Boletus calopus, Tubiporus calopus
Hřib kříšť je zajímavým barevným hřibem z čeledi hřibovitých. Patří do skupiny modrajících hřibů, ale je nejedlý. V některých zdrojích se označuje jako mírně jedovatý, jeho jedovatost však není prokázána.
Lidově se kříšť označuje také jako žid nebo sviňák.
Vzhled houby
Hřib kříšť má klobouk o velikosti 6 až 15 cm, který je typicky zprohýbaný, na okrajích zvlněný. Může mít polokulovitý, sklenutý, poduškovitý až plochý tvar. V mládí bývá jemně plstnatý, později lysý. Není slizký. Oproti jiným modrákům je klobouk kříště většinou světlejší. Má okrovou, bledě hnědou až načervenale hnědou barvu, občas i s šedivým či olivovým nádechem. Mladé plodnice mají nápadně podvinutý okraj.
Rourky houby mají citronově žlutou barvu, v mládí jsou světlejší, posléze mohou být odstínované až do olivové zeleně. Rourky mají stejnou barvu jako póry. Po poranění nebo otlačení modrají, resp. modrozelenají, stejně jako celá dužina hřibu. Kolem třeně jsou rourky vmáčklé. Výtrusný prach má hnědavou barvu.
Třeň vysoká od 3 do 15 cm bývá v mládí na středu rozšířená, později je většinou válcovitá, směrem ke špičce ztenčená. Na třeni převládá červená barva, ačkoli její horní část může být žlutá. Spodní část zase může přecházet z karmínové až do červenohnědé hnědé. Třeň je charakteristická plastickou síťkou ve stejné barvě jako její podklad. Ve stáří však může zcela chybět.
Masitá dužina hřibu je většinou bělavá, příp. jen mírně nažloutlá. Na bázi třeně je zpravidla červená. V mládí je tvrdá, ve stáří měkne. Na řezu se ihned mění na modrozelenou. Zbarvení však nevydrží dlouho.
Chuť syrové houby je zpočátku jemně sladká, po chvilce však nahořklá až intenzivně hořká. Vůně je nevýrazná, jen jemně houbová.
Možné záměny
Hřib kříšť se často mylně označuje jako hřib satan. Ten však roste v jiných lokalitách než kříšť (zejména listnaté porosty, níže položené oblasti, vápenité půdy). Satan má navíc červené póry a na klobouku dominuje šedivá barva. Satan nechutná hořce.
Vzhledově hřib kříšť připomíná také jedlé modrající houby, jde především o hřib koloděj a hřib kovář. I tyto houby však mají stejně jako satan póry červené, minimálně oranžové. Třeň kováře navíc nepokrývá síťka.
Hořkou dužinou je charakteristický i hřib medotrpký, tomu však na třeni chybí červená barva a síťka pokrývá pouze vrchol třeně. Stejně jako v případě hřibu kříště i v případě hřibu medotrpkého je hořkost indikátorem, že houba není jedlá.
Podobný vzhled jako hřib kříšť má i jedovatý, ale vzácný hřib Moserův.
Nezkušení houbaři nemusejí hřib tříšť rozpoznat od některých jedinců jedlého hřibu žlutomasého, všeobecně známého jako babka.
Variety
Hřib kříšť se vyskytuje i ve světlé barevné variaci, kdy klobouk je téměř bělavý a na třeni převládá žlutá barva. Existuje také v mutaci bez síťky na třeni.
Jako variace, poddruh kříště, příp. samostatný druh se označuje hřib kříšťovitý. Jeho třeň po otlačení nemodrá, pouze hnědne. Na třeni hřibu tříšťového také často chybí žlutá barva, typická pro hřib kříšť. Nahrazuje ji hnědá. Hřib kříšťovitý vyhledává listnaté lesy, roste zejména pod duby.
Některé zdroje uvádějí jako varietu hřibu kříště i hřib olivový (hřib hořký), který má drobnější vzhled.
Kdy hřib kříšť roste?
Plodnice kříště se objevují od června do října. Nejvíce se mu daří zpravidla během srpna.
Kde hřib kříšť roste?
Hřib kříšť osídluje zejména horské a podhorské oblasti. Líbí se mu především v jehličnatých lesích, pod smrky, borovicemi nebo jedlemi, vzácně se však vyskytuje i v lesích listnatých, pod buky nebo duby. Upřednostňuje kyselé půdy.
Hřib kříšť roste po celém území Evropy nebo na Kavkazu. U nás se vyskytuje místy hojně.
Upozornění
Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.