Tehdy se počítalo s výstavbou 20 jaderných reaktorů. Výstavba dvou z nich byla zahájena v Búšehru v roce 1974, islámská revoluce v roce 1979 jaderné aktivity pozastavila.

Práce na projektech nová vláda obnovila v roce 1982, v letech 1984-1987 pak za íránsko-irácké války z 80 % hotové reaktory zničilo bombardování iráckým letectvem.

Pákistánská pomoc

V letech 1986-1993 Írán získával informace o jaderných technologiích od pákistánského vědce, "otce islámské jaderné bomby", Abdula Kádira Chána.

Informace o tajných částech íránského atomového programu se dostaly na veřejnost v srpnu 2002.

Foto: Tomáš Daněk

S odovláním na své zdroje je zveřejnila opoziční exilová organizace Národní rada íránského odporu. Předložila důkazy o existenci tajného zařízení na obohacování uranu v Natanzu a těžkovodního reaktoru v Araku.

Mezinárodní agentura pro atomovu energii MAAE vyzvala v září 2004 Írán, aby zmrazil obohacování uranu. Důvodem bylo odhalení, že Írán dlouhá léta právě na tomto procesu tajně pracoval.

Dlouhá jednání s EU

Írán nakonec 15. listopadu 2004 souhlasil se zmrazením svého programu obohacování uranu, zřejmě kvůli hrozbě předání záležitosti Radě bezpečnosti OSN. V srpnu 2005 ale odmítl návrh EU, který obsahoval i záruky dodávek jaderného paliva z EU, a oznámil obnovení jaderných aktivit.

Jednání s EU znovu začala v prosinci 2005. V lednu 2006 Teherán opět obnovil výzkum jaderného paliva (proces vedoucí k obohacování uranu) s tím, že podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) má právo pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii obohacovat uran pro mírové účely.

31.července dala Rada bezpečnosti OSN Íránu měsíc na to, aby oznámil ukončení procesu obohacování uranu. Teheránská vláda na výzvu odpověděla dnes.

Do roku 2022 má Teherán v úmyslu v jaderných provozech vyrábět 6000 megawattů elektrické energie.