Jen o málokteré rostlině bylo popsáno tolik papíru a stala se terčem tolika sporů. Vzývané i zatracované konopí alias marihuana, alias cannabis anebo také tráva, či mařena a marjánka.

V Evropě pro tento okamžik vyhrávají spíše její odpůrci, kteří se rozhodli rostlinu zakázat a často postihují již pouhé její držení. Jenže konopí se používalo k léčení již před pěti tisíci lety. I dnes ho některé země znovu rehabilitují a o jeho budoucnost zřejmě nemusíme mít obavy.

Marihuana z rukou českého lékaře

Jedním ze států, který podporuje výzkum léčivých účinků konopí, věnuje se jeho pěstování a dokonce jej zde běžně získáme z rukou lékařů, je Izrael.

"Zájem zdejších lékařů i vědců vyvolala především možnost léčebného využití této rostliny, která má naprosto jedinečný potenciál..." uvedl na svém přednáškovém turné po České republice profesor Lumír Ondřej Hanuš, mezinárodně uznávaný analytický chemik v oboru farmaceutické chemie. V současnosti působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě svoji práci zasvětil výzkumu chemických látek obsažených v konopí.

Nová látka - vnitřní štěstí

Na Hebrejské univerzitě v Izraeli měl profesor Hanuš možnost pracovat na izolaci zcela neznámé látky z mozku a na základě jeho výzkumů vznikl dokonce nový vědní obor.

"Izoloval jsem z mozku látku, kterou jsme nazvali anandamid. Název je složen ze slov ananda, což v sanskrtu znamená vnitřní štěstí, a její chemické podstaty, což je amid. Výzkum jsem prováděl spolu s molekulárním farmakologem z USA, který objevil v mozku místa (receptory), na něž se váže psychoaktivní (cannabinoidní) látka z konopí. Byl to výsledek snahy o nalezení přirozené látky z mozku, která se váže na tentýž receptor. Tyto sloučeniny mají zřejmě obecnou funkci jako faktory odstraňující stres," říká profesor Hanuš.

Žádní vedlejší účinky

Cannabinoidní receptory se nalézají v mozku ve vyšších koncentracích nežli jakékoliv jiné a to ve velice specifických oblastech, které mají souvislost s koordinací pohybu, emocemi, pamětí, snížením bolesti, centrem odměny a rozmnožováním. Takže s největší pravděpodobností jde o důležitý systém, který funguje ve vztahu k řadě dalších systémů.

Cannabinoidní receptory se ovšem nenalézají v těch částech mozku, které jsou zodpovědné za respirační a kardiovaskulární funkce. Tudíž použití sloučenin majících vztah k centrálním cannabinoidním receptorům není spojeno s rostoucím rizikem respiračních a kardiovaskulárních poruch, které jsou u řady jiných léků běžným vedlejším účinkem. To může být i velkým plus při eventuálním vývoji léků z konopí.

Kouřit či nekouřit trávu?

"Já jsem nepřijel do České republiky propagovat kouření marihuany, které je podle mého názoru také tím nejnešťastnějším způsobem její konzumace, a také v Izraeli je konopí jako rekreační droga zakázána," uvedl dále profesor Hanuš.

"Ale rozhodně musím trvat na tom, že marihuana je rostlina s obrovským léčivým potenciálem a v rukou odborníků i s naprostým minimem vedlejším negativních účinků, což se, jak mi jistě kolegové potvrdí, nedá říci o mnoha, ne-li většině, chemoterapeutik. Myslím, že bychom jí tedy měli dát i Evropě šanci a nenechat se ohlupovat demagogickou propagandou, která konopí již tak démonizovala, že mnozí lidé propadají hysterii jen při vyslovení jejího jména. Tvrdím, že pokud bychom provedli srovnání konopí s řadou zcela legálních léků, museli bychom dojít k závěru, že nejprve by se měly zakázat tyto léky, neboť mnohé jsou škodlivější, nežli konopí."

Kdo je Lumír Ondřej Hanuš?

Vystudoval analytickou chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 1970 se začal věnovat výzkumu hašiše a marihuany, na konci sedmdesátých let prováděl v USA výzkum konopí a kokových listů. V roce 1990 přijal pozvání z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, kde působí dodnes. Zde se mu také podařil významný objev - spolu s kolegou izolovali v mozku první endocannabinoidní látku - anandamid. Je členem mezinárodní společnosti pro výzkum cannabinoidů, působí v redakční radě časopisu Adiktologie.