Antoinette Frissell Baconová (1907-1988), od jejíhož úmrtí uplyne letos na jaře 35 let, darovala v roce 1970 svůj rozsáhlý archiv fotografií, negativů a rukopisů knihovně amerického Kongresu. Jejím cílem bylo věnovat veřejnosti snímky, které vytvořila, což podpořil i časopis Vogue, pro který často pracovala. 

Frissellová během svého života fotografovala nejrůznější témata. Portréty slavných osobností, módu, ale třeba i Berlínskou zeď. 

Frissellová se narodila v roce 1907 v New Yorku v bohaté rodině a fotografovat začala už jako malé dítě. Na začátku své kariéry působila krátce jako herečka, pak šla dokonce prodávat šaty do obchodu se špičkovou módou, což tehdy bylo pro dívky z bohatých rodin krajně netypické. Navrhla pro obchod chytlavý reklamní slogan a i díky tomu ji vzali do časopisu Vogue. Tam ale jako redaktorka přiliš nezazářila, prý jí moc nešel pravopis.

Osvobodila fotografování módy od ateliérů

Prožívala tehdy těžké období, tragicky zahynul její bratr a matka těžce onemocněla. Frissellová začala intenzivně fotografovat, její snímky módy a celebrit se svou přirozeností absolutně vymykaly tehdejší produkci. Šéfka Vogue Carmel Snowová ji přesvědčila, ať se věnuje fotografii, pro kterou má talent.

Frissellová přesunula fotografování módy z ateliérů do přirozeného prostředí, do krajiny a do ulic měst. Nastolila tím zcela nový trend, který od základů změnil módní fotografii. 

Za druhé světové války fotografovala Frissellová jako dobrovolnice pro Červený kříž, pro americké armádní letectvo a Ženský armádní sbor. Pořídila tisíce snímků zdravotních sester, frontových vojáků, letců a osiřelých dětí.

V padesátých letech ji kromě snímků módy proslavily také neformální portréty slavných a mocných lidí, jako byli například Winston Churchill, Eleanor Rooseveltová, manželé Vanderbiltovi nebo nebo John Fitzgerald Kennedy a Jacqueline Kennedyová. Pracovala tehdy také jako fotografka pro Sports Illustrated (jako jedna z mála sportovních fotografek té doby). V pozdější tvorbě se zaměřila také na dokumentování života žen z nejrůznějších společenských vrstev. 

Toni Frissellová prostřednictvím daru věnovala veřejnosti práva, která měla k originálním negativům a diapozitivům ve své sbírce. Její rozhodnutí podpořil také časopis Vogue, pro který vytvořila mnoho fotografií. Písemně informoval knihovnu Kongresu, že si nečiní nárok na žádná práva ke snímkům, k nimž knihovna vlastní negativy nebo diapozitivy.