Začátek bulvárního tisku sahá do doby, kdy se noviny dostaly k masovému publiku.

V roce 1832 začal v Londýně vycházet Penny magazine. Právě za cenu jedné penny se prodával plátek plný senzačně laděných zpráv.

Penny magazinem se ve Spojených státech inspiroval majitel tiskárny Benjamin Day. V roce 1833 začal vydávat The Sun pokládaný za vůbec první bulvární titul v historii. Za jeden cent čtenáři hltali často smyšlené násilné historky a příběhy červené knihovny. Vrcholem tvorby Sunu byl "objev" živých tvorů na Měsíci, kteří se měli podobat opicím. Náklad stoupl na tehdy rekordních 30 tisíc výtisků.

Na The Sun navázaly francouzské deníky a americký New York Herald, kde se začaly objevovat příběhy celebrit. Francouzký La Presse zase začal používat obří senzační titulky. Jedním z novinářů La Presse se stal Alexandr Dumas starší, který čtenáře bavil smyšlenými příběhy. 

Před první světovou válkou vydával v New Yorku Joseph Pulitzer s obrovským úspěchem komiksové noviny nazvané Žlutý kluk. Součástí magazínu byly také módní a sportovní přílohy. Od té doby se ve Spojených státech bulváru říká "Žlutý tisk" - právě podle barvy Pulitzerových novin.

Tiskoviny pojednávající o zločincích a celebritách začaly pronikat také na české území.

České označení pokleslého a senzačního tisku "bulvární" je odvozeno od širokých pařížských ulic, které byly centrem místního společenského dění.

Už po první světové válce si čeští umělci stěžovali, že kvalita novin upadá. "Doba je povrchnější a bulvárnější," stěžoval si v Ročence československých knihtiskařů před téměř osmdesáti lety tiskař František Seidler. "Mnohdy dociluje se smyslově nemožných vět. ... Nesmírné vlny ... přelévaly parník, tak vypadají titulky ve shonu po originálnosti." 

Po druhé světové válce začaly vycházet německé Bild Zeitung. Stručné zprávy o vraždách se střídaly s příběhy celebrit, obraz začal dominovat nad textem. 

Německý deník začal vycházet v podobě, jakou známe dnes z českých bulvárních titulů.