Ženy v "mužských" profesích. Poznejte první českou pilotku, hasičku i popelářku
Výjezdová hasička, pilotka, strojvedoucí. Mezi ženami existují průkopnice, které se dokázaly prosadit v profesích tradičně vnímaných jako mužských. A to i přes všechny překážky v podobě stereotypů, nerovného rozdělení neplacené domácí práce a péče o děti i skleněných stropů.
Na začátku září se v médiích objevila zpráva o tom, že výjezdovou jednotku hasičů ze stanice v pražských Holešovicích doplní dvaatřicetiletá Michaela Žďárská. Stala se tak vůbec první ženou v Česku, která se na tuto pozici kvalifikovala.
Jak ale vysvětlila v rozhovoru pro iRozhlas.cz, nebylo to tím, že by ženy při vstupních testech neuspěly. Jejich žádosti vedení hasičů rovnou odmítalo. Změnilo názor až v případě Michaely, která už dříve působila jako dobrovolná hasička. Kromě přejícných reakcí se projevovali i lidé, podle nichž bude hasičům kazit výjezdy, protože o ni budou mít strach. Krom toho od svých kolegů dostala "krabičku poslední záchrany" se rtěnkou, řasenkou a gumičkou do vlasů.
Růžové límečky
Český trh práce je zatížený vysokou mírou segregace na základě pohlaví. Ženy a muži se tak koncentrují v odlišných profesích a na odlišných pozicích. Mezi výrazně feminizovaná odvětví patří například školství nebo zdravotnictví. Zároveň je typické, že i v odvětvích, kde dominují ženy, zastávají vedoucí pozice častěji muži.
V souvislosti s profesemi s převahou žen se hovoří také o takzvaných "růžových límečcích", typicky se jedná o zdravotní sestry, sekretářky nebo sociální pracovnice a v těchto oborech bývají zpravidla nižší mzdy. Nezřídka se také stává, že čím více žen proniká do dříve maskulinní profese, tím více také klesá její finanční ohodnocení.
Příklady žen, kterým se podařilo proniknout do stereotypně mužských profesí, jsou tak sice výrazně pozitivní, zároveň ale neznamenají, že by se měnil celý trh práce.