Nepomohlo ani, že v novém návrhu Britové připsali Polsku další dotace v hodnotě 1,2 miliardy eur. V kuloárech se hovoří o tom, že Marcinkiewicz chce domů z Bruselu odjet s dvojnásobnou sumou.

"Polsko nemůže být spokojeno. A samozřejmě stále hrozí, že summit nemusí skončit dobře," připustil premiér Jiří Paroubek. Proč se Poláci tolik brání britskému návrhu? Dostanou sice z nováčků největší balík peněz, ale při srovnání peněz na jednoho občana na tom nejsou nejlépe. Na svých 40 miliónů obyvatel mají obdržet z fondů na strukturální a kohezní politiku něco přes 50 miliard eur, Česko s deseti milióny lidí 23 miliard. Český příspěvek do rozpočtu oproti tomu je zhruba 8,5 miliardy eur.

Ostatně i Česko si chce odvézt domů "vánoční dáreček". Hodlá si vymoci dalších 500 miliónů eur kvůli tomu, že při sestavování rozpočtu se vycházelo z prognóz komise, které podcenily tempo růstu českého hrubého domácího produktu. "Ostatně 200 miliónů už máme v návrhu přislíbeno," dodal Paroubek. Peníze jsou určeny přímo pro Prahu, která by jinak kvůli vysoké životní úrovni nedosáhla na dotace ze strukturálních fondů.

Podobnou nadílku chtějí od Britů i ostatní státy

V zásadě se předpokládá, že všichni nakonec v zájmu dohody ustoupí. Kromě Polska tak je velkou neznámou ještě Francie. Prezident Jacques Chirac není britským návrhem nadšen. Volá po solidaritě k novým členským zemím a především má pocit, že Britové se vzdali příliš malé části své slevy z příspěvku do evropského rozpočtu. Přitom Blair se právě kvůli hrozícímu odporu Francie vzdal svého záměru přehodnotit finance pro zemědělskou politiku a přidat peníze na vědu a výzkum.

Postoj Francie bude záležet na mnoha okolnostech. Britové se patrně budou muset vzdát ještě další části rabatu a přidat peníze Polsku. Kromě toho Francii jde také o to, aby se přesunula daň z přidané hodnoty u restauratérů do nižší sazby. Byl to politický slib Chiraka před volbami v roce 2002 a Blair nyní doufá, že za tento ústupek by mohla Francie kývnout na rozpočet.

Na bruselské handrkování o peníze bude mít vliv i vývoj jednání v Hongkongu o snižování cel a odstraňování bariér obchodu v rámci Světové obchodní společnosti. Pokud by totiž evropský komisař Peter Mandelson příliš ustoupil v otázce zemědělských dotací a odstraňování cel na zemědělské výrobky, bude to Francie považovat za "útok ze zálohy". I Britové jí totiž museli přislíbit, že na zemědělskou politiku se až do roku 2013 nesáhne