Michaela Karsten vystudovala všeobecné lékařství, ale medicíně se věnovala jen tři roky. Při dalších studiích v Německu ji okouzlila lidská paměť a myšlenkové pochody, kterým se věnuje od roku 1998.

Stala se trojnásobnou mistryní světa v paměťových schopnostech, několikanásobnou českou národní mistryní, získala titul Grand Master a je zapsána v Guinessově knize rekordů.

Stane se vám někdy, že na něco zapomenete?

Pokud nedbám na pravidla toho, co paměť ke správné funkci potřebuje, může se mi stát, že na něco zapomenu. Většinou se to pojí s multitaskingem, kde se tříští pozornost. Nebo třeba když nedodržím spánkovou hygienu a mysl neměla čas se dostatečně zregenerovat. Také informace, které delší dobu nepoužívám, u mě "propadají" v paměti do pasivní formy. Tím chci říct, že nejsem například typem autisty, který by měl fotografickou paměť a vše si pamatoval po téměř celou dobu života. Své paměti se snažím různě pomáhat, aby méně zapomínala a pamatovala si více.

Jakou máte toleranci vůči druhým a jejich děravější paměti?

S přibývajícím věkem sleduji, že spousta mých vrstevníků začíná mít problémy s pamětí. Většinou je to ale výsledek jejich rutinní práce nebo příjmu nadmíry informací, aniž by mozku dopřávali odpočinek. U některých je to i vliv alkoholu a cigaret. Pokud je selhávající paměť výsledkem nezdravého způsobu života jedince, pak moc tolerantní nejsem. Ale jinak občasné zapomínání se najde u každého. Je to fyziologický proces, který je součástí života. Je to pravděpodobně i ochrana mozku. A pokud není nadměrný jako u některých onemocnění, pak se s tím dá pracovat.

Jak jste se dostala k "paměťovému a mentálnímu sportu"?

Po zjištění, že vůbec něco takového jako paměťový sport existuje (vznikl v roce 1980 jako součást "Mind Sport Olympiade" v Anglii), jsem si obstarala spousty knih o tomto tématu a pustila se do sebevzdělání. Také jsem se nakontaktovala na osoby, které se tomuto sportu věnují, abych zjistila, jak je možné se připravit na národní soutěže a světové mistrovství. Jedním z nejdůležitějších kontaktů byl hlavní organizátor těchto soutěží a také autor řady knih o tréninku lidské paměti Tony Buzan. K tomu jsem pak získala i další zahraniční mentory, kteří mne na soutěžní cestě doprovázeli.

Čím vším si vás zrovna tento obor získal a jaké další schopnosti kromě dokonalé paměti musíte mít?

Mozek jako takový mě fascinoval už během studia medicíny. Je to geniální orgán, který se pojí s jakýmsi tajemnem. Už se o mozku ví tolik a přece jen ne všechno. Jak přesně pracuje paměť, se stále ještě neví. Proto vedle svých znalostí z medicíny hodně čerpám z vlastních zkušeností z paměťového sportu. Řada z nás sportovců byla testována neurovědci, aby se zjistilo, jak ukládáme informace v mozku, že jsme schopni si pamatovat ohromná množství informací. Dokonalá paměť znamená především umět se koncentrovat, být kreativní, aplikovat při učení logiku a mít sebedisciplínu.

Jste mistryní světa v paměťových schopnostech, držitelkou několika rekordů. Jaké výkony jste musela podat a jak velké úsilí vás to stálo?

Základem bylo osvojit si pravidla deseti soutěžních disciplín a začít tyto disciplíny pravidelně trénovat. Další důležitou součástí příprav bylo vytvoření softwarových programů, s kterými jsem pak mohla lépe a intenzívněji trénovat. A poslední částí příprav na soutěže byla psychická příprava a příprava strategií na každou disciplínu. Tréninky se prováděly i při extrémní zátěži na koncentrační schopnost, abych pak byla schopna pod časovým tlakem a tlakem kamer podat nejvyšší paměťové výkony. Jedno z ocenění, kterých si velmi vážím, je titul Grand Master of Memory, kde se pro jeho získání musí splnit náročné limity ve třech pevně stanovených disciplínách. Ze svých rekordů můžu jmenovat například zapamatování si 198 číslic ve správném pořadí v časovém limitu pět minut nebo 1665 binárních číslic (kombinací 0 a 1) za dobu třiceti minut či balíku kanastových karet o dvaapadesáti listech ve správném pořadí za dobu sedmaosmdesát sekund.

Jak konkrétně se na takovou soutěž psychicky a strategicky připravuje?

Před soutěží se připraví plán. Na každou z deseti disciplín se zvolí různá strategie podle toho, které informace budou předloženy k pamatování. Při plánování je rozhodující i to, jak dlouho bude pamatovací a vypisovací fáze trvat. Podle toho se pak zvolí, jakým tempem bude probíhat pamatování a kdy přesně musí nastat fáze opakování, eventuálně jestli vůbec opakování musí nastat. Každá soutěž se pojí s intenzivní přípravou, kde je třeba hlavně trénovat pravidelně. K tomu se může využívat různých softwarových programů. Poslední týdny před soutěží se pak trénuje psychická stránka, kde trénink probíhá pod časovým tlakem a třeba i za publika, abychom se na soutěžní prostředí mohli rychle adaptovat. K tomu všemu je třeba dodržovat i zdravý životní styl.

Máte fenomenální paměť. Je člověku vrozená nebo se dá i vycvičit?

To je velmi individuální. Jsou dvě skupiny lidí, kteří dosahují fenomenálních paměťových výsledků. Jedni z nich jsou osoby, které si osvojily paměťové techniky a intenzivně je trénují. To znamená, že u nich se jedná čistě o velmi intenzivní trénink. Druhá skupina lidí jsou osoby, které se narodí s fotografickou pamětí, jako například někteří autisté. Takové osoby jsou schopny si pamatovat doslovně například obsahy encyklopedií nebo dlouhé telefonní seznamy.

Nakolik souvisí paměť s kreativitou?

Na tuto otázku vám nemohu přesně odpovědět, jelikož se to nedá změřit. Ale každopádně má kreativita své významné místo v procesu učení. Už jen vymyslet, jakou strategií se má jedinec jistý učební materiál učit. K tomu je třeba mít buď již svoji osvojenou strategii, anebo dostat kreativní nápad. V jedné z učebních metod, která se nazývá myšlenková mapa, je kreativita vítána a zároveň i podporována. Při učení také doporučuji vytvářet asociace, to znamená, vytvářet spojení mezi novou informací a starou dlouhodobě uloženou informací. Aby se toto spojení mohlo vytvořit, je potřeba mít nápad "jak?", čili být kreativní.

V jakém životním období je nejdůležitejší paměť cvičit? Platí i to, že různá pamětová cvičení mohou na mozek působit jako prevence stařeckých demencí a Alzheimera?

Už od narození je třeba paměť aktivovat, aby se vytvářela a posilovala nervová spojení mezi nervovými buňkami v mozku, jejichž výbava nám byla dána geneticky. Čím více je těchto spojení, tím je pro každou novou informaci pravděpodobně jednodušší se někde v mozku ukotvit v douhodobé paměti. Když tato aktivace či trénink paměti vytrvá až do vyššího věku, je tím možné oddálit nástup stařecké demence. V neurovědě se hovoří o vytváření takzvané kognitivní rezervy. U Alzheimerovy choroby zatím pořád není úplně jasné, co je původem choroby. Od kolegů, kteří se specializují na tuto skupinu jedinců, jsem však byla informována, že je možno tréninkem paměti rozvoj onemocnění zpomalit. V mém paměťovém tréninku se specializuji na zdravou populaci.

Jak používají paměť muži a jak ženy?

Vycházím-li z neurovědy a z vlastních zkušeností v paměťovém sportu, domnívám se, že mezi nimi není velký rozdíl. Téma ženský a mužský mozek je již po dlouhou dobu v neurovědě sledováno. Proběhlo přes 5000 studií k tomuto tématu, aby se zjistilo, zda existuje významný rozdíl mezi mužským a ženským mozkem. Jisté anatomické a statistické rozdíly jsou prokázány, například u žen je vyšší počet nervových spojů mezi pravou a levou mozkovou polokoulí, u mužů je větší amygdala (anatomická část mozku spojována funkčně s emocemi). Ale celkově výsledky posledních studií neprokázaly žádné charakteristické znaky, které by okamžitě rozlišily ženský a mužský mozek. Také převážná část neurovědců již odstoupila od Simon-Baron-Cohenova rozdělování nervového systému mozku na takzvaný mužský S-mozek (systematický) a ženský E-mozek (emocionální). Mozek je v neurovědě často popisován jako mozaikový systém, který si je velmi podobný u obou pohlaví. Ale celé toto téma je náročnější a muselo by se jít více do hloubky, aby se více pochopily souvislosti.

Většina lidí dnes používá meta hladinu, tedy tu praktickou, "spotřební" úroveň mysli. Čím dál tím méně lidí si dokáže navodit alfa hladinu. Jak toho docílit a jak zapracovat na tom, abychom se dokázali mentálně uvolnit?

Hladina alfa je v literatuře popisována jako stav mysli v bdělém stavu, kterého dosáhnete při úplném uvolnění. Je to stav mozku, který vedle mnoho dalších pozitivních vlivů, má i vliv na koncentraci a schopnost učit se. Je měřitelný pomocí přístroje EEG, který zaznamenává v takovémto stavu mysli takzvané alfa vlny s frekvencí mezi 8 až 12 Hz. Hladiny alfa je možno dosáhnout správným dýcháním (jóga nabízí nácviky správného dýchání), meditací, autogenním tréninkem či poslechem relaxační hudby.

Rodič by měl být citlivý moderátor, říká zpěvák Matěj Ruppert číst článek

Kariéra

Váš manžel je také z vašeho oboru. Je výhodou žít s člověkem, který tak moc rozumí tomu, co děláte?

Žít s partnerem, který má společný zájem o téma, vidím jako velkou výhodu. Oba velmi rádi čteme a když jeden z nás objeví zajímavé informace z neurovědy, informuje hned toho druhého. Také často diskutujeme nad různými tématy či studiemi, které se s procesem učení pojí.

Je něčím jiné partnerství dvou lidí, kteří mají oba geniální paměť?

V očích druhých je naše paměť viděna jako geniální. My s manželem považujeme za geniální paměťové techniky, které umožňují dosahovat vynikajícího paměťového výkonu. Jestli je naše partnerství jiné, to nevím, moc nesrovnávám. Každopádně je naše partnerství velmi pěkné v tom, že témata, která se pojí s mozkem jsou téměř nekonečná a pro nás oba velmi zajímavá. Takže si máme stále o čem povídat a doufám, že to tak zůstane až do velmi vysokého věku. A když spolu jdeme do větší společnosti, je zajímavé, že rozhovory ostatních v našem okolí téměř vždy sklouznou do naší pracovní oblasti, protože je to pro spoustu lidí velmi atraktivní téma, jak pro práci, tak pro celý život.

Máte děti. Jak s nimi procvičujete paměť?

Už jsou v pubertálním věku, ale snažíme se je s manželem vychovávat tak, aby dosáhly mentální zralosti a také, aby uměly paměť správně používat. Již od dětství jsme se je snažili všestranně aktivovat - ve směru vzdělání, jazyka, sportu, hudby a tance. Věk od narození do puberty je u dětí ten nejcennější, co se týká celkového mozkového rozvoje. Hodně s nimi od malička komunikujeme, vysvětlujeme slova a pravidla komunikace verbální i neverbální. Různými zábavnými hrami podporujeme koncentraci a logické myšlení. Obě děti jsme také naučili paměťové techniky, které s oblibou používají ve škole.

Co je na tak racionálním oboru, jakým trénink mentálních a paměťových schopností je, lyrického, poetického a žensky intuitivního?

Mnohem více než na racionálnu jsou mé mentální techniky postaveny na schopnostech pro nás lidi významných, a těmi jsou kreativita a humor. Nejednou se mi stalo, že účastníci mých seminářů odcházeli se slovy - nejen geniální, ale i nesmírně zábavné.