Přestože v neděli proběhly očekávané přehlídky značky Chatty a návrhářky Petry Ptáčkové, chci psát o něčem jiném.

Přestože Chatty byly krásné - ústup denimu, příchod kůže a cvočků a také kožešin, útlum barev a vtipné buřinky. Petra Ptáčková tradičně zábavná, tradičně těžce uchopitelná. A večer perfektně nastylovaný Blažek ve své fashionweekové premiéře.

Těch premiér tu ale bylo víc a byly nakonec mnohem zábavnější než "staří známí". Například Jan Černý, mladý návrhář, který studuje ve Zlíně a věnuje se pánské módě. Respektive vybírá si základní stavební kameny pánského šatníku a přetváří je do zábavnější podoby. Daří se mu to perfektně. Jeho nová kolekce má v sobě správnou dávku šílenosti i nositelnosti, pracuje s kontrastem uniformity a touze po pozornosti. Podle Honzových slov je o schovávání se za tmavé kabáty, o klucích z Pustiny, o místních automobilových závodech a diskotéce.

Vítězem letošního Van Graaf Junior talent se pak v dalším přehlídkovém bloku stal Zoltán Tóth, původně Slovák, který v Bratislavě studoval architekturu a módní design a tyto dva pohledy uplatňuje i při tvorbě svých kolekcí. Nyní žije v Praze, kde se věnuje také stylingu. 

V konkurenci to přitom neměl jednoduché. Lukáš Krnáč představil hravou a pestrou kolekci, z níž bylo patrné, že studoval animovanou tvorbu. Modely v retro barvách s obrázky doplnil použitím své oblíbené kožešiny.

Odvázal se Adam Kost, i když vlastně jen zdánlivě. Inspiroval se totiž indiánskými motivy a tradicemi, a u těch bylo zcela obyvklé, že si vyráběli ozdoby z žíní a lidských vlasů. Dokonce i pláště indiáni používali - v podstatě jako jedinou ochranu před nepřízní počasí.

Michaela Hriňová se svojí značkou AiM se inspirovala knihou Stopařův průvodce  galaxií a její kolekce je jako stvořená pro případ, že se potřebujete rychle sbalit, mít s sebou vše důležité a vydat se na cestu. Ručník jako šála, kožené řemínky jako stylový držák na láhev s vodou.