Plastika: případ pro psychiatra?
Nad souvislostmi psychiky pacientů a lékařského přístupu nejen při estetických operacích se zamýšlí prim. MUDr. Otakar Lucák, Klinika plastické chirurgie Ostrava
Nad souvislostmi psychiky pacientů a lékařského přístupu nejen při estetických operacích se zamýšlí prim. MUDr. Otakar Lucák, Klinika plastické chirurgie Ostrava
Pokud pacientka evidentně bezdůvodně vyžaduje nějaký zákrok, který je zcela zbytečný, jaký postup by měl volit lékař, aby jí to rozmluvil?
I když se jedná o kosmetickou operaci, tedy zákrok hrazený pacientem, neměl by nikdy lékař klesnou na úroveň, že bude operovat jen pro peníze !
V případě této otázky jsou dva úhly pohledu na to, co je zbytečná operace. Jeden pohled je takový, že estetická vada existuje v pocitech pacientky, není fyzicky přítomna, ale kosmetickým zákrokem, lze stav zákrokem upravit s dobrým efektem. V tomto případě, je operace možná a vhodná i přesto, že plastických chirurg může mít jiný osobní názor , protože důležité je, že pacientka získá psychickou vyrovnanost a spokojenost.
Druhý pohled je takový, že estetická vada existuje v pocitech pacientky, není fyzicky přítomna, ale kosmetickým zákrokem nelze stav vylepšit. V tomto případě je kosmetický zákrok naprosto nevhodný a plastický chirurg by ho neměl provést za žádnou cenu. A jak to vysvětlit ? Nejlépe přesně tak, jaká je situace. Zcela srozumitelně a v celé šíři vysvětlit, že to co si pacientka přeje je zákrokem technicky neřešitelné a proč, a hlavně, že je velmi pravděpodobné, že by došlo k trvalému poškození. Na úplný závěr v tomto případě volím slova a tón hlasu,které zní konkrétně,ale definitivně a nesmlouvavě.
Když operacechtivá žena dokola tvrdí, že má silné hýždě, ale Vy jako odborník vidíte, že proporce jsou úplně v pořádku, jak dokážete změnit její kritický pohled?
Zcela otevřeně řečeno - většinou nedokážu. Dotyčná je o své kosmetické vadě přesvědčená a téměř neexistuje síla to změnit. Jinak platí to, co jsem napsal o odstavec výše.
Jak byste popsal změny v chování klientek před a po zákroku? Čeho si všímáte nejčastěji?
Když vše dobře dopadne a pacientka je spokojená, pak je to jasné. Zvýšená sebedůvěra, pocit uspokojení, vnitřní vyrovnanost a z toho vyplývající nová úroveň komunikace se svým okolím. Plastická chirurgie je také nazývána psychochirurgií. A v tomto případě to platí mírou nezměrnou.
Jakou roli v medicíně sehrává psychika pacientů?
Myslím si, že obrovskou. Zkušenosti z mé dvacetileté praxe říkají, že jednoznačně platí rčení : "Víra tvá tě uzdravila." Přes pět let jsem pracoval v rámci plastické chirurgie na oddělení pro popálené. Zde se tato pravda ukazovala každodenně v plné nahotě. Ti z pacientů, kteří chtěli žít, kteří věřili, že budou žít, tak i přes naše někdy pesimistické odhady, často přežili i nesmírně těžké a rozsáhlé popáleniny. Bývalo tomu ale i naopak. Někdy rozsah popálenin nebyl velký, ale pacient boj vzdal a i veškerá naše lékařská snaha a péče nestačily na jeho záchranu.
Známe ale také jiné příklady. V průběhu zkoušky nového léku, jakmile proběhnou všechny potřebné výzkumy, aby se lék mohl podávat lidem, se běžně používá metoda srovnávání zkoušeného léku a s tabletou, která vypadá stejně, ale neobsahuje léčivo. Říká se jí placebo. Je to velmi důležitá zkouška na zjištění efektu, která staticky řekne, kolika procenty se u pozitivního výsledku léčby po podání nového léku podílel nový lék samotný a kolika procenty víra pacienta, že lék bude mít efekt. Ano. Moderní medicína tímto vlastně uznává, že objektivně existují některé věci, které ještě neumíme zcela vysvětlit, nebo umíme vysvětlit, ale neumíme je ovládat nebo využívat. Kolik z Vás zná mnoho podobných příběhů ze svého okolí. Těžce nemocné rakovinou, kterým již lékaři nedávali mnoho šancí, a přesto žili pak ještě desítky let apod. Úkolem lékaře je tedy současně řešit nejen tělo, ale i duši. Dobrý lékař musí být především člověkem. A jako takový přistupovat k člověku - pacientovi. Pak teprve jeho léčba může dopadnout na úrodnou půdu a přinést ten správný efekt.
Dá se říct, že pozitivně naladěný pacient má lepší výsledky u hojení?
Zmínili jsme se již o tom, že psychika pacientů má obrovský vliv na cokoliv co se děje v našem těle a s tělem. Platí to samozřejmě i pro hojení ran a má roli i na vnímání bolesti. V estetické medicíně je navíc psychická složka samozřejmě vnímána daleko výrazněji. Je to logické. Člověk se na nás obrací se svým estetickým problém právě proto, že není sám se sebou spokojen. Proto i jeho očekávání jsou daleko větší a výraznější, něž u někoho, kdo prodělal nějaký zákrok ze životní nutnosti. Říká se, že plastických chirurg je tak slavný, jak si umí vybírat své pacienty ! A to je naprostá pravda. Je poměrně málo známo, že právo výběru má nejen pacient, ale také lékař. Aby vše u kosmetického zákroku proběhlo dobře od A do Z, musí být vztah vyrovnaný oboustranně. Proto tedy je pro estetické operace vzájemná vazba a důvěra mezi lékařem a pacientem snad ještě důležitější než u jiných medicínských oborů.
Lékař, plastický chirurg myslí především na zdárný průběh zákroku a skvělý výsledek. Je v jeho silách řešit ještě duševní rozpoložení klientky?
Je to případ od případu. Vycházejme z praxe. Na navázání důvěry má lékař a pacient v průměru tak třicet minut času - tedy po dobu konzultace. V životě Vám na totéž často nestačí dny, týdny ani měsíce. V té zkrácené době hodně pracuje podvědomí, životní zkušenosti, ale také sympatie a naopak. Pro nás lékaře je v okamžiku prvního setkání pacient zcela nepopsanou tabulí, kterou začínáme v rámci konzultace popisovat, tím co se nám podařilo zjistit. A to nejen po stránce tělesné. Zato lékař v té době nemusí již být pro pacienta tak neznámý, protože pacient si již dopředu mohl v případě zájmu zjistit potřebné údaje, reference, přečíst si nějaké jeho články apod. Pokud by se pacientovi v rámci konzultace něco nezdálo, poděkuje za konzultaci a odchází s tím, že si vše promyslí. A pak už je jen na něm, jak se doma v klidu a bez jakéhokoliv nátlaku, rozhodne co dá. Lékař to má o mnoho horší. Narazí-li v rámci konzultace u pacienta na nějaký problém, jak fyzický, zdravotní, či psychický, který brání provedení operace, jak to taktně říct, jak to vysvětlit a neurazit ? Nedotknout se pacientova vnitřního "já" ? Myslím si, že se umím vcítit do pacienta, vždy mám snahu pomoct, ale přesto cítím, že i přes řádné vysvětlení, i to sebelépe podané odmítnutí operace je většinou bráno více či méně negativně.
V každém případě, chce - li někdo podstoupit estetický zákrok či operaci, musí být na ni psychicky připraven, správně naladěný a musí si ji přát sám ze svého přesvědčení. Není - li tomu tak, pak se nejedná o vhodného pacienta pro podstoupení kosmetického zákroku.
Jaké jsou základní vlastnosti dobrého lékaře ve smyslu přístupu k pacientům?
Již výše jsem psal, že lékař musí být v první řadě hlavně člověkem. A v první řadě jako člověk k člověku přistupovat ke svým pacientům. Dnes se moderně říká asertivní, empatický atd. Z mého pohledu bych krátce řekl, že dobrý lékař musí být hlavně lidský. Tím si otevírá cestu do pacientova nitra,vybuduje most důvěry a vstřícnosti. To je hlavní základ pro věci následující. Jak léčbu, či operaci. Mezi nezbytné vlastnosti dobrého lékaře dále považuji serióznost a zodpovědnost. U chirurga rozhodnost a zručnost a u plastického chirurga představivost, tvořivost a umělecké nadání.
Jak důležitá je v medicíně lékařova empatie?
Řekl bych, že empatie - schopnost vcítit se do druhého, je nesmírně důležitá pro všechny lidi na světě,nejenom pro lékaře. Neporovnatelně větší empatické schopnosti mají jednoznačně ženy ve srovnání s muži. Kdybychom všichni měli maximální schopnost empatie, bylo by na světě výrazně méně neštěstí a pláče. Čím větší schopnost vcítit se do pocitů pacienta bude lékař mít, tím větší je naděje, že jeho snaha o léčbu bude mít daleko pozitivnější výsledek. Tělo nelze oddělit od duše a naopak. Jsou to spojené nádoby. Z toho vyplývá, že se nelze soustředit pouze na samotnou nemoc nebo v našem případě na konkrétní kosmetickou operaci, ale je nutno hledat a najít tu správnou rovnováhu.
Co vše by měl pacient vědět o zákroku, který se chystá podstoupit?
Určitě základní údaje. Co všechno operace obnáší, jak dlouho bude práce neschopen, zda a jak to bolí, jak dlouho bude omezen ve svých činnostech, jaká jsou rizika a samozřejmě kolik to stojí. Také by si měl pacient zjistit informace a reference o pracovišti či lékaři,které si pro zákrok vybral.Určitě se přesvědčit,že se jedná o plastického chirurga. Ale abych se přiznal, v žádném případě nejsem příznivcem tzv.přeinformovanosti. Nejsem příznivcem video ukázek z operací, nejsem příznivcem přebubřelých internetových diskuzí. Ano, mám-li jako pacient problém, nejsem si jistá,nevím ? Zeptám se svého lékaře, třeba stokrát. Ale probírat s neznámými uživateli internetu velikost svých prsou a implantátů,konfrontovat rozhodnutí lékaře, kterého jsem si předtím svobodně vybrala, s masou neodborných názorů ? To není ta správná cesta. A navíc má své negativní dopady. Pacienti s nadměrným množstvím informací jsou daleko více vystrašení, hůře snáší celý průběh zákroku, dokonce u nich pozoruji větší bolestivost a horší hojení. Jako u všeho platí - všeho s mírou.
www.plastickachirurgie.com