Devětatřicetiletý fotograf Kieran Dodds ze Skotska se sám řadí mezi lidi se světlou pletí a zrzavými vlasy. Jeho geny podělily i jeho dvě děti, které na svém instagramovém účtu často zachycuje. "Být bledý a rusovlasý" je podle něj klišé, které o Skotech po světě panuje. Proto se rozhodl s touto nálepkou bojovat po svém - od roku 2013 si před svůj fotoaparát stavěl lidi z celého světa, které spojovala jedna věc - zrzavá barva vlasů. Svou prací chtěl zachytit celosvětový fenomén, který se netýká jen severských zemí. 

"Nejde o vlasy," řekl dvojnásobný otec a fotograf Kieran Dodds BBC u příležitosti vydání své knihy "zrzavých" fotek. "Jedná se o lidskost a o to, že jsme všichni vznikli ze stejného těsta. Na zrzavých vlasech je vidět to propojení," okomentoval svůj projekt, který odstartoval před sedmi lety, v době, kdy se Skotsko chystalo na referendum o své nezávislosti. Okolnosti ho přiměly k tomu, aby přemýšlel o klišé obrazu skotské identity.

Rusovlásky jsou nejen v Rusku

Skotsko sice patří mezi místa s největší koncentrací lidí se zrzavými vlasy, proto Kieran neměl žádný problém svůj projekt uskutečňovat právě zde, ale jakmile se v Londýně účastnil události u příležitosti Světového dne zrzavých, který spadá na 26. května, setkal se zde s lidmi z celého světa.

Jedna z důležitých lokalit, ve kterých Dodds své snímky pořizoval, bylo ruské město Perm. To je považováno za jeden z "hotspotů" lidí se zrzavými vlasy. Perm se totiž nachází v podobné zeměpisné šířce jako Skotsko. "Rusovlasí lidé se častěji objevují v severních zeměpisných šířkách, protože díky genové adaptaci se u nich vitamin D absorbuje i při malém slunečním světle," vysvětluje fotograf. 

Kniha s nelichotivým názvem 

Kieran se při svém projektovém bádání dostal až do Karibiku, kde fotil rusovlásky na Jamajce, konkrétně na Treasure Beach. I tam našel spoustu lidí se zrzavými vlasy. "To je výsledek komplexního genetického dědictví po skotských námořnících a osadnících," vysvětluje devětatřicetiletý fotograf. 

Výsledkem jeho projektu je kniha s názvem Gingers, což odkazuje na nepříliš lichotivý výraz pro rusovlasé lidi. "Mám pocit, že je to vlastně docela dobrý popis," stojí si za svým Kieran. "Protože taková barva vlasů není červená jako poštovní schránka ani jako krev, jedná se o směs zlatavé, žluté a červené, které jsou smíchané dohromady," odůvodňuje. 

Zrzounům se všude nesmějí

Samotný Dodds má se zrzavými vlasy osobní zkušenost. Jeho kštice je přesně taková už od malička a po něm ji podědily i jeho dvě děti. Také na vlastní kůži ví, jak se o lidech s takovou barvou vlasů mluví. "Na většině míst je to podobné. Lidé si myslí, že mít takovou barvu vlasů je úžasné, a jako dítěti vám to také říkají. Pak ale přijde období základní a střední školy, kde takové vlasy patří mezi velmi viditelné rysy, takže se pak stáváte jen terčem hloupých narážek," vzpomíná Dodds, kterého udivila během cestování jedna věc. 

Na jednom místě na světě se setkal se zcela odlišným přístupem - na Jamajce, kde fotil část svého projektu, nikdo z oslovených lidí se zrzavými vlasy nezažil žádné negativní komentáře během svého života. Dodds se proto snažil přijít na to, čím to je. Podle něj to mohlo souviset s tím, že jde o zemi s různorodými lidmi. "Rozdíl je tady normou a tohle je jeden z mnoha," vysvětloval Dodds.

Skotsko bez klišé?

Přestože se o Skotsku traduje, že v něm žije vysoké procento lidí s přirozeně zrzavými vlasy, Dodds zdůrazňuje, že i takoví se "zázvorovými vlasy" jsou v jeho rodné zemi v menšině. A svým fotografickým projektem poukazuje na to, že i tak malá část lidstva není homogenní skupinou.

Právě to, co se o Skotech traduje v souvislosti s barvou jejich kštice, bylo popudem k celému projektu. "Původně jsem si říkal, že vezmu toto klišé a ukážu, že i v této malé skupině existuje rozmanitost vzhledu, pozadí i názorů," vysvětluje fotograf, který se ve světě svým záměrem natolik proslavil, že si na svůj profil na Twitteru důrazně v jednu dobu napsal, že je ten, který "nefotí jen zrzavé hlavy". 

Rusovlasí byli uctíváni

V době, kdy se mu v hlavě rodil plán na projekt, se kterým objel část světa, navštívil i Skotskou národní galerii a objevil v ní, že umělci renesance oslavovali a uctívali rusovlasé lidi.

"Přišel jsem do renesanční místnosti a všiml jsem si, že na každé malbě je někdo, kdo má zrzavé vlasy," vzpomíná Dodds. Přišlo mi zajímavé, že jihoevropští malíři dokumentovali postavy Středního východu, například Ježíše a Marii, jako rusovlasé. "To mě zaujalo, tito lidé byli považováni za božské," uzavírá proslulý fotograf, jehož kniha k projektu Gingers vyšla 20. listopadu.