Dokud se nesetkáme s otevřenou diskriminací, nemáme důvod pochybovat o stejných příležitostech pro ženy a muže. Tvrdíme, že úspěch nezáleží na tom, co máme mezi nohama, ale na tom, jak tvrdě dokážeme pracovat.

Kroutíme hlavou nad hnutím #MeToo, proč si herečky stěžují, že je někdo obtěžoval? Vždyť to byl jen výměnný obchod: sex za roli. Než se ale začnete proti "těm bláznivým ženským z Ameriky" vymezovat, měli byste vědět, co feminismus vlastně znamená.

Co je tedy feminismus?

Jedná se o lidskoprávní hnutí, které usiluje o rovnost mezi pohlavími. Usiluje o rovnost společenskou, ekonomickou i politickou. Zastánci feminismu říkají, že pro výkon daného povolání jsou směrodatné vaše schopnosti, nikoliv gender. Feminismus ale netvrdí, že ženy a muži jsou stejní. I přes fyzické rozdílnosti by ale ženy a muži měli mít možnost se sami rozhodnout, jak chtějí žít svůj život. 

Jak je to u nás

V Československu mělo hnutí za rovnoprávnost žen velkou tradici. Volební právo pro ženy zde bylo uzákoněno už v roce 1919, pro zajímavost v Lichtenštejnsku to bylo až v roce 1984. S popravou Milady Horákové, která byla jednou z nejvýraznějších postav domácí feministické scény, ale tento prvorepublikový trend skončil. Po sametové revoluci jsme na něj už nedokázali navázat a teď hledáme a tápeme. A máme strach, nechceme hlavně žádné změny. Bojíme se, že ty, které přináší hnutí, jako je feminismus, jsou k horšímu. 

"No bóže, tak ji poplácal v práci kolega po zadku. To je snad trestné?" je častý názor na ženy, které veřejně vystupují proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti. "Musíš se víc, holka, snažit," vzkazujeme nešťastnicím, které nechtějí pobírat skoro o třicet procent menší mzdu než jejich mužští kolegové. "Rozhodně nejsem feministka. Starám se o sebe, holím si nohy a mám ráda muže," říká v rozhovoru nejedna celebrita. Tyhle výroky ale svědčí o tom, jak zkreslenou představu o tomhle hnutí máme.

Kvóty pro ženy jsou nesmysl, říká Dita z Czechitas číst článek

Volný čas

Jak jste na tom vy?

Položte si následující otázky a upřímně si na ně odpovězte. Vaše odpovědi vás navedou k tomu, že možná, aniž byste o tom věděli, také souhlasíte s rovnými příležitostmi pro všechny.

1. Myslíte si, že ženy a muži zasluhují stejná práva a příležitosti? Pokud ne, tak proč?

2. Myslíte si, že pouze určitá skupina lidí by měla mít přístup ke vzdělání, dobrému platu, možnosti seberealizace? Pokud ano, tak kdo by o tom měl rozhodovat?

3. Považujete za férové, že ženy by měly mít jen některá občanská práva, zatímco muži všechna?

4. Kdo byl ve vašem případě klíčovou osobou, díky které máte názor na postavení žen a mužů ve společnosti takový, jaký máte? Byla to rodina, přátelé, média?

5. Čím vás rozčilují hnutí za práva žen?

6. Myslíte si, že pokud budou mít ženy menší platy, horší pracovní pozice a malý společenský vliv, bude to pro společnost přínosné? 

Co nás štve na feminismu?

Většina lidí si přeje rovné příležitosti pro všechny, ale konflikt přichází ve chvíli, kdy diskutujeme o tom, jak toho cíle dosáhnout. Důvodů, proč je feminismus pro řadu lidí iritující, je hned několik.

1. Tohle hnutí bývá spojováno se silnými, rozzlobenými ženami. Což je pozice, která není ve společnosti moc kladně přijímána.

2. Lidé mají strach, že feminismus znevýhodní muže, kteří nechtějí horší platy a menší společenský vliv.

3. Obraz feministky není lákavý: často panuje stereotyp o neatraktivní bytosti, která nenávidí muže.

4. Hodně z nás lpí na tradicích a nechce nic měnit na "tradiční roli" žen a mužů.

5. Představa, že feminismus naruší hodnoty jako manželství, rodina, ale i moc a kariéra, je pro řadu lidí děsivá.

Nevědomé předsudky

Všichni je máme, ale ve chvíli, kdy si je uvědomíme, můžeme svůj postoj změnit. Velmi často se proti feminismu vyhraňují ženy, které jsou sebevědomé, mají kariéru a hlavně jasnou představu o svém životě, který si určují samy. Vymezují se proti jiným ženám, které chtějí to samé. Dráždí nás totiž jen to, k čemu sami máme co říct.