Značka Nošovické kysané zelí totiž patří mezi dvacet devět výrobků, pro které firmy z Česka žádají v Bruselu ochranu vycházející z místa původu v rámci Evropské unie. Žádost o zapsání značky zelí, které je podle odborníků unikátní díky složení půdy, podnebí i blízkostí Beskyd, poslali zemědělci do Bruselu už před rokem, zatím se nerozhodlo.

Kvůli přípravě zóny pro korejskou automobilku se zemědělci nyní rozhodli opustit pole, kde zelí pěstují.

Přestěhování nic neřeší
 
A přestěhováním jinam ztratí v Česku ochranu označení původu, a tím budou zemědělci s největší pravděpodobností muset stáhnout i svou žádost v Bruselu. "Ochrannou známku můžeme používat pouze pro zelí vypěstované na polích, kde jsme působili doposud. Vypadá to, že o značku přestěhováním přijdeme," uvedl předseda nošovického zemědělského družstva Jiří Vícha.

Zemědělské družstvo v Nošovicích dlouho dohodu o prodeji pozemků pro průmyslovou zónu blokovalo, názor změnili jeho představitelé až v polovině minulého týdne. Zemědělci původně požadovali 147 milionů korun jako náhradu za pozemky, kde hospodaří. Nakonec se s krajem dohodli, že dostanou během deseti let 130 milionů korun.

Krajský úřad, který původně nabízel zemědělcům jen 60 milionů korun, ale nebude družstvu zajišťovat náhradní pozemky, ty si družstvo bude hledat samo. Dostane na to 70 milionů korun. "Náhradní pole zatím nemáme. O náhradu za značku jsme ani nepožádali, bylo by to zbytečné," řekl Vícha. Kraji se všechny pozemky v průmyslové zóně podařilo získat v pátek večer. A ministerstvo průmyslu a obchodu dnes uvolnilo bezmála 202 milionů korun na výkup pozemků v průmyslové zóně.

Kysané zelí se v Nošovicích vyrábí již přes třicet let. Prodává se jak v Česku, tak v poslední době také na Slovensku. Výroba zelí zaměstnává v nošovickém družstvu čtyři desítky lidí. V Bruselu jsou kromě nošovického zelí k registraci přihlášeny další výrobky z Česka jako je Jihočeská niva, Pardubický perník nebo Štramberské uši. Zatím jediný, kdo využívá ochrany označení podle místa původu, jsou budějovické pivovary s označením Budějovické a Českobudějovické pivo. Český patentový úřad přitom má zapsaných na dvě stě názvů vycházejících z místa původu.

Žádosti jsou i o registraci dalších výrobků z nových členských zemí unie jako je Slovenská brynza, Slovinský pršut nebo Maďarská čabajková klobása.