Trifolium repens
Lidové názvy: jatel, jatelina, jetel bílý, jetel ovčí, ovčí plaňák, divočák
Čeleď: bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
Rod jetel zahrnuje asi 300 druhů, všechny najdeme především v mírném pásmu severní polokoule. K nejznámějším jetelům patří vedle jetele plazivého také jetel luční, který se často zaměňuje s jetelem zvrhlým (lidově jetelem švédským). Všechny jetele jsou si vzhledově dost podobné. Jetel plazivý je charakteristický zejména květy v bílé barvě. Díky mělkým pohárkům ho mohou opylovat i včely, na rozdíl od jetele lučního, který opyluje jen hmyz s delším sosákem – čmeláci a motýli.
Jetel plazivý je významnou pícninou, která se s oblibou pěstuje jako krmivo s vysokým podílem bílkovin a minerálních látek. Jetel však nechutná jenom dobytku, ale i včelám. Mj. představuje užitečnou medonosnou rostlinu.
V neposlední řadě se jetel uplatní v lidovém léčitelství. Stejně jako všechny další druhy jetele je zdrojem fytoestrogenů, díky kterým je prospěšný při ženských potížích. Ulevuje ženám v klimakteriu. Příznivě působí i při problémech s trávením nebo zánětech horních cest dýchacích.
Popis rostliny
Jetel plazivý je vytrvalou bylinou s výškou 10 až 30 cm.
Již dle svého názvu je typický poléhavými, plazivými stonky. Z uzlin lodyh vyrůstají vztyčené stopky dlouhé až 20 cm, které nesou květy. Jetel plazivý kvete od května do října. Desítky květů vytvářejí kulovité hlávky o průměru asi 2 cm. Mají bílou, krémovou, vzácně i narůžovělou barvu. Odkvetlé květenství nabývá nahnědlého zbarvení. Plodem jetele je podlouhlý, nepukavý lusk.
Listy jetele mají jasně zelenou barvu, obvejčitý tvar a pilovitý okraj. Mohou mít bílou kresbu. Jsou řapíkaté, zpravidla trojčetné. Ojediněle mohou být i vícečetné. Vzácný čtyřčetný list se běžně označuje jako čtyřlístek a je tradičním symbolem štěstí.
Výskyt a pěstování
Jetel plazivý osídluje zatravněné plochy, hojně je k vidění na loukách a pastvinách. Nezřídka bývá součástí travních směsí jako nenáročná, rychle rostoucí rostlina. Navíc je odolný mechanickému poškození, bez problémů snáší pošlapání i přejezd. Funguje i jako protierozní rostlina. Snadné pěstování a vysoká výživná hodnota dělá z jetele také užitečnou pícninu. U nás se jetel pěstuje již od 17. století. Čerstvý i sušený jetel představuje krmivo pro hospodářská zvířata, navíc je prospěšný i pro půdu, kterou obohacuje o dusík. Představuje také zelené hnojivo.
Rostlina upřednostňuje polostín, mírně vlhké, středně těžké, spíše zásadité půdy, s dostatkem živin.
Sladká pochoutka s léčivými účinky
Jetel plazivý je pozoruhodnou rostlinkou, symbolem štěstí, ale také pochoutkou s nasládlou chutí. Jetel chutná hospodářským zvířatům, skotu, kozám, ovcím, ale i králíkům nebo domácí drůbeži. Jemně nasládlou chuť mají zejména květy, ale chutné jsou i lodyhy a listy jetele.
Jetel nachází široké praktické využití. V první řadě slouží jako pícnina. Uplatní se však nejenom při chování dobytka, ale také ve včelařství. Jetel nabízí z hektaru až 100 kg delikátního medu. Zatímco u nás je jetel plazivý jednou z rostlin využívaných při výrobě lučních medů, v severských zemích jsou známé i druhové medy jetele plazivého. Mají světle žlutou barvu, lahodně jemnou chuť a vůni.
Vnitřně se jetel již od pradávna využívá také v lidovém léčitelství. Jako léčivá bylina pomáhá proti průjmu a jiným potížím trávicího traktu. Zvláště prospěšný je při problémech spojených s menopauzou (návaly horka, nevolnosti, závratě nebo nespavost). Léčebné využití nachází zejména jako čajový nálev. Konzumovat se však dají přímo čerstvé listy jetele. V kuchyni z nich lze připravit netradiční špenát. Jako ingredience poslouží i do polévek a omáček.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
