Nejznámější českou animovanou postavičkou je určitě Krteček, jehož příběhy baví už několikátou generaci dětí. Plyšové Krtečky malé i obří mají děti ve svých pokojících, namalovaného krtka i jeho kamarády můžeme potkat ve školách, družinách i jiných místech. Krteček letěl v roce 2011 také do vesmíru. Otcem pohádkové postavičky je ilustrátor a animátor Zdeněk Miler.
Zdeněk Miler
Autor proslulého Krtečka, se narodil 21. února 1921 na Kladně a zemřel 30. listopadu 2011 v sanatoriu Nová Ves pod Pleší. Začínal jako animátor v Baťových zlínských filmových ateliérech a od roku 1945 začal pracovat v Praze na Barrandově, ve studiu Bratři v triku. Navrhl dokonce logo se třemi malými kudrnatými kluky v námořnických tričkách. Prvním filmem byla pohádka na námět z díla Jiřího Wolkra O milionáři, který ukradl slunce. Za svou kariéru natočil asi sedmdesát animovaných filmů, z toho padesát je o Krtečkovi. Ilustroval také řadu známých dětských knih – Kubula a Kuba Kubikula, O veselé mašince, Kuřátko a obilí. Za svou práci získal řadu ocenění.
Jak krtek ke kalhotkám přišel (Krtek a kalhotky)
První film o Krtečkovi Jak krtek ke kalhotkám přišel vznikl v roce 1957. Nápad dostal jeho tvůrce Zdeněk Miler, když na procházce za Kladnem zakopl o krtinu. Dalším důvodem, proč se rozhodl pohádku zrealizovat, byl ten, že krtek byl jedno z mála zvířat, které se ještě neobjevilo v oblíbených animovaných disneyovkách. Málokoho by dnes už napadlo, že Miler dostal pohádku o výrobě oblečení na zakázku. Příběh pohádky Krtek a kalhotky vypráví o tom, jak chtěl Krteček kalhotky a musel si je nechat vyrobit. Film popisuje celý výrobní proces – vypěstování lnu, výrobu nití, látky, nastříhání plátna a samotné šití. S jednotlivými úkony pomáhají krtkovi kamarádi zvířátka. Tento první film je jiný než následující. Ve filmu Jak krtek ke kalhotkám přišel postavy mluví na rozdíl od následujících epizod. První film o Krtečkovi byl oceněn na filmovém festivalu v Benátkách řádem Benátského lva, další cenu získal na festivalu v Montevideu. V roce 1961 vyšla v Albatrosu stejnojmenná kniha s textem známého spisovatele Eduarda Petišky.
Další filmy o Krtečkovi a jeho proměna
Druhým filmem byl Krtek a autíčko z roku 1963. V tomto snímku už zvířátka nemluví, vydávají jenom citoslovce „tú tú, pá pá, jů“, které namluvily malé dcery Zdeňka Milera. V dalších pokračováních se proměňovala i vizuální podoba Krtečka – čumáček se mu zkrátil, oči zvětšily, celé tělíčko se zaoblilo a zvířátko se víc a víc proporčně podobalo malému dítěti. Stejně tak Krtečkovi kamarádi Žabka, Zajíc, Myška se v průběhu času měnili. Celkem vzniklo 50 krátkých filmů, z nichž nejznámější jsou ty nejstarší:
- Krtek a raketa (1965)
- Krtek a tranzistor (1968)
- Krtek a žvýkačka (1969)
- Krtek a zelená hvězda (1969)
- Krtek v Zoo (1969)
- Krtek zahradníkem (1969)
- Krtek a ježek (1970)
- Krtek a lízátko (1970)
- Krtek a televizor (1970)
- Krtek a paraplíčko (1971)
Krteček ve vesmíru
Plyšová postavička Krtečka se dostala do vesmíru v roce 2011 na palubě raketoplánu Endeavour. Byl to nápad astronauta A. J. Feustela a jeho manželky, která měla české kořeny. Krteček nebyl na palubě vesmírné lodi samoúčelně. Jeho mise měla za úkol propagovat vědu a vesmírný výzkum nejen u českých dětí. Americká ambasáda v Praze proto spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou kanceláří připravila řadu doprovodných programů. Logo projektu vytvořil sám Zdeněk Miler.
Dědictví Zdeňka Milera
Odkazu Zdeňka Milera se ujala jeho vnučka Karolína Milerová. Je zakladatelkou a prezidentkou charitativní Nadace Zdeňka Milera. Její společnost Little Mole prodává licence na Krtečka po celém světě. V roce 2014 uzavřela v Číně smlouvu na natočení nových dílů Krtečka. V plánu je i zábavní park právě v Číně. V červnu 2013 odhalila Karolína Milerová Krtečkovu hvězdu na chodníku slávy v zábavním parku Tatralandia v Nízkých Tatrách.
