Být úspěšný není složité: Osvojte si 5 návyků, díky kterým dosáhnete svých cílů
Tajemství životního úspěchu je ukryté ve snech. Opravdovou výzvou je pak jejich plnění. Jak přejít od slov k činům?
Být úspěšný není žádná věda. Stačí si vytyčit, čeho chcete dosáhnout, a pak to skutečně udělat. Zní to jednoduše, ale není to snadné. Následující návyky by vám mohly pomoci k tomu, abyste skutečně žili svůj sen.
Vybírejte pečlivě
Rozmyslete si, co doopravdy chcete. Třeba je to ve skutečnosti něco jiného, než si myslíte. Každopádně se vyplatí vypnout telefon, jít na procházku, v klidu popřemýšlet a pak vzít do ruky tužku a papír. Začněte sepisovat, jak si představujete v ideální variantě svůj život. Nevynechejte žádné detaily, dovolte si snít, hlavně si nepředstavujte, že by vaše nápady mohly někomu připadat odvážné, pošetilé, nesplnitelné. Svůj život tvoříte vy.
Představujte si výsledek
I nejdelší cesta začala prvním krokem, ale někdy se ten výšlap může zdát pořádně dlouhý. Nenechte se odradit tím, kolik pomyslných kroků musíte udělat, ale vnímejte svůj cíl z odstupu, z vyšší perspektivy. Připomínejte si, co vás na tom, co si přejete dosáhnout, baví a inspiruje. Kým budete, až si svůj sen splníte?
Čas hraje roli
V souladu s rozvrhem si stanovte realistický plán, kolik minut můžete denně dosažení svého cíle věnovat. Čím pečlivější časový plán bude, tím snadněji se můžete úkolům věnovat. Pokud například víte, že toužíte po zpevněném tělu a váš cíl je cvičit 10 minut denně, vydržíte s touto pravidelností mnohem déle, než když půjdete jednou do fitka na dvě hodiny, vyčerpáte se a už se ke svému závazku nevrátíte.
Nejtěžší je vydržet
Tenhle návyk představuje největší výzvu. Často se totiž vzdáme v polovině cesty, kde je motivace oslabená, jsme unavení a máme pocit, že to, co chceme, vlastně nemá cenu. Stává se to všem, ale z této trudomyslnosti se můžete snadno uzdravit: opět si představujte svůj výsledek a svou spokojenost z toho, že jste to nevzdali.
Cesta je cíl
Představte si, že máte před sebou výšlap na kopec. Snažíte se ho rychle vyběhnout, protože svůj cíl vidíte před sebou a nemůžete se dočkat, až budete nahoře a rozhlédnete se po krajině okolo. Všechnu pozornost tedy upřete na to, abyste už konečně vystoupali nahoru. Když se tak stane, je to sice fajn, ale dojde vám, že jste si vůbec neprohlédli les a louku, co kopec obklopovaly, neobdivovali květiny rostoucí okolo. Tohle přirovnání sedí i na náš výlet k tomu, co si přejeme. Výsledek není to, co vás nakonec nejvíc obohatí. Je to cesta k němu.