Návod na výrobu našla ve španělském videu, dnes své hračky úspěšně prodává v Česku
Tvorba byla pro ni odmalička formou dobrodružství a ona ho dnes předává dál prostřednictvím svých hraček.
Kateřinu Slabou už jako malou fascinoval šuplík u šicího stroje, který byl plný knoflíků, ona ho ráda otvírala, přehrabovala se v něm a její oblíbená věta tehdy byla: "To si vyrobíme." Už v šesti letech prošila první výšivku do ubrusu tak, že nešel ze stolu sundat, a milovala večerníčky. Protože ji kreativita táhla celý život, odešla z pedagogické školy, kterou studovala jen kvůli rodičům, a zapsala se na uměleckou školu. Za několik let se dostala k výrobě večerníčků a filmů pro Českou televizi. Ty ji inspirovaly ke tvorbě plyšových hraček, které už dva roky sama úspěšně vyrábí pod značkou Ally design.
"Když jsem narazila na inzerát, že hledají v České televizi animátorku, na pozici jsem se přihlásila. Animaci jsem na škole nestudovala, ani jsem ji nikdy nedělala, ale věděla, jsem, že tam mě srdce táhne, že chci zjistit, jak se vytváří. A oni mě vzali. První jsem začala při animacích vypomáhat, až mě nakonec přesunuli do oddělení vizuálních efektů, kde jsem začínala úplně stejně od začátku," směje se Kateřina Slabá, která už odmalička chtěla vědět, jak se co vyrábí, protože pro ni tvorba představuje jakousi formu dobrodružství.
Tak se vše, co má tzv. VFX kompozitor umět, učila teprve až za běhu. Přitom její práce měla na první pohled jednoduché zadání: mazala z filmů celé postavy, sekala hlavy nebo mazala lana, na kterých viseli herci. To vše jí sedělo mnohem více než původní studium na pedagogické škole, na kterou šla kvůli rodičům, ona ale cítila, že by učení a předávání znalostí brala až moc zodpovědně.
Pod Českou televizí a později pod největší českou trikovou firmou UPP se později podílela na tvorbě večerníčků Štaflík a Špagetka a Tarbíci, na filmech jako Tři bratři, Křídla Vánoc, Wonder woman, Teroristce, Narušiteli, seriálu Labyrint nebo aktuálním snímku Štěstí je krásná věc.
Večerníčkové postavy nejprve tvořila jako hračky do šuplíku
Už tehdy si začala tvořit do šuplíku, konkrétně začala kreslit ilustrace medvěda a kočky, kterým vymýšlela dobrodružné příběhy, a snila o tom, že by je jednou přeměnila ve svůj autorský večerníček nebo v knihu. Protože ale natočit večerníček je práce ve volném času na několik let, rozhodla se Kateřina vdechnout svým postavám život jinak - vytvořit je jako hračky.
"První kočku jsem ušila pro svou kamarádku, protože jsem chtěla její dceři koupit nějakou hračku a nic, co bylo v obchodech, se mi nelíbilo. Byly moc plastové nebo nebyly dostatečně hebké, příjemné a mazlivé," popisuje před dvěma lety vznik látkové kočky, která slouží nejen jako hračka, ale také jako polštář.
Po kočce vytvořila také svůj vlajkový produkt - plyšové medvědy Bruna, Huberta a Pana Medvídka. Ty vyrábí v různých podobách a oblečcích, přičemž každý medvěd má svůj příběh. "Bruno je typický huňatý chlupatý medvěd, na první pohled mazel a velký dobrodruh. Vozila jsem jej po světě a nejvíc se mu líbilo na severu u pobřeží Atlantiku. Odtud také vznikl příběh Bruno jede na sever, kdy má baťůžek, botky a šálu," popisuje Slabá.
Úspěch až na druhý pokus
Kateřina Slabá šije medvědy i kočky od začátku až do konce ve svém malém ateliéru a měsíčně jich prodá kolem patnácti kusů, přičemž jednoho medvěda tvoří až třináct hodin. "První ušitý medvěd byl katastrofa, čumák měl splácnutý, nohy jsem přišila obráceně, ruce měl od těla, jako kdyby zkoušel posilovat s činkami. Dva dny jsem na tu hrůzu koukala a o sobě pochybovala. Pak mi to ale nedalo a zkusila to znovu," směje se dnes designérka.
Ve tvorbě medvědů a koček vycházela z vlastního dětství, hraček, které ji tehdy děsily, nebo z toho, co jí chybělo. "Hrála jsem si s takovou oranžovou opicí, která měla úplně děsivý a strašidelný výraz a byla vyrobená z odporného materiálu. Uvědomila jsem si tak, že chci dát každému medvědovi tvář, která už bude vyjadřovat jeho osobnost. Jako malá jsem si pak chtěla do hraček schovávat různé poklady, nosit je všude s sebou, tak vznikla kapsa, kterou má velká kočka na břiše," popisuje.
Jakmile se jí začalo dařit a přicházelo čím dál víc objednávek na rozkošné medvědy a kočky, rozhodla se, že se bude práci s trikovými efekty věnovat pro různé firmy jen na poloviční úvazek. Velkou roli při rozhodování sehrál i její zdravotní stav - náhlá brániční kýla s refluxem způsobuje mladé designérce špatné trávení a nemožnost jíst a polykat tak, jak by měla.
"To byl moment, kdy jsem si uvědomila, že si musím opravdu vybrat, do čeho dám energii. Musela jsem i zpomalit," popisuje Slabá, která kromě plyšáků pod značkou Ally design vytváří také trika, tzv. bryndákotrika pro děti a kolekce pro maminky s dětmi z vlastní ilustrované látky.
Kateřina Slabá
- Studovala pedagogiku a později Vizuální kulturu na Západočeské univerzitě v Plzni
- Spolupracovala na tvorbě večerníčků pro Českou televizi, později pracovala v grafickém centru vizuálních efektů.
- Od roku 2013 do roku 2016 pracovala pro společnost UPP jako kompozitor filmových efektů
- Od roku 2017 dělá grafické práce, zakázky a filmové efekty pro různé firmy a zakládá značku Ally design.
Techniku se naučila podle španělského videotutoriálu
Stejně jako hračky, i ostatní výrobky a signifikantní trika s motivem prasátka vyrábí kompletně ručně. Jak tisknout pašíka na triko, se naučila jen díky YouTube tutoriálům. "Dodavatel mi neposlal látky, tak jsem se tehdy rozhodla, že si látky budu navrhovat a tisknout sama," vzpomíná Slabá. Zajímavostí na tom je, že se naučila výrobu razítka, i to, jak jej otisknout na látku, ze španělského tutoriálu, aniž by španělštinu ovládala.
Její medvědy nemají jen české děti, ale například také řidiči kamionů, kteří si je kupují pro štěstí. Dokonce do jednoho medvěda na přání zašívala křišťál. "To je pro mě pak ta největší odměna, když mi maminky napíšou, že se těší, až si budou s dětmi s medvědem nebo kočičkou hrát a rozvíjet můj nebo jejich příběh. Myslím si totiž, že tohle v poslední době trochu chybí. To, že si rodiče se svými dětmi opravdu hrají, a ne že jim dají jen něco na zabavení. Navíc nejde jen o hračku, ale o pouto, lásku a něhu, kterou dokáže vyvolat a kterou si pak neseme po celý život ve vzpomínkách," vysvětluje Slabá smysl, který jí tvorba dává.