Monika se narodila v Českých Budějovicích, ale vyrůstala v Praze. Je vdaná, má dvě děti osmnáctiletou dceru a šestnáctiletého syna. Vystudovala gymnázium, nyní si dodělává ekonomickou vysokou školu, obor podniková ekonomika. Během své kariéry pracovala v zahraničním obchodě, jako letuška v ČSA, a později v několika firmách na manažerských pozicích v logistice a marketingu. Když se poslední zaměstnavatel rozhodl, že nebude dále rozvíjet zahraniční obchod a zrušil její pracovní pozici, vrhla se na podnikání. Nyní dováží luxusní BIO kosmetiku Calinesse s přídavkem oslího mléka a je ve svém živlu…

Jak jste přišla na tento nápad?

Dlouho jsem uvažovala, že začnu podnikat. Chtěla jsem něco s mezinárodním přesahem, umím jazyky a znám mezinárodní prostředí. Na jedné z posledních služebních cest pro zaměstnavatele z oboru polygrafie, jsem se dostala na veletrh Biofach v Norimberku, teď je to přesně rok. Tam jsem se seznámila se zakladatelkou značky Calinesse. Tato kosmetika s přídavkem oslího mléka mi byla velice sympatická. S rodinou preferujeme zdravý způsob života, jsme napůl vegetariáni, máme rádi BIO stravu a šetrně pěstované plodiny. S majitelkou jsme si padly do oka a nabídla mi, jestli bych nechtěla Calinesse zastupovat v České republice. Tak jsem na to kývla. To jsem ještě byla zaměstnaná.

Pracovala jste na zajímavých pozicích, nasbírala jste hodně zkušeností…

Už za totality jsem pracovala v  zahraničním obchodě, vždycky mě bavily jazyky a toužila jsem cestovat. Po pádu komunismu v roce 1990 jsem získala své vysněné povolání letušky ČSA. Deset let jsem létala, strašně mě to bavilo. Naučila jsem se jednat s lidmi, dalo mi to hodně do života. Když děti začaly chodit do školy, musela jsem s létáním skončit. Pracovala jsem v logistice a postupně se dostala do manažerských funkcí. Hodně jsem se naučila ve firmě Gramofonové závody Loděnice, ve francouzské společnosti Lactalis jsem zase měla možnost poznat marketing v mezinárodním prostředí. V posledních několika letech jsem pracovala v oboru polyrafie, ve firmách, které vyráběly časopisy a jiné tiskoviny. Nyní dokončuji vysokou školu. Začala jsem studovat v době, kdy jsem ještě netušila, že budu podnikat. Rozhodla jsem se pro to sice kvůli kariéře, ale nelituji  dozvěděla jsem se plno užitečných věcí i pro podnikání. Přednášky z marketingu byly také částečně impulsem, který mě posunul k podnikání.

Říkáte, že o podnikání uvažujete už dlouho, máte ještě nějaké nápady?

S kamarádkou jsme uvažovaly o tom, že koupíme jeden starší historický objekt na rozhraní středních a západních Čech, zrekonstruujeme ho a otevřeme si tam relaxační centrum. Hotýlek rodinného typu. V rámci nabízených služeb měly být právě i masáže s kosmetikou Calinesse.  To byl impuls, proč jsem jela na seminář Život nápadům. Potkala jsem plno holek, které už podnikají nebo o podnikání přemýšlejí. Byla tam úžasná a inspirativní atmosféra. Řekla jsem si, že už nemůžu čekat a musím začít něco dělat. Jenomže s realitami se to strašně táhne, ještě nějakou dobu asi potrvá, než se nemovitost podaří koupit. Pak mi shodou okolností zaměstnavatel oznámil, že už se zahraničnímu obchodu nehodlá věnovat, takže jsem v práci skončila. Když jsem to sdělila kamarádkám podnikatelkám, tak řekly: „Jdeme slavit!" Konečně jsem se mohla věnovat tomu, co chci, a jsem spokojená.

Foto: www.calinesse.cz

Někteří dermatologové říkají oslímu mléku „bílé zlato". Jeho složení je nutričně hodně podobné mateřskému mléku, děti na něj nebývají alergické. I Kleopatra se prý koupala v oslím mléce, aby byla krásná. Jeho získávání je poměrně složité. Mléko, které nadojí jedna kráva, nadojí padesát oslic. Na výrobu sýrů to asi není ideální produkt, ale panna cottu z oslího mléka už jsme vyzkoušeli. Mám e-shop, začala jsem jednat s hotýlky na Šumavě, v Krkonoších, v Beskydech, myslím, že tam se hodí tato kosmetika i ti oslíci. Snažím se a doufám, že to poběží. Chystám se do Paříže, kde si v lednu firma Calinesse otevřela svůj první salon, a používají své  přípravky z oslího mléka. Pojede se mnou na zaškolení i masérka, která bude masáže školit u nás. Takže budeme mít kompletní služby. Jednou věcí se člověk asi dlouhodobě neuživí, plány jsou veliké. Na tomto projektu se učím. Nikdy jsem svoji firmu neměla. Vždycky jsem si po nějaké době v zaměstnání říkala, jak to ti majitelé dělají špatně, a že já bych to dělala lépe, ale oni si do toho moc mluvit nenechají. Tak mi nezbylo, než do toho mluvit sama sobě.

Výhody a nevýhody podnikání oproti zaměstnání?

Myslím, že podnikání nevýhody oproti zaměstnaneckému poměru nemá žádné, ale já nejsem typ zaměstnance. V zaměstnání máte jen takovou falešnou jistotu a jste závislá na někom jiném. Pokud se v podnikání dostanu do průšvihu, tak pouze svým přičiněním, ne chybami někoho jiného. Přes to bych po tolika letech „zaměstnaneckých jistot" těžko dala výpověď sama, dostala jsem tím impuls. 

Co je nejtěžší?

Podnikání je těžší, než jsem si představovala. Je potřeba dvakrát tolik peněz, dvakrát tolik energie, než člověk očekává. A také vše trvá dvakrát déle, než si člověk naplánuje. A to myslím, že s penězi umím zacházet dobře, v práci jsem byla zodpovědná za sebe i za ostatní lidi. Myslela jsem, že si udělám perfektní rozpočet, ale není to tak. Ale všichni známí, co podnikají, mi říkají, že to ani nejde. Ale není to nepřekonatelná překážka. Jsem člověk, který co si v životě umane, toho dosáhne. Myslím, že plno lidí odradí od podnikání to, že to nejde tak hladce, jak si představovali. Chce to hodně energie a vůli vytrvat.

Máte nějakou radu pro ženy, které o podnikání uvažují?

Nenechat se odradit od svého záměru. Určitě vyslechnout názory ostatních, ale uvědomit si, že 95% lidí nikdy podnikat nezačalo a 90% lidí vás od toho záměru bude zrazovat. Jakmile si najdete něco, čemu se chcete věnovat, co máte ráda, co vás oslovuje, tak se nebojte do toho jít. Záleží na způsobu, kterým se chcete na trhu prosadit. Nechci jít většinovým směrem, jako slevové portály a podobně. Člověk si musí stát za svým, znát svojí cenu a nenechat se vyplašit.

Jak řešíte financování?

Rodinnými úsporami, bereme to jako investici. Musíme se nějak zabezpečit na stáří. Je výhoda, že si nemusím pronajímat žádnou kancelář a platit lidi. Mám podporu v rodině, pomáhá mi dcera s marketingem i morálně a syn přes počítače. Webové stránky jsem si tedy nechala udělat od profesionála, to je moje výkladní skříň. Syn to všechno udržuje a stará se o IT. Největší investice je nákup zboží, nebylo by dobré, kdyby došlo. Protože se jedná o luxusní kosmetiku, je pořízení zásob trochu darda. Další investice jdou do reklamy, protože prosazuji na trhu novou značku. Spočítala jsem si, jakým způsobem se budu propagovat, ale jak se dostanete do podnikatelského prostředí, tak přicházejí další nabídky a nápady, jak bychom se mohly zpropagovat, což jsou věci, se kterými jsem původně nepočítala.

Foto: www.calinesse.cz

Takže pomocníků máte dost…

Až nebudu stíhat, mám přislíbenou ještě podporu příbuzných. Jsem ve svém živlu. Jednak předmět mého podnikání je něco, co mě baví a zajímá. Jednak to uspokojuje touhu prosadit se a dostát tomu, pro co se rozhodnu. Že budu letuškou, jsem si řekla v deseti letech, když jsem poprvé letěla letadlem. A také, že si vezmu pilota - což se mi také splnilo.
Hodně vám pomáhá rodina a zázemí.

Co ženy, které tímto bohatstvím nedisponují?

Touha dokázat, že se člověk prosadí, i když nemá ideální výchozí podmínky, je také výborná motivace. Inspiroval mě příběh Tomia Okamury, který také přednášel na akademii. Začínal úplně z ničeho. A já si nemyslím, že ženy by byly horší v podnikání než muži. Můžete podnikat v oblasti, kde potřebujete ještě méně nákladů než já. Mít třeba nějakou malou výrobu, chce to jen nápad. Moje kolegyně z akademie, Eliška Počárovská, vyrábí tzv. dvojrukavice. (Mám je zároveň jako dárek pro klienta, když si koupí sadu pro miminko).

Jakou máte životní filosofii?

Mám ráda knížky typu Čtyři dohody. Věřím, že člověk má všechno ve svých rukách a že se nemá nechat ovlivnit. To jsou přesně moje myšlenky, jen to neumím tak hezky napsat. Ale na americký sen úplně nevěřím. To je strašně zjednodušený pohled. Určitě věřit v sebe je hodně důležité.

Vaše motto?

Moc se mi líbilo, co řekl slavný vojevůdce Hannibal asi 200 let před naším letopočtem: „Buď si cestu najdeme, nebo si ji uděláme." Myslím, že to platí dodnes. Člověk se nesmí zaleknout překážek. Málo věcí na světě je opravdu nemožných a málo překážek opravdu nepřekonatelných. A potom mám ještě jedno: „Pomocnou ruku najdeš na konci vlastního ramene." Ale to už není tak pozitivní.

Jak jste se dozvěděla o akademii?

Na Žena.cz.

A jak se vám líbila?

Akademie se mi líbila celkově, baví mě marketing. Spřátelíte se se spoustou lidí, se kterými v budoucnu můžete spolupracovat. Nehodlám skončit u jedné značky kosmetiky. Uvítala bych více podrobnějších informací o tom, jak financovat podnikání, protože půjčit si je bez podnikatelské historie obtížné. Akademii vlastně vděčím za to, že mohu dělat to, co mě baví. Byla tou poslední kapkou, tím závěrečným spouštěcím impulsem pro zahájení podnikání.

A vy teď pomáháte dalším ženám…

Od 1. 2. 2012  jsme se dohodli s ONKO Unií na spolupráci na projektu boje proti rakovině prsu a ženských orgánů. Z prodeje každého výrobku v našem e-shopu věnujeme určitou částku na osvětu v rámci prevence rakoviny u žen. Částky, kterými pomáháte spolu s námi, najdete u každého jednotlivého výrobku.

Projekt Život nápadům pomáhá ženám uskutečnit první krok v podnikání

Celkem 41 % žen v ČR by začalo podnikat, pokud by měly v období rozjezdu podnikání k dispozici místo, kam se mohou obrátit pro informace. Projekt Život nápadům podporuje ženy, které chtějí začít nebo rozvíjet své podnikání.
V roce 2011 proběhl první ročník Víkendové akademie. Čtyři z jejích úspěšných absolventek budete moci postupně poznat v této rubrice.

Zaujal Vás jejich příběh? Chcete se zapojit do projektu? Registrujte se a získáte přístup k inspirativním informacím a nástrojům.
Projekt vznikl za podpory společnosti GE Money Bank.

 Více na zivotnapadum.cz.