Výstava, která je až do 20. ledna 2019 k vidění v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, připomíná tvorbu ženy, která pomohla dostat československou módu na špičkovou úroveň.

Hana Podolská byla původně Johannou Vošahlíkovou, dívkou, která jako malá přišla o otce. Od útlého věku se musela ohánět, a proto se vyučila švadlenou. Její příběh začal připomínat pohádku, když okouzlila polského šlechtice Viktora Podolského. Ten jí pomohl realizovat sen: otevřít si módní salon, který se po výměně několika adres ocitl v samotném srdci prvorepublikové Prahy - v paláci Lucerna. Později se přemístil do Nového paláce Riunione Adriatica na rohu Jungmannovy ulice a Jungmannova náměstí. 

V čem byl její um?

Nejen v řemeslné zručnosti (perfektní střihy, kvalitní látky), ale také v talentu a lidském přístupu. Jako první začala Hana Podolská pořádat módní přehlídky, propagovala svou tvorbu v dobových módních časopisech. Každé zákaznici, ať to byla slavná herečka či "obyčejná" smrtelnice, která se do šatů od Podolské rozhodla investovat své jmění, se osobně věnovala. První dáma Hana Benešová prý do salonu docházela občas jen tak, na kávu.

Inspirace z Paříže

Po první světové válce se za módní centrum místo Vídně začala považovat Paříž. Hana Podolská i její kreslířka tam jezdily dvakrát za rok, aby si dovezly představu o těch nejnovějších trendech. Když si Adina Mandlová, která v róbách od Podolské zazářila například ve filmu Kristian, šla převzít Svatováclavskou cenu, prohlásila, že cenu za kostýmy by měla dostat právě Podolská. Komplimenty ale měla i slavná návrhářka pro herečku: ještě po letech vzpomínala, jak skvěle se právě na Mandlovou šilo.

Jak obnovit šatník a nezruinovat přitom peněženku číst článek

Móda

Osobní tragédie

Manžel Viktor zemřel nešťastnou náhodou už v roce 1926, když se postřelil při čištění lovecké pušky. O deset let později pak zemřel starší syn, pak přišla okupace. Navzdory časům nejtemnějším se ale salonu dařilo: dále se konaly módní přehlídky, šily se zde kostýmy pro filmy. Když je v roce 1942 Hana Podolská zatčena a převezena na Pankrác, neděje se tak kvůli tomu, že by pomáhala odboji. Je uvězněna na pět dní za údajný nedovolený obchod s kožešinami.

Soumrak šarmu

Po komunistickém převratu je byl salon Podolská znárodněn. Syn Viktor se pokusil emigrovat na Západ, ale neúspěšně. Byl odsouzen na 13 let vězení. Poté co si odpykal trest v uranových dolech, odešel do Anglie a Hana zůstala sama. Chodila za ní Marta Gottwaldová, která si přála vypadat stejně vznešeně jako její předchůdkyně Hana Benešová. Možné to ale nebylo. Kromě bídného vystupování měla totiž přes břicho 118 cm. Proto udělala Hana Podolská Gottwaldové vlastní figurínu velkých rozměrů a šaty pro ni vozila zkoušet na Hrad.

Od znárodnění se salon Podolská přejmenoval na salon Eva, ředitelem byl jmenován jeden ze zaměstnanců. Hana Podolská zde působila jako prodavačka, pak dostala výpověď. Zemřela v roce 1972 sama, pouze v přítomnosti ošetřovatelky, které odkázala veškerý svůj zbývající majetek. Salon Eva zanikl o 19 let později, v roce 1991.

Odkaz Hany Podolské v podobě bezchybných střihů, dokonale elegantních prvorepublikových rób a noblesy ale zůstává s námi dodnes. Ať už prostřednictvím výstavy, nebo ve filmech.