Když jedno léto studentka FAMU Helena Třeštíková pomáhala jako sanitářka v nemocnici, napadlo ji sledovat, jak se životy studentek střední zdravotní školy budou vyvíjet v budoucnu. 

V roce 1989 si pro svůj dokumentární záměr vybrala pět dívek, během třicetiletého časosběru nakonec nepřestala sledovat dvě z nich - Karolínu Sýkorovou-Trojanovou a Ester Janečkovou. Premiéra dokumentu Karolína proběhla minulý týden v České televizi, uplynulých 30 let v životě současné moderátorka Ester Janečkové mohou diváci zhlédnout v úterý večer. 

"Chtěla jsem zaznamenat, jak mladé, naivní dívky, studentky, vstupují do velmi těžké profese," uvedla nedávno režisérka v rozhovoru pro Události, komentáře.

"Na začátku mi bylo šestnáct let a přišlo mi zajímavé něco natáčet," říká protagonistka Karolína Sýkorová-Trojanová. "Pokračovala jsem proto, že jsme se s Helenou spřátelily i mimo kameru, a také proto, že si jí velmi vážím, mám ji moc ráda. A kdy se vám v životě stane, že vám někdo báječný udělá z vlastního života dokument?" doplňuje současná realitní makléřka.

Tu provázely nelehké životní zkoušky již od mládí. Jako náctiletá pobývala kvůli užívání drog v léčebně. Ze závislosti se však brzy dostala a po maturitě a vystřídání několika prací se další léta věnovala úspěšné kariéře realitní makléřky. 

Ohromná vlna pozitivní energie

Helena Třeštíková sledovala její úspěchy i pády na poli profesním a také osobním. Celým dokumentem se i přes často těžké chvíle, kterých jsou diváci svědky, nese velká vlna pozitivní energie.

"Snad po žádném filmu jsem neměla tolik zpětných reakcí jako teď po Karolíně, což je potěšující. Její optimistický příběh člověka, který se, ať se děje, co se děje, nevzdává, přišel do téhle pochmurné doby docela v pravou chvíli, zdá se," okomentovala Třeštíková odvysílaní prvního dokumentu. 

Diváci jsou svědky přeměny nevybouřené dívky v sebejistou podnikatelku, následně samoživitelku s ruinou na krku a poté matku velké rodiny, která ještě před pár lety myslela, že kvůli endometrióze nikdy nebude moci přirozenou cestou počít dítě.

"Jak teď žiju, jsem šťastná a spokojená. Je to správně," říká v záznamu z loňského roku režisérce matka tří dětí, manželka a majitelka rekonstruovaného statku a několika domácích zvířat. 

"Karolína byla vždycky ohromně energická bytost, a to na ní bylo zajímavé od začátku. Ta energie byla pro dokumentaristu lákavá. Všechny peripetie, kterými si prošla… vždycky jsem znovu a znovu žasla, když jsme se znovu setkaly a ptala jsem se jí, co je nového," uvedla také Helena Třeštíková. 

Dokument jako psychoterapie

Známá česká režisérka ale sledovala třicet let kamerou také Ester Křížkovou-Janečkovou. "Natáčení s Helenou bylo vždy velmi příjemné a spontánní. Je zajímavé mít možnost takové životní retrospektivy, rekapitulace. V něčem se to dá přirovnat k psychoterapii. Věděla jsem, že nemá cenu cokoliv skrývat, že je při takovém natáčení potřeba naprostá otevřenost," uvedla k tomu dnes známá tvář České televize. 

Jejím dosavadním životním příběhem se mimo jiné prolíná ztráta a znovuvzkříšení vztahů i rodinných vazeb. Dcera aktivní chartistky Marie Rút Křížkové a Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena, si studium na střední zdravotní škole vlastně dobrovolně nevybrala a po maturitě studovala DAMU.

Po mateřské se dvěma syny se postupně vypracovala v moderátorku. Ačkoliv její život vypadá na první pohled bezproblémově, diváci se postupně dozvědí, čím vším si za posledních deset let prošla. Velmi často se například opakuje její chybějící vztah k otci, který se k ní nikdy nepřiznal. 

Dokument s názvem Ester se také například vrací k sebevraždě jejího synovce, který v dopisu na rozloučenou oznámil, že je gay a bojí se reakcí společnosti. Po této události se Ester Janečková začala více angažovat v boji za práva homosexuálů a také psychoterapeutické pomoci.

Třeštíková: "Časosběrné dokumenty jsou sázka na nejistotu"

Oba dva dokumenty, jejich část měla premiéru již v roce 2001 pod názvem Sestřičky na České televizi v rámci projektu Ženy na přelomu tisíciletí, jsou unikátní svou otevřeností vůči často velmi osobním tématům, jako je ztráta bližních, nabourané a nefungující vztahy nebo pracovní neúspěchy.

"Časosběrné filmy jsou sázka na nejistotu. Když s tím začnete, netušíte, jakým způsobem se příběh bude vyvíjet a sledujete to, co se děje," dodala pro Události, komentáře Třeštíková. 

Uvedla, že časosběrné natáčení, kterým se také proslavila, připomíná strukturu deníků. "Vždy se točí to, co je aktuální, a já doufám, že ta konfrontace minulého a přítomného částečně vyplyne ze sledování celého tvaru. Snažím se nemanipulovat své protagonisty - ohlížení za minulostí by případně muselo vzejít z nich samotných a jejich potřeby tohle téma nějak reflektovat," popisuje režisérka. 

Helena Třeštíková by ve sledování osudů Ester a Karolíny ráda pokračovala také v budoucnu. "Obě s tím záměrem zatím souhlasí, tak doufám, že se to podaří domluvit a prosadit i v České televizi," dodala. 

Helena Třeštíková se proslavila především svým dokumentárním cyklem Manželské etudy, který natáčela od roku 1980. Tehdy si náhodně vybrala několik manželských párů, které sledovala od momentu jejich svatby po dobu šesti let. Cyklus byl poprvé odvysílán v televizi v roce 1987.

Z této série, stejně jako z časosběrné metody, se stalo její celoživotní zaměření. Na přelomu století vznikly ještě Manželské etudy po 20 letech a později také Manželské etudy po 35 letech, které mapují původní manželské páry. Je ale také autorkou dalších časosběrných dokumentů, jako je Marcela, René či Katka.