|
Proč USA vytvářejí systém Národní protiraketové obrany? |
- Cílem je bránit USA a jejich spojence proti útokům raket, které mohou nést jaderné, chemické nebo biologické zbraně. Washington se obává, že rakety mohou přiletět zejména ze států jako Írán či Severní Korea. Právě KLDR svými údajnými testy mezikontinentální střely přiměla loni v létě USA tento nedokončený systém aktivovat.
|
|
Jak má systém fungovat? |
- Na zemi bude rozmístěna síť radarových zařízení, která v koordinaci se satelity na oběžné dráze mají zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen. Obranná raketa má dvě části - pohonnou raketu a stíhací projektil, který se v konečné fázi oddělí a nárazem v rychlosti 24 000 kilometrů za hodinu nepřátelskou střelu zneškodní. Všechna zařízení má řídit centrála ve středoamerickém Coloradu.
|
|
Kde mají být umístěna zařízení tohoto systému? |
- USA je hodlají rozmístit po celém světě. Zatím mají pravděpodobně 11 protiraketových střel ve Fort Greely na Aljašce a ve Vandenbergu v Kalifornii. Loni se USA o umístění protiraketové střely dohodly s Japonskem. Strategicky důležitou roli má hrát základna ve střední Evropě, jež by protiraketovému systému měla umožnit hlubší kontrolu nad Asií, Blízkým východem a Afrikou. Základna by měla být bojeschopná zřejmě do roku 2011 a disponovat by měla asi desítkou střel. Američané chtějí v ČR nakonec vybudovat pouze radarovou část své protiraketové základny. V Polsku by podle dřívějších informací mohla být umístěna asi desítka obranných střel.
|
|
Jak systém vznikal? |
- Plán vytvořit systém protiraketové obrany (později překřtěn na plán "hvězdných válek") oznámil již v roce 1983 prezident USA Ronald Reagan. Základem měly být lasery umístěné na oběžné dráze. S reálnějším projektem protiraketového deštníku pak přišel prezident Bill Clinton v roce 1993 a jeho nástupce George Bush plán potvrdil. Se zkouškami se začalo v říjnu 1999 a loni v létě byl systém, stále ještě ve zkušební fázi, aktivován.
|
|
Je systém bezpečný? |
- Kritici tvrdí, že není, a poukazují mimo jiné na to, že dosud bylo provedeno 11 klíčových zkoušek, z nichž pouze šestkrát obranná raketa zasáhla útočící střelu. Hlasy z řad armády i vědců také upozorňují na to, že testy se odehrávaly podle scénáře velmi vzdáleného bojové situaci. Bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld oponuje: "Bylo snad bez chyby první letadlo či první loď?"
|
|
Kolik systém dosud stál? |
- Od poloviny 80. let stála americká protiraketová obrana asi 91 miliard dolarů. Nyní ročně polyká kolem osmi miliard dolarů.
|
|
Jak systém ovlivňuje politickou scénu? |
- Mnozí jsou přesvědčeni, že je a bude zdrojem mezinárodního napětí. Rusko a Čína označily americkou protiraketovou obranu za porušení rusko-americké smlouvy o omezení protiraketové obrany (ABM) z roku 1972, od níž USA v roce 2002 odstoupily. Další nervozitu Moskvy vyvolává záměr USA umístit základnu ve střední Evropě.
|
Zdroj: ČTK
TECHNICKÉ OTÁZKY
|
Jaká je rozloha zamýšlené evropského zařízení protiraketové obrany? |
- Přibližná rozloha je 275 hektarů (zhruba 680 akrů).
|
|
Jaká omezení budou pravděpodobně platit pro místní obyvatele z hlediska přístupu do takové oblasti? |
- Z hlediska bezpečnosti bude zajištěna bezprostřední (ohraničená) oblast tohoto zařízení, kde jsou umístěny protiraketové střely a další zařízení. A předpokládáme, že přístup bude vyhrazen pouze těm, kdo na zařízení pracují.
|
|
Může být zařízení přebudováno z obranného na útočné? |
- Balistické protiraketové střely, které by byly instalovány, nemají žádnou útočnou schopnost. Slouží pouze k obranným účelům. Nejsou nosiči výbušných zbraní jakéhokoli typu. Síla určená pro umístění pozemních protiraketových střel se podstatně liší od sil, která se používají pro útočné zbraně. A jakákoli přeměny by vyžadovala rozsáhlé a časově náročné úpravy.
|
Zdroj: Velvyslanectví USA
