V Japonsku se při tradiční výrobě barviva používají sušené zkvašené listy rdesna - sukumo. Postup má dvě fáze: listy rdesna se nejprve usuší, aby se v nich obsažené modré pigmenty proměnily v indigo. Ve druhé fázi se kompostováním a fermentací indigo zkoncentruje. Získané barvivo lze pak snadno převážet a delší dobu konzervovat. Využití přírodního barviva v druhé polovině 20. století nahradila produkce indiga syntetického.
Zatímco jedna z typických japonských technik šibori využívala pouze aplikaci z jedné strany, až do druhé poloviny období Meidži, na konci 19. století, se hojně využívala technika nagaita čúgata (na snímku), vzor se na látku pokládal z obou stran. Na snímku je zachycena bílá jukata se vzorem vlaštovek a vrb z roku kolem 1900 od Jasumasa Komiji.
