"Chlap nemá sedět na gauči a pít pivo. Může taky prát a vařit," říká Muž roku 2022
Když byl v pubertě, styděl se nosit nátělníky, protože měl hubené ruce. Každý den stál před zrcadlem a říkal si, že přece takhle nemůže jít ven. Třiadvacetiletý Matěj Švec se minulý týden stal Mužem roku 2022. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o problémech se sebepřijetím i o tom, proč by muž neměl očekávat, že se bude žena automaticky starat o domácnost.
V pátek jste se stal Mužem roku 2022, jaké máte pocity?
Mám radost, jsem šťastný a beru to jako velkou zodpovědnost. Zároveň se těším na to, co mě čeká.
Za co cítíte zodpovědnost?
Měl bych se nějak chovat, vypadat a správně vystupovat. Dnešní muž by měl mít respekt a úctu ke starším lidem a k ženám. To podle mě stále chybí jak v Česku, tak ve světě. Taky by si neměl na nic hrát.
Můžete uvést nějaký příklad?
Například jsem jel před několika dny autobusem plným lidí. Starší pán si chtěl sednout a poprosil mladšího cestujícího, jestli ho pustí sednout, a on ho poslal do háje. V ten moment jsem si říkal, kde to žijeme…
Chlap nemá sedět na gauči a pít pivo
A co pro vás konkrétně znamená respekt a úcta k ženám?
Nesouhlasím například s názorem, že žena má v domácnosti a ve vztahu zastávat určité úkoly. Štve mě, když někdo říká, že žena musí vařit, uklízet nebo prát. Mohou si povinnosti spravedlivě rozdělit. Chlapovi není od přírody dáno, aby seděl na gauči a pil pivo. Mohou uvařit společně a pak si na tu pohovku společně taky sednout.
Kdo by měl takovou rovnost v partnerství iniciovat?
Bylo by skvělé, kdyby za ženou přišel muž a řekl, že se budou o domácnost a děti starat společně. Je to logické. Když má člověk svou partnerku rád, tak se k ní přece chce chovat hezky a záleží mu na tom, aby se měla dobře. Zároveň si ale myslím, že je tohle spíš problém starší generace než té mojí.
A jak by měl muž roku 2022 vypadat?
Tak to bych řekl, že asi jako já (smích). Ne, myslím si, že na vzhledu až tolik nezáleží. Není podstatné, jestli máte svaly, nebo ne. Důležité je, aby muž měl něco v hlavě a nebyl to lajdák.
Každý může mít dobrou postavu
Mluví se o krizi mužství. Cítíte ji vy sám?
Když se koukám na svého tátu nebo dědu, tak si říkám, kde je víc takových mužů. Vytrácí se podle mě jakási pracovitost a odhodlání postarat se o rodinu. Zároveň to ale podle mě záleží na konkrétním jednotlivci. Každý se může rozhodnout, jaký chce v životě být.
Když podle vás není vzhled důležitý, proč jste se přihlásil do soutěže krásy?
Chtěl jsem poznat svět modelingu. Vyzkoušet si něco nového, nebýt pořád v tom každodenním stereotypu práce a sportu.
Ženy i muži často vzhlíží k jakémusi ideálu krásy. Vy teď takový ideál krásy představujete. Co byste řekl mužům, kteří se dívají na vaše fotografie a mají z vás komplex?
Řekl bych jim, že na každém člověku je něco hezkého. Poradil bych jim, aby si našli to, co se jim na sobě líbí a rozvíjeli to. Zároveň ale tvrdím, že každý může mít dobrou postavu - pokud samozřejmě není vážně nemocný - když chce. U žen je to například jen o tom zvednout jim sebevědomí. Pak to jde samo.
V pubertě jsem nenosil nátělníky
Živíte se jako fitness trenér, chybí vašim klientkám sebevědomí?
Ano. Nejdou si ke mně jen zacvičit, ale taky se vypovídat. Jsem tak spíš napůl trenér a napůl psycholog. Ale je to tak v pořádku, k mé profesi to patří. Všechno je totiž především o hlavě. Když se budete cítit dobře, tak začnete i dobře vypadat. Cvičení je samozřejmě potřeba, ale když se cítíte dobře, změna se najednou začne dít sama od sebe. Nepřemýšlejte tak, že chcete svůj vzhled změnit kvůli tomu, abyste dobře vypadali, ale abyste se dobře cítili.
Matěj Švec
- Narodil se v roce 1999 v Českém Krumlově.
- Vystudoval Střední průmyslovou školu automobilní v Českých Budějovicích.
- Absolvoval trenérské zkoušky a živí se jako fitness trenér.
- V roce 2022 si otevřel vlastní fitness centrum v Českém Krumlově.
- Největší radost mu dělá pes plemene Husky jménem César.
Měl jste někdy problém s vlastním sebevědomím?
Dost jsem o sobě pochyboval v pubertě. Byl jsem hrozně hubený a měl jsem z toho deprese. Nenosil jsem nátělníky, jen dlouhá trika, protože jsem se styděl za své hubené ruce. Pak jsem začal cvičit, zvedlo se mi sebevědomí a můj psychický stav se zlepšil. Ale hodně jsem se s tím pral.
Jak dlouho to trvalo?
Asi dva roky. Když jsem se každé ráno díval do zrcadla a chystal se do školy, tak jsem si říkal, že přece takhle nemůžu jít ven, že vypadám hrozně.
Každý kluk chce mít svaly
Mluví se podle vás málo o tom, že vzhled trápí nejen ženy, ale také muže?
Kluci to možná řeší dokonce víc než holky. Každý kluk chce mít svaly, aby vypadal dobře před dívkami i kamarády. Svaly ale nejsou všechno. Mně je třeba líto, že jsem až tak pozdě přišel na to, že nejdůležitější je mít hlavně srdce na pravém místě. Nejdůležitější je sebepřijetí. Každý máme své silné a slabé stránky a na názory okolí bychom se měli vykašlat.
Takže byste klukovi, který je v pubertě a zažívá podobné pocity, poradil, aby prostě začal cvičit?
Jednak bych mu poradil, ať začne cvičit, ale ať je hlavně sám sebou. Ať se za sebe nestydí, protože každý jsme nějaký. Já jsem třeba začal cvičit, ale ne každého posilování baví. Myslím si, že třeba teď bych se už za sebe tolik nestyděl. Stál bych si víc za tím, kým jsem.
Čas cvičit má každý
Nemáte pocit, že už jsou soutěže krásy trochu přežitek?
Na soutěže krásy jsem se nikdy nedíval a vůbec by mě nenapadlo, že bych se jedné zúčastnil. Vyrůstal jsem na vesnici. Jsem obyčejný kluk, který chodil do školy a hrál fotbal. Když jsem byl starší a začal jsem cvičit, kamarádi a rodiče mě začali přemlouvat, abych podobnou soutěž zkusil. Dlouho jsem odolával, ale letos jsem si řekl, proč ne. Najednou mi to přišlo jako dobrý způsob, jak rozjet kariéru a poznat nové lidi.
Ženskou soutěž krásy v Německu před dvěma lety vyhrála 35letá máma dvou dětí. Je podle vás potřeba posouvat hranice soutěží krásy? V Muži roku je to konkrétně věk 20-29 let a výška 175 centimetrů.
Určitě by bylo fajn, kdyby soutěž měla více věkových kategorií.
Přemýšlíte nad tím, že za pár let budete vypadat jinak?
Jsem s tím docela srovnaný. Myslím si, že si věk nebudu připouštět.
Co byste poradil muži, kterému je kolem 40, má dvě děti, říká, že nemá čas cvičit, ale přesto by chtěl zhubnout?
Štve mě, když lidé svádí absenci cvičení na to, že nemají čas, mají hodně práce nebo děti. Já jsem měl do tří hodin školu, od šesti do osmi jsem hrál fotbal a cvičil jsem v devět hodin večer. Spát jsem šel o půlnoci. Všechno jde, když se chce a hodina cvičení nikdy nikoho nezabila. Navíc nemusíte cvičit v posilovně, ale klidně venku nebo doma. Ze začátku to může být těžké, ale v momentě, kdy si z toho uděláte zvyk, to půjde samo. Spousta lidí říká, že nemá čas, ale pak se dívají dvě hodiny na Netflix.
Mohlo by vás zajímat: Srostlým obočím bojuje Sophia Hadjipanteliová proti šikaně a diktátu krásy (12. 5. 2022)
