Mateřská mě dostala na dno: To proto, abych si splnila sen
Že mateřská dovolená nemusí být jen radost, vás přesvědčí následující řádky. Na druhé straně ale platí, že všechno zlé bývá i pro něco dobré. Naší čtenářce složitá situace pomohla k tomu, aby se nakonec a díky všem trampotám vydala za svým snem. V rámci soutěže Cena Sophia přinášíme jeden z příběhů žen na mateřské dovolené, které právě v tu dobu rozjely svůj snový projekt.
Mateřská dovolená obvykle bývá krásným obdobím v životě ženy, alespoň po stránce přirozené ženské cesty. Novopečená maminka zůstává doma se svým bezbranným potomkem, aby mu mohla být co nejblíž a (v ideálním případě) k dispozici vždy, kdykoli si dítě zamane. Jenomže ne vždy je tento stav pro ženu naplňující.
Své o tom ví i naše čtenářka Alice, která se přihlásila do soutěže Cena Sophia, aby představila svůj projekt a ucházela se o vítězství. Cílem soutěže je ocenit a zviditelnit ženy, které smysluplně využily životních změn, jež nastaly s příchodem jejich dětí. Ať už jde o zajímavý podnikatelský projekt, dobročinnou aktivitu, nebo třeba něčím výjimečný blog, všemu věnujeme náležitou pozornost.
Když věci neběží podle plánu
Občas se může stát, že se něco "pokazí". Radost z období, kdy máte možnost plně se věnovat svému miminku, nějak vyprchá. Místo ní nastoupí pocit nenaplnění, nudy a často i pocit viny. Dny se vlečou a vy se potápíte do nepohody a neklidu. Právě to se přihodilo Alici.
Přestože své (dnes už dvě) děti miluje a nikdy tomu nebylo jinak, stále jako by jí něco chybělo. První rok na mateřské ještě ustála, ten druhý byl už náročný. Kamarádky se jí vzdálily a společná témata vyprchala, rodiče byli daleko a ke sklence vína blízko. Dny si začala zpříjemňovat alkoholem. Zpočátku jen lehce, protože nikdy nebyla zvyklá pít, postupně ale dávky navyšovala.
Nejprve šok, pak restart
Přestože měla pocit, že se po sklence či dvou cítí lépe, její život začal ještě více drhnout. Manžel cítil, že něco není v pořádku, a svou ženu více sledoval. Neunikl mu její sklon k zapíjení nepohody a celkově si všímal, jak se jeho dříve veselá Alice mění před očima. Pomyslnou korunu všemu nasadil úraz malého Toníka, na kterého kvůli vypité sklence nedávala Alice dostatečný pozor. Klouček spadl ze schodů a pořádně si natloukl.
Manželovi došla s Alicí trpělivost. Měl svou ženu rád, ale věděl, že směr, kterým se vydala, nemůže být jejich společným. Když se se synkem vrátil z nemocnice, navrhl Alici rozvod. Štěstím v neštěstí byla skutečnost, že se dvojice i přes všechny současné potíže milovala; on rozvod ve skutečnosti nechtěl, jí zase představa rozdělení stačila k tomu, aby se odrazila z pomyslného dna. K tomu jí pomohl i Toníkův úraz, který mohl mít dalekosáhlejší následky.
Nový smysl života i díky fotkám
Alice jako by se probudila. Krom toho, že opět začala jako matka a manželka "fungovat", hledala ještě další náplň. A protože vždy ráda fotila a z prostředí fotografií i pocházela (otec byl amatérským fotografem), nebylo těžké svou zapomenutou vášeň znovu objevit.
Nejprve začala fotit svého synka. Portrétní fotografie, které se tvářily jako momentky. Výjimečnost jim pokaždé dodávalo jemné světlo, pro které měla Alice mimořádný cit. Okolí brzy zjistilo, jaký dar vidění přes hledáček fotoaparátu Alice má, a první malé zakázky byly na světě. Postupně se přidala propagace na internetu a Alicin nový směr nabral docela jiných obrátek.
Dnes vlastní Alice malý ateliér na okraji Prahy a o zakázky nejen z řad maminek s malými dětmi nemá nouzi. Také ona se přihlásila do projektu Cena Sophia jako žena, kterou mateřská dovolená motivovala k realizaci vlastního projektu.