"Maminka už rezignovala a zlomila nad tím hůl. Otec je ale právník, tak se za ni pereme společně," říká dcera Koškových Taťána.

Jejich příběh začal po roce 1948, kdy komunisté zabavili půdu jejím prarodičům. Válečný invalida před tím koupil malý statek v Jilemnici a půjčil si na polnosti. "Můj děda si na ty pozemky tehdy vzal hypotéku. Musel ji splácet i poté, co mu komunisti půdu sebrali. Splácel v podstatě až do své smrti. Z toho, co mi vyprávěla maminka, vím, že kvůli tomu ani nespal. Muselo to být strašné období," říká dcera Koškových.

Spravedlnost? Jen na chvíli

Po pádu komunismu to chvíli vypadalo, že spravedlnost přece jen existuje. Stát rodině vrátil pole a lesy u Jilemnice a Koškovi začali věřit, že staré křivdy budou napraveny. Záhy ale zjistili, jak je to ve skutečnosti. Za ty nejlukrativnější pozemky dodnes nic nedostali.

"Myslím, že původně to bylo až v osobní rovině. Šéfka pozemkového fondu to z nepochopitelných důvodů absolutně brzdila. Jen nám vysvětlovala, že musíme být trpěliví," říkají Koškovi.

Trpělivost jim došla před šesti lety. Svých práv se začali domáhat u soudu. Jejich případ putuje od jedné instance k druhé a naděje na vítězství je stále v nedohlednu. "Ale nevzdáme to, jsme připraveni jít s tím až do Štrasburku," říká dcera Koškových.