Mít skvělou kariéru dnes vyžaduje celou řadu téměř supermanských schopností. Nejde jen o to, abyste byli opravdu dobří v tom, co děláte, ale také musíte umět vycházet s lidmi okolo sebe, zvládat stres a většinu času mít ze sebe dobrý pocit.

Nikdo nechce spolupracovat s věčným negativistou, který bručí a odsoudí každý návrh. V takovém prostředí těžko mohou vznikat kreativní nápady. Raději si totiž necháme myšlenku, která by se dala rozvinout v něco hodnotného, pro sebe, než čelit zase vlně negativismu od firemního bručouna. 

Podle výzkumu vědců z Harvadské univerzity od roku 1980 na pracovním trhu výrazně vzrostla poptávka po "soft skills", tedy po empatii, umění dát zpětnou vazbu a třeba nadhledu. Jen málo firem je tak osvícených, že zaměstnává kouče. Na většině manažerských pozic je například úplně samozřejmé, že budete ovládat angličtinu a počítač. Ale nikdo moc neřeší, zda jste srovnaní sami se sebou.

To se tak nějak automaticky očekává, ale je to vlastně strašně naivní představa. Vždyť se to nemáme kde naučit. Od dětství jsme formováni rodinou, okolnostmi, kolektivem. Do jisté míry jsme poznamenáni nároky a komentáři ostatních, ale pokud se vám nedostalo láskyplného zacházení a nejbližší okolí vám nepomohlo rozvinout se do psychické pohody, musíte na sobě pracovat. Je to úplně stejná práce, jako naučit se číst, s počítačem nebo anglicky.

Kdo se jen těžko dočká úspěchu?

Lidé, kteří jsou naprogramováni jako oběť okolností. Něco neumí, protože je to chyba okolí, šéf si na ně zasedl a partner doma nijak nepomůže. Oni by rádi, ale každý návrh odmítají slovy: ano, ale… Mimochodem, my Češi jsme v tomhle mistry. Vzpomínám na to, jak mi návrhář Jakub Polanka vyprávěl, že přijel studovat do Paříže. Jeho profesorka po několikáté debatě rezolutně prohlásila: "Jakube, přestaň mi říkat, proč něco nejde. Jdi, a zařiď si, aby to šlo." Vítězové totiž nejsou ti, kterým se dostane ideálních podmínek, ale lidi, co jsou dost flexibilní a hledají řešení.

Chce to odvahu

Máte strach požádat šéfa o zvýšení platu nebo dovolenou? Když se budete řídit heslem: "Sedávej panenko v koutě, najdou tě", budete věčně polykat frustraci, že ostatní si žijí skvěle, zatímco vy trpíte. Najděte argumenty, proč by vám nadřízený měl vyhovět, pečlivě si připravte kontext (čeho chcete dosáhnout, zda je na to, co chcete dotyčnému sdělit, vhodný čas) a požádejte o to, co chcete. Má právo vás odmítnout, to je fakt, ale je na vás, jaké řešení pro sebe najdete.

Odpovídáte na e-maily hned, nebo to vyžadujete? Škodíte své kariéře číst článek

Kariéra

Slušné chování

Jak chcete, aby s vámi ostatní jednali? Je to jednoduché, že? Každý z nás chce, aby na něj ti druzí byli milí, nezvyšovali hlas, nevylévali si svůj vztek, strach a další negativní emoce, se kterými si neumí poradit. Osvojte si slova: "děkuji" a "prosím". S nimi to dotáhnete opravdu daleko.

A nemohu si odpustit prosbu na závěr: pojďme se všichni mnohem víc usmívat. Takovým lidem totiž máte vždy chuť vyhovět nebo je alespoň vyslechnout. Děláte to tedy jen sami pro sebe.