Viburnum farreri, Viburnum fragrans
Čeleď: zimolezovité, pižmovkovité
Kalina vonná je pozoruhodnou okrasnou dřevinou, která má původ až v daleké Číně. Její romantické květy však zdobí také nejeden český park a zahradu. Vyniknou o to více, že se objevují brzy zjara. Vedle svojí příbuzné kaliny bednantské, vilínů nebo jasmínu nahokvětého tak patří k prvním kvetoucím keřům.
Kalina vonná se řadí k více než 200 zástupcům rodu Viburnum. K našim původním druhům patří kalina obecná s typickými leskle červenými peckovičkami, kterým jsou připisovány léčivé účinky. Svůj domov má u nás také kalina tušalaj. Ta je ve své šlechtěné podobě jediným zástupcem rodu, který se uplatní i jako pokojová rostlina.
Popis rostliny
Kalina vonná představuje dekorativní opadavý keř s výškou až 5 m. Má strnule vzpřímený vzrůst a je bohatě větvená.
Borka dřeviny je šedohnědá až červenohnědá, letorosty jsou roztroušeně chlupaté.
Kalina vykvétá nepravidelně, často již brzy zjara, ještě před olistěním. Kvete nejčastěji od března do května, za mírné zimy se však květy objevují již na přelomu roku. Trubkovité květy vyrůstají na koncích bezlistých větviček. Jsou uspořádány v řídkých hroznovitých latách dlouhých několik centimetrů. Již dle názvu provází květy intenzivní vábivá vůně.
Růžová barva poupat postupně bledne až do bílé. Květy kaliny jsou složeny z trubky dlouhé asi 1 cm a rozprostřených korunních cípů, které jsou oproti trubce kratší. Kalich má načervenalý nádech a délku asi 2 cm. Načervenalé jsou i listeny úzce kopinatého tvaru, které květenství provázejí. Květní stopky jsou krátké, po odkvětu se však nápadně prodlužují.
Plodem jsou oválné peckovice o velikosti asi 1 cm. Nejprve jsou žlutavé, později červené, červenofialové až černé.
Zajímavých červených a vínových odstínů nabývají na podzim také listy kaliny.
Vyrůstají vstřícně. Mají délku 5 – 7 cm a eliptický nebo obvejčitý tvar. Čepel je na bázi klínovitá, nahoře špičatá, má většinou ostře pilovitý okraj. V zubech končí nápadné žilky listů. Mladé listy jsou oboustranně chlupaté, posléze olysalé až lysé. Mají tmavě červený řapík.
Výskyt a pěstování
Kalina vonná má domov v severní části Číny. Zde přirozeně osídluje horské lesy. Do Evropy se dostala až ve 20. století. U nás byla poprvé vysazena v Průhonicích v roce 1928. Dnes však patří k těm nejoblíbenějším kvetoucím dřevinám.
Protože se kalina vonná přirozeně vyskytuje v severním mírném pásmu, je dostatečně otužilá i pro naše podmínky. Na pěstování není náročná, ani na stanoviště. Bude se jí dařit na světlém, chráněném místě, ve středně vlhké, humózní půdě s dostatkem živin. Její výhodou je také to, že ji zpravidla neokusuje zvěř.
Kalina nevyžaduje pravidelný řez. Je odolná vůči smogu. I proto se hodí do rozličných zahrad a parků. Bude především atraktivní solitérou. Vynikne zvláště za tmavým pozadím nebo patinovou zdí. Stane se pozoruhodnou součástí živého plotu, bude se vyjímat i jako zátiší cesty.
Krása kaliny potěší po celý rok
Kalina vonná se pěstuje v několika šlechtěných kultivarech. Ty nabízejí nejenom různý vzhled květů, ale i variabilní výšku.
Například kultivar Nanum nedorůstá výše než do 50 cm. Kalina vonná nazývaná Candidissimum zase zaujme bohatým květenstvím sněhově bílé barvy. Svými nápadnými květy upoutá také kalina bednantská, která je křížencem kaliny vonné a kaliny velkokvěté. Stejně jako kalina vonná i kalina bednantská vykvétá časně zjara. Mezi dalšími druhy kalin se však dají najít keře vykvétající později. Při vhodném výběru tak kaliny dokážou potěšit během celého roku.
V dubnu přináší květy s výraznou karafiátovou vůní kalina korejská. Silná vůně provází i květy kaliny kulovité. Květen a červen jsou dobou kvetení kaliny tušalaj, kaliny pražské nebo kaliny obecné. Mezi kalinami existují také stálezelené druhy. Jde například o kalinu vrásčitolistou, kalinu užitečnou nebo kalinu Burkwoodovu. Za pozornost stojí také kalina řasnatá, kultivar Mariesii. Neotřelý vzhled jí dávají vodorovně rostoucí větve a plochá talířovitá květenství.
