Nemůžete se soustředit, zapomínáte a vyřešit konkrétní pracovní úkol vám trvá déle než dříve? Možná máte tzv. pandemický mozek, který se vyznačuje zpomalenou kognicí. Vědci zkoumali, jaký měl na tento orgán vliv lockdown, izolace a pocity nejistoty. Návrat do normálu bude podle odborníků nějakou dobu trvat, urychlit jej můžete pouze vy sami. 

"Bude nějakou chvíli trvat, než se z toho zotavíme," říká v článku pro britský deník The Guardian Michael Yassa, ředitel Centra pro neurobiologii učení a paměti. Tím "z toho" myslí jemné, nicméně frustrující zhoršení mentálního stavu, kteří mnozí z nás utrpěli v průběhu - a důsledkem - pandemie. Náhlá neschopnost se soustředit, pamatovat si věci a plnit úkoly má dokonce svůj název - pandemický mozek. 

Prohlédnout grafiku Dlouho to přehlížíme, pak jde ale o zdraví. Jak poznáte, že jde o mentální vyčerpání

Nedávný článek v americkém časopise Atlantic zkoumal tzv. "mlhu zapomínání", v textu připomíná, že naše díry v paměti jsou reakcí na nekonečnou neznámou, kterou jsme během pandemie zažívali. 

Dlouhodobý a intenzivní stres

O tom, že stres, zejména ten dlouhodobý, nepříznivě ovlivňuje naše fyzické i duševní zdraví, se ví už dlouho. Vysoká hladina stresového hormonu kortizolu zvyšuje riziko srdečních onemocnění, způsobuje poruchy spánku, úzkosti i deprese. Stres také zabíjí mozkové buňky a zmenšuje prefrontální kůru, tedy část zodpovědnou za paměť, soustředění a učení.

Yassa uvádí, že pandemie nebyla jen stresující událost, ale celý balík stresorů - ohrožení na životě, narušení každodenní rutiny, fyzické aktivity, denního rytmu - a to po několik měsíců. "Uzdravíme se, ale nebude to hned. Do tohoto stavu jsme se také nedostali přes noc," říká. 

Prohlédnout grafiku Daň za lockdown se už ukazuje, lidé si kupují větší džíny. Téměř polovina přibrala

Vědci teď zkoumají, jak se naše mozky během 18 měsíců sociální izolace a nejistoty změnily. Profesorka klinické neuropsychologie z Univerzity v Cambridgi Barbara Sahakianová se svými kolegy mapuje hluboké změny napříč různými částmi mozku. "Vidíme změny v čelních, týlních i subkortikálních oblastech mozku, v amygdale a hipokampu u lidí, kteří zažili sociální izolaci," říká Sahakianová pro britský The Guardian. To má podle ní pak dopady na naše chování i vztah k ostatním.

Potíže s koncentrací a příznaky deprese má lékař i zdravý třicátník

"Je podstatné zmínit, že různí lidé mají diametrálně odlišné zážitky. Jinou cestu k uzdravení bude mít zdravý třicátník, lékař a samoživitelka," podotýká Sahakianová. Ta nicméně zkoumala společné rysy napříč jednotlivými skupinami od jednotlivců, jež se nemocí nenakazili, až po zdravotnický personál. "Ti všichni hlásí potíže s koncentrací, pamětí a příznaky deprese. I když jsou lidé obecně odolní, u některých jedinců můžou následky přetrvat i do budoucna," dodává. 

Navzdory dopadům pandemie na mozek jsou Sahakianová a další odborníci ohledně návratu do normálu pozitivní. Dopady globální krize může navíc zmírnit dobrá duševní hygiena. Kognitivní funkce zlepšuje například fyzický pohyb, zvyšuje plasticitu mozku, jeho schopnost prožívat a přizpůsobit se změnám. Poslouchání oblíbené hudby pak zvyšuje produkci hormonu oxytocinu, jenž obecně přispívá k prožívání příjemných pocitů a empatie. Hudba navíc snižuje hladinu kortizolu. Totéž a ještě ve větší míře platí v případě, pokud hrajete na hudební nástroj nebo zpíváte. 

Náladu i kognitivní funkce zlepšují také metody mindfulness a meditace. Už jen vědomé dýchání nasměruje vaši pozornost jedním směrem. Tento trénink "bytí v okamžiku" pomáhá v krátkodobém horizontu zvládat momentální nesoustředěnost, v tom dlouhodobém zase rozbít hloubavé myšlenkové vzorce už v jejich zárodku. "Všímejte si světa kolem sebe, buďte zvědaví a žijte v okamžiku," shrnuje Sahakianová. 

Mohlo by vás zajímat: Lidé umírají smutkem. Jsou už měsíce zamčení a v hrozném stresu, kritizuje Vobořil 

Není možné, aby se senioři v domovech o Vánocích nedostali k návštěvám, říká ředitel organizace Podané ruce Jindřich Vobořil. | Video: Daniela Drtinová