Pro výrobu modrotisku byla vždy nezbytná blízkost vody. Voda se užívá už při úpravách plátna před tiskem, vypráním se plátno zbavuje apretace. Indigo se spolu s dalšími chemikáliemi rozmíchá ve vodě, aby vznikla barvicí lázeň, vodou se také ředí kyselina, jíž se nakonec odstraňuje rezerva a vypíraly se v ní nečistoty s posledními zbytky barviva. Zajímavé je, že se tkanina neprobarví na modro při máčení v barvicím roztoku, ale teprve poté, když se z lázně vyjme - působením vzduchu barvivo oxiduje. Čím tmavší odstín modré barvy je požadován, tím vícekrát se musí plátno do lázně ponořit a ponechat, aby oxidovalo.
Na snímku je autorský modrotisk Adély Součkové, který je součástí výstavy Móda v modré v pražském Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.
