zásadně neprospívají. Prodávají se jako racionální strava, ale vůbec racionální a zdravou stravou nejsou. Hodí se ve chvíli, kdy jste na túře nebo jedete na kole, sportujete. Tehdy mohou sloužit jako občerstvení. Ale rozhodně by to nemělo být něco, čím se cpeme celý den.

Které vločky ano?

Vy tady právě svačíte nějaké vločky. Co ještě v té směsi máte?

Je to směs vloček, ve které převažují ovesné vločky. Jsou unikátní tím, že kromě nerozpustné vlákniny obsahují i rozpustnou vlákninu - takový ten šlem, když to uvaříte. Pak jsou v tom ještě ječné vločky, malý podíl pšeničných vloček, pravá čokoláda, trochu nezdravých pufovaných křupinek, trocha kakaa a třtinového cukru.

Takže toto doporučíte jako svačinu?

Toto může být svačina, snídaně i druhá večeře.

Když toho mám v práci hodně, sahám do šuplíku po čokoládě. To mi asi spíše doporučíte tuto směs?

Rozhodně, protože čokoláda, to je minimálně z 50 procent tuk.

Ale to je ta kvalitní, hořká, sedmdesátiprocentní.

Ale jejím základem je kakao a kakaové máslo.

No jistě, ale to je zdravé.

Ale kakaové máslo je pořád tuk, který při duševní práci prostě nespotřebujete. Tuky pálíte hlavně činností svalů. Proto nemůžeme jíst tak tučnou stravu jako naši předkové. Protože se prostě nehýbeme. Což spousta lidí odmítá akceptovat. Člověk, který výrazně sportuje, se bez tučného masa, másla a třeba kousku sádla neobejde. Pro člověka, který se ale vůbec nehýbe, jsou tyto potraviny téměř tabu. Proto neexistuje jednotný recept na to, co je vlastně zdravá strava.

Žádná definice?

Zdravá strava je taková strava, která respektuje životní styl člověka.

Na českou kuchyni nemáme nárok!

Do toho asi česká kuchyně nezapadá...

Bohužel, my na českou kuchyni nemáme nárok, pokud se nezměníme. Naše kuchyně by měla být odlehčenější, jídla jednoduchá, vycházející ze surovin, které se tady po staletí produkovaly. Jídlo z dovozu by mělo být spíše okrajovou záležitostí. A měli bychom zapomenout na polotovary.

Já osobně jsem zastáncem biopotravin. A to z toho důvodu, že se vyrábějí přirozeným způsobem. To znamená, kráva žije tak, jak je zvyklá, na pastvě. I porážka je určitým způsobem humánní. Takže kráva není stresována ani v životě ani při porážce. A to se hned odrazí na kvalitě masa - je křehčí, voňavější, má daleko lepší chuť.

To platí i pro ovoce a zeleninu. Jestliže má dostatek přirozeného slunce, obsah účinných látek je daleko vyšší než u rychlené zeleniny, kterou k nám vozí bůhvíodkud. Přijde mi trochu úchylné, že v zemi, kde bylo typickým ovocem jablko, se v zimě cpeme jablky ze Španělska, Itálie, Kostariky. To se týká ale i hrušek, brambor… Všechno najednou dovážíme.

Jenže biopotraviny jsou stále ještě docela drahé.

Ale přece se nemusíme přežírat. Není to o tom, že do sebe budeme rvát kvanta jídla. Jestliže si vybereme kvalitní potravinu, stačí nám jí méně, protože výživná hodnota těchto potravin je mnohem větší. K čemu mi je, když jím šunku, v níž je pouze 50 % masa a zbytek nějaká chemie, a je o třetinu levnější než šunka, kde je 96 % masa? Ty peníze vydělám právě na té kvalitní, které mohu sníst jenom polovinu.

Smažte na obyčejném oleji, když už musíte

Jak nás chcete odnaučit jíst řízky nebo smažený sýr?

No, to je kardinální problém. Ale měli bychom si uvědomit, že smažení je klasická fast foodová technologie, kterou si vytváříme vysoce kalorické a často i vysoce zdravotně závadné jídlo. Takže i řízek by měl být jen jednou za čas. Rozhodně nesmí tvořit základ stravování. A ještě jedna věc. Dnes je velká móda smažit na vysoce kvalitních za studena lisovaných olivových olejích. Ale přece když něco za studena vylisuju, tak to mám také za studena sníst. Kdyby byl tento olej určený do teplé kuchyně, nemusel by se lisovat za studena. Do teplé kuchyně se používají oleje z druhého lisování, které už nejsou tak kvalitní.

Takže na smažení doporučujete nějaký normální olej?

Opakuji, smažit by se v podstatě vůbec nemělo. Ale když už člověk jednou za čas smaží, měl by použít buď slušný rostlinný olej, nebo živočišný tuk. Je dobré zvolit takový olej nebo tuk, který vydrží co možná nejvyšší teplotu a při smažení tuto teplotu neustále hlídat. Olej se začíná přepalovat na 160, 180 stupních, zatímco sádlo vydrží 230, 240 stupňů.

Ženy: hubnutí nic nevyřeší

Na jedné straně milujeme smažená jídla, na druhé straně stále dokola držíme diety. Co si vůbec myslíte o dietách?

Diety jsou k ničemu. Pokud se sebou člověk chce něco udělat, musí změnit svůj životní styl. Ale musí si uvědomit, zda je správná doba. Ne každý má v daný moment na to, aby změnil v životě úplně všechno. Prostě mu to jeho životní situace neumožňuje.

Když mám na krku exekuci, rozhodně nebudu řešit svoji váhu. Každý problém má svůj správný čas na řešení. Bohužel většina hlavně žen si myslí, že když si vyřeší váhu, výrazně se jim zlepší kvalita života. Ale ono je to obráceně - když si zlepší kvalitu života, tak si vyřeší i váhu.

Měl jsem klientku, která už od dětství měla nadváhu a byla z toho nešťastná. Samozřejmě si myslela, že je nešťastná kvůli své váze. Tak se odhodlala a zhubla. A zjistila, že je pořád nešťastná. Až tato zkušenost jí motivovala, aby začala přemýšlet o svém životě. A zjistila, že má nevyrovnané vztahy v rodině, s partnerem, špatnou práci a že to všechno ji ničí. Tak to začala narovnávat. Povedlo se jí vyřešit téměř všechno, kromě té práce. Už dnes je šťastná a spokojená. Není štíhlá, ale není ani tlustá.

Modeling: idiotské vzory

To je patrně spojené se současným ideálem štíhlosti. Myslíme si, když nejsme štíhlí, nesplňujeme ideál a asi si nezasloužíme být šťastní.

Současný kult totálně štíhlého těla je naprosto úchylný, nepřirozený. Prostě ta tuková tkáň tam je, máme ji danou geneticky a musíme se s ní naučit nějakým způsobem žít. I když pozor, aby si to někdo nevysvětlil tak, že když má po rodičích "tlusté geny", musí je za každou cenu rozvíjet.

Ale musíme se smířit s tím, že když máme mohutné rodiče, tak i naše stavba těla bude mohutná. To si neuvědomuje většina dnešních mladých dívek, že na 170 cm je jejich 70 kilo ideální váha. Dívka vysoká 170 cm může vážit 50 kilo jedině, jestliže má téměř rachitickou kostřičku. Jenže celý svět modelingu a různých soutěží miss vnucuje dívkám naprosto idiotské vzory, které nemají se zdravým životním stylem ani se zdravím vůbec nic společného. Myslím, že většina chlapů mi dá za pravdu, že dívat se na některé vychrtlé, bezprsé modelky nebo modelky s plastovými prsy je naprosto asexuální zážitek

Čtěte dál!

Další zajímavé články o zdraví a rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na webových stránkách www.ZdraviJakoVasen.cz, který podporuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR), druhá největší veřejná pojišťovna na území ČR.

"ZP MV ČR" má za sebou již 19 let úspěšné činnosti a je otevřena všem věkovým, sociálním a profesním skupinám obyvatelstva. Jejích služeb v současné době využívá téměř 1 130 000 klientů, kteří pochopili, že zdraví je nejcennější hodnotou lidského života.

Jaké jsou výhody ZP MV ČR:

-přispívá na některá vyšetření a očkování nad rámec veřejného zdravotního pojištění

-přináší široké spektrum slev a výhod

-vytvořila unikátní službu KARTA ŽIVOTA, s kterou se vám dostane ještě rychlejšího a cíleného zásahu lékařů záchranné

-poskytuje nejjednodušší administrativu pro OSVČ

-poskytuje bezkonkurenčně výhodné cestovní pojištění

-přináší zajímavé preventivní programy na rok 2011

Více informací naleznete na www.ZdraviJakoVasen.cz