• Kolik je v populaci neplodných párů?

Uvádí se 10 až 15 procent párů. Medicína však dokáže naprosté většině pomoci. Neotěhotní-li žena do roka, je dobré uvažovat o vyšetření.

• Je více neplodných mužů, nebo žen?

Většinou se uvádí, že z 50 % jsou příčiny u ženy, ze 40 % u muže a u 10 % žádnou příčinu nelze nalézt. Každopádně počet neplodných mužů stále stoupá. Jedna dánská studie uvádí, že dnešní šedesátiletí muži mají až dvakrát větší počet spermií než dnešní dvacetiletí muži. Příčinou by mohlo být např. kouření matek v těhotenství. Dnešní norma, kdy je muž z hlediska plodnosti považován za zdravého, je o polovinu nižší než před 15 lety.

• Na jaké úrovni je v Česku léčba neplodnosti?

Podle oslovených lékařů na špičkové. Češi jsou v tomto oboru odborníci. V léčbě neplodnosti vykazují úspěšnost 45 - 50%. Průměr v EU je 30-35 procent, některé západní státy jsou jen na 25 procentech. Navíc je léčba u nás oproti zahraničí levnější, a proto se k nám jezdí léčit především Němci (v Německu navíc platí velmi restriktivní zákon, který zakazuje některé moderní způsoby asistované reprodukce), Slováci, Poláci, Rakušané, ale i Kanaďané nebo Američané.

• Kdy se narodilo první dítě ze zkumavky?

V roce 1978 se narodila ve Velké Británii Luisa Brownová po provedení tzv. mimotělního oplodnění. Od té doby se na celém světě takto narodilo několik set tisíc dětí. Princip mimotělního oplodnění spočívá v tom, že se z vaječníků vyndá vajíčko, mimo tělo se oplodní mužskými spermiemi a vajíčko se následně vloží do dělohy. Této metodě se také říká IVF (in vitro fertilization). V Čechách se první dítě po IVF narodilo v roce 1982.

• A kolik dětí se po léčbě neplodnosti rodí dnes?

Přesné statistiky neexistují, každé centrum asistované reprodukce si vede svou evidenci. Navíc léčit neplodnost může hormonální stimulací i běžný gynekolog. Podle lékařů se u nás ročně po metodě IVF narodí přes dva tisíce dětí.

• Musí se za IVF platit?

Jsou země, kde se tento zákrok platí, jako např. ve Velké Británii. Někde se tato metoda proplácí v neomezeném počtu, jako např. v Izraeli. V České republice proplácí pojišťovny tři cykly IVF s přenosem embryí a podstoupit je mohou ženy od 18 do 39 let. Po 39. roce života si páry musí tuto léčbu hradit.

• Které zákony v současnosti regulují oblast asistované reprodukce?

Zákon o zdraví lidu 20/1966 Sb, Zákon o rodině 94/1963 Sb a Opatření ministerstva zdravotnictví ČSR z 18. 11. 1982 "Podmínky pro umělé oplodnění". Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ČR ze 4. 11. 1997 pro poskytování, vykazování a úhradu výkonů asistované reprodukce. Právní úprava asistované reprodukce je dostačující, chyběla úprava vědeckého výzkumu s embryi.

• Musí pár předtím, než podstoupí IVF, prodělat genetické vyšetření?

Zatím nemusí, ale nový návrh zákona to předepisuje. Podle lékařů k tomu ale není důvod. Existují sice případy, kdy je genetické vyšetření vhodné provést, ale to musí posoudit lékař. Rozhodně nemá smysl provádět taková vyšetření u všech paušálně a vyžadovat toto vyšetření zákonem. Takové nařízení je v rozporu se směrnicemi EU a vyžádá si zvýšené náklady na léčbu neplodnosti. Zbytečné náklady by mohly činit od 5 tisíc do 30 tisíc korun. Při umělém oplodnění není vyšší riziko vrozených vad než u zbytku populace.

• Jsou pro umělé oplodnění nějaká věková omezení?

Nyní zákon žádná věková omezení pro provedení IVF nestanovuje. V Čechách například přišlo na svět po IVF zdravé dítě, jehož matce prvorodičce bylo 40 a otci 84 let. U starších žen je riziko vrozených vad jejich dětí vyšší. U mužů je toto riziko zanedbatelné. S věkem sice klesá počet spermií, ale zdraví dítěte to neovlivňuje.

• Jaká je věková struktura lidí, kteří podstupují umělé oplodnění?

Obecně platí, že lidé dnes rodičovství odkládají. Ženy, které rodí poprvé po třicítce, jsou běžnou záležitostí, a ani první dítě těsně před čtyřicítkou není výjimkou. Neplodné páry mají děti o něco později než běžný průměr. Je to logické, protože musí ze zdravotních důvodů rodičovství odložit. Lékaři tvrdí, že až třetina mužů usilujících o potomka některou z metod asistované reprodukce je starší než 40 let. Žen po čtyřicítce je mezi léčenými asi 5-7 procent.

• Je neplodnost nemoc?

Ano, neplodnost je považována za nemoc a je také jako nemoc klasifikována v mezinárodním číselníku nemocí. Proto je nesmysl, aby její léčbu upravoval zákon o výzkumu a aby její léčba byla omezena věkovým limitem.