Majorana hortensis, Origanum majorana
Lidové názvy: majorán, marjánka, voněkras
Čeleď: hluchavkovité
Popis byliny
Majoránka zahradní představuje jednoletou, vzácně dvouletou bylinku s výškou od 20 do 60 cm. Je typická nezaměnitelným aroma.
Majoránka má přímý, tenký, rozprostřený stonek. Je posázený protilehlými, přisedlými listy oválného tvaru a šedozelené barvy. Drobné listy mají stříbřitý nádech, místy nachový odstín. Stonky i listy rostliny jsou jemně ochlupené.
Od června do září majoránka kvete nenápadnými kvítky bílé, růžové či fialové barvy. Stopkaté květy vyrůstají v úžlabí listů, tvoří husté střapce. Plodem jsou tvrdky, které však dozrávají jen v teplejších oblastech.
Výskyt a pěstování
Majoránka má původ v severovýchodní Africe, postupně se zabydlela ve Středomoří a přilehlých částech Asie. Na naše území se majoránka dostala v 16. století. Dodnes se u nás hojně pěstuje, ale zplaňuje jen výjimečně.
Majoránka se vysévá do skleníku během dubna, ven se přesazuje v květnu. Umísťuje se do lehké, propustné, na živiny bohaté půdy, do hnízda po několika rostlinách. Bude se jí dařit na slunném a teplém stanovišti. Je odolná vůči suchu i mrazu.
Majoránka se sklízí počátkem léta, kdy se odřezává asi 6 cm nad zemí. Pokud se na stonku zachová alespoň jeden pár listů, ochotně doroste.
Majoránka je u nás známá ve dvou šlechtěných podobách. Zatímco francouzská majoránka, nazývaná také listová, je mohutnější, německá majoránka je drobnější. Tomuto kultivaru, nazývanému také kvetoucí majoránka, se u nás daří lépe.
Léčitelství
Majoránka obsahuje aromatické silice, třísloviny, hořčiny, flavonoidy nebo vitamín C.
V léčitelství se uplatňuje nať nebo celá nadzemní část rostliny, která se sklízí těsně před rozkvětem (od června do srpna). Sbírá se brzy ráno, po oschnutí rosy. Snítky majoránky se svazují do otýpek, suší se zavěšené na vzdušném a stinném místě. Po usušení se ze stonků zdrhávají lístky a kvítky. Bylina se uchovává v uzavřené nádobě, v temnu. Při nedostatečném usušení snadno podléhá plísni. Své aroma si však při důkladném usušení a vhodném skladování uchovává po dlouhou dobu.
Majoránka neslouží jenom v léčitelství, ale známá je i v kuchyni. Je nedílnou součástí staročeské kuchyně, ale také kuchyně francouzské, italské nebo španělské. Jako aromatické koření skvěle dochutí polévky, omáčky i masité pokrmy. Bez majoránky se neobejde bramborová polévka, bramboráky, ale ani jídla z luštěnin, paštiky, uzeniny nebo zabíjačkové speciality. Majoránka usnadňuje trávení těžkých jídel. Hodí se však též do lehkých zeleninových salátů.
Majoránka nabízí charakteristickou vůni nejenom sušená, ale také mražená. Poslouží i v čerstvém stavu.
Léčivé účinky majoránky
- podporuje trávení
- zklidňuje zažívací trakt
- ulevuje při žaludečních a střevních křečích
- zvyšuje sekreci žaludečních šťáv
- pomáhá při průjmech, nadýmání a nechutenství
- působí protizánětlivě
- je prospěšná při rýmě a nachlazení
- tiší bolesti hlavy
- zklidňuje při nervovém vypětí
- posiluje při únavě a vyčerpání
- potlačuje nespavost
- ulevuje při bolestivé menstruaci
- je užitečná při ženských potížích
- vně tlumí bolesti svalů
Podávání a užití
Majoránka zahradní se v léčitelství připravuje jako čajový nálev (1 – 2 čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody, luhuje se 10 min., poté scedí). Čaj s typickou nasládlou vůní se pije po doušcích, několikrát během dne.
Silnější nálev je vhodný k inhalacím při dýchacích potížích. Poslouží i pro přípravu uvolňující bylinné koupele, ta pomáhá i proti bolestem svalů. Vnější použití nachází i majoránkový olej (viz recept).
Mazání proti bolesti hlavy – recept
Do sklenice vložíme asi 50 g sušené nadrcené nati majoránky a zalijeme olivovým, slunečnicovým nebo jiným rostlinným olejem (0,5 l). Sklenici necháme odstát na slunci 2 – 3 týdny, poté slijeme.
Olejem potíráme spánky při bolesti hlavy. Pomůže také při únavě a vyčerpání. Poslouží jako masážní olej na bolavé svaly.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
