Půjček v Česku stále přibývá, stejně jako lidí, kteří nejsou schopni je splácet. A to dokonce i přesto, že si 87 procent z nás jasně uvědomuje, jak snadné je dostat se kvůli půjčkám do dluhové pasti. 

Lidé v Česku se většinou stydí půjčovat si peníze od svých blízkých, a proto raději využijí nabídku bankovních i nebankovních institucí, jakkoli nevýhodná může být.

Na začátku počítejte

"Pokud se lidé rozhodnou vzít si půjčku, dělají hned několik zásadních chyb – neporovnávají nabídky, nevěnují pozornost úrokové sazbě nebo nerozumějí jednotlivým pojmům. Obecně je třeba dát si pozor na půjčky v nebankovním sektoru," varuje Jan Malý ze společnosti VPI CZ, v.o.s.

Většinou jde o spotřebitelské úvěry na nízké částky. Ty však často mívají velmi vysoké úroky a ještě se k nim vážou skryté poplatky. "Lidé mají na začátku pocit, že zaplatí jen o málo více, ale ve skutečnosti mohou zaplatit třeba i padesátiprocentní úrok," dodává Malý.

Na co si (ne)půjčovat

Dalším problémem jsou důvody, proč si půjčujeme. Podle odborníků jsou to zejména mladí lidé, kdo si půjčuje na věci, které nejsou nezbytně nutné. "Mladí lidé často nepřemýšlí nad svojí budoucností. Reklama v médiích jim řekne, aby na nic nečekali. Každý z okolí si stále něco kupuje, tak proč ne já? Tak jdu a koupím si to, co chci, na úvěr. Prvotní euforie opadne a po čase opět něco chci. A tak to jde dál," popisuje Jiří Kubík, finanční poradce Partners.

Půjčka se podle něj vyplatí jedině v případě, že si člověk půjčuje na něco, co mu do budoucna vydělá peníze. "Jedná se především o peníze na studium, start podnikání, investice a podobně. Nicméně u podnikání, či dokonce investice si musím být opravdu jistý v tom, zda pokud záměr nevyjde, mohu půjčku bezpečně splácet," dodává.

Pokud už se Češi do problémů dostanou, málokdy je řeší okamžitě. Téměř 30 procent lidí odkládá řešení své finanční situace, protože doufá v její zlepšení. V 56 procentech pak řešení finanční situace odkládáme, protože se za dluhy stydíme.

Naproti tomu 60 procent populace považuje život na dluh za normální, což je další velmi důležitý důvod, proč půjček přibývá, i když se o jejich rizicích tolik mluví. Máme pocit, že s dnešními platy se jinak než s půjčkou žít nedá. A když ji má tolik lidí, tak proč zrovna já bych se jí měl vyhnout?

Jak to může skončit?

Většina lidí si až do poslední chvíle myslí, že své dluhy zvládne platit sama. Teprve v případě problémů se splácením půjček zkoušejí hledat pomoc ve vlastní rodině. Výjimkou nejsou půjčky určené ke splacení půjčky předešlé. Peníze na splácení půjček si půjčuje 40 procent dlužníků a spouštějí tím kolotoč dluhů, ze kterého už pak bývá jediným vysvobozením vyhlášení osobního bankrotu. 

Dlužníci však podávají návrh na oddlužení zpravidla zbytečně pozdě. "Prvním signálem pro vyhlášení osobního bankrotu je chvíle, kdy člověk není ze svých příjmů schopen své závazky splácet. Ohroženou skupinou jsou převážně mladí lidé krátce po škole. V této věkové skupině je až 75 procent žadatelů o půjčku. Následují svobodné matky a senioři," popisuje Jan Malý.

Soud podle něj oddlužení zpravidla povolí, většina odmítnutí plyne ze špatně podaného návrhu nebo absence povinných příloh. Těmi jsou seznam majetku, závazků a listina dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky.

Na druhou stranu na oddlužení a osobní bankrot není dobré spoléhat. "Z mých zkušeností to potom znamená, že lidé mají zkažený život na minimálně 10 let. Mohou vyhlásit osobní bankrot a ten se s vámi táhne pět let. Dalších několik let vám nikdo nepůjčí. Proto si opravdu dobře rozmyslete, zda si peníze půjčit," varuje Jiří Kubík z Partners.