Calendula officinalis
Lidové/další názvy: měsíček zahradní, kalendule, nepravý šafrán, sluníčko, nehtík, pazourky, pompalík, nevěsta léta, umrlčí květ, bylina deště
Čeleď: hvězdnicovité (složnokvěté)
Popis byliny
Měsíček lékařský je jednoletou nebo dvouletou bylinou s výškou kolem 60 cm.
Má vřetenovitý kořen a přímou, bohatě větvenou lodyhu. Je střídavě osázena řapíkatými, jemně chlupatými listy. Mají kopinatý až eliptický tvar. Horní listy jsou přisedlé.
Vrchol lodyhy měsíčku zdobí od května do podzimu nápadné květní úbory. Nabývají převážně sytě žluté až oranžové barvy, výjimečně mohou být bílé. Zahradní odrůdy mívají květy i dvoubarevné, existují také jako plnokvěté variety. Všechny odrůdy mají léčivé vlastnosti, nejúčinnější jsou oranžové květy.
Plody měsíčku mají podobu srpovitě zakřivené, článkovité nažky.
Výskyt a pěstování
Za domovinu měsíčku se označuje Středomoří nebo Orient. Na našem území se měsíček pěstuje v zahradách, místy je zplanělý. Měsíček slouží jako záhonová květina, ale také k řezu.
Měsíčku se bude dařit v propustné, hlinitopísčité půdě s dostatkem živin. Prospívá na slunečném stanovišti i v polostínu. Vysévá se na jaře i na podzim. Není nutné ho vysévat každý rok, květina sama vysemení.
Léčitelství
Květ měsíčku obsahuje karotenoidy, saponiny, flavonoidy, glykosidy, také slizovité látky, kyselinu salicylovou, vitamín C, seskviterpen calendin, hořčinu calenden a vonné silice. Je zdrojem barviv, organických kyselin, tuků a vosků.
V léčitelství se uplatňují celé květy včetně kalichu, také květy bez lůžka a zákrovu, příp. listy a nať rostliny.
Měsíček se sklízí za slunného počasí, ideálně těsně před polednem. Bylina se suší zásadně ve stínu, nejlépe ve tmě, v tenkých vrstvách. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Sušenou drogu je třeba chránit před světlem a vlhkostí. Snadno natahuje vlhkost, proto se také občas přesušuje.
Měsíček poslouží i pro kulinářské využití. Jako koření nahrazuje vzácný šafrán. Okvětní lístky lze přidávat do pomazánek, tvarohu, zeleninových salátů, polévek, ale i do pečiva.
Léčivé účinky měsíčku
- má dezinfekční, antibakteriální a protizánětlivé působení
- stimuluje činnost jater a žlučníku
- ulevuje při průjmech a zánětech trávicího traktu
- je prospěšný při infekčních chorobách
- zbavuje organismus vnitřních parazitů
- zlepšuje krevní oběh a činnost srdce
- jemně snižuje krevní tlak
- zklidňuje podrážděné nervy
- zevně hojí rány, kožní záněty, otoky aj.
- regeneruje pokožku
Podávání a užití
Vnitřní užití
Měsíček se vnitřně podává jako čajový nálev – čajová lžička drogy (květ, list či stonek) se zalije šálkem vroucí vody, luhuje se cca 10 min. Popíjí se 1 – 2 šálky denně jako prevence, při konkrétních potížích až 4 šálky denně. Čaj má trpce ostrou, nahořklou, slanou chuť a slabý pach.
Méně často se měsíček podává jako odvar, kdy se bylina krátce povaří v horké vodě. Léčivý měsíček se užívá i jako šťáva, extrakt nebo alkoholová tinktura.
Měsíček bývá součástí různých bylinných směsí, např. v kombinaci s kopřivou a pampeliškou je základem čistícího čaje.
Měsíček nemá vedlejší účinky, lze ho užívat dlouhodobě. Hodí se i pro děti a seniory.
Vnější využití
Měsíček své hojivé vlastnosti předává především jako mast (recept níže) nebo obklad z čerstvých naklepaných květů a listů.
Hojí hnisavé rány, záněty kolem nehtů nebo kožní plísně. Tlumí otoky, podlitiny a křečové žíly. Uplatní se také jako regenerační bylinná koupel. Pomáhá i při zánětech očí nebo uší. Jako kloktadlo je prospěšný při zánětech v dutině ústní.
Odvar z měsíčku poslouží jako pleťová voda.
Měsíčková mast – recept
Na 2 – 3 hrsti čerstvých, najemno nasekaných květů měsíčku bude třeba asi 500 g vepřového sádla (nesoleného). Obdobně lze místo sádla využít olivový či jiný rostlinný olej.
Do roztaveného sádla vložíme měsíček, sádlo necháme krátce zpěnit. Směs promícháme a necháme stát do druhého dne. Sádlo poté znovu rozpustíme, abychom je přes plátno přefiltrovali. Mast slijeme do skleniček. Uchováváme v chladu a temnu.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
