Každý člověk je formován dvěma věcmi - jednak vnějším prostředím a jednak geny. Zatímco se vedou diskuse o tom, která ze složek má na charakter a životní dráhu člověka větší vliv, nesporný je vliv genetické výbavy na tom, jak vypadáme, ale předvídat může i choroby, ke kterým jsme náchylní. Genetika je tedy biologická věda, která zkoumá geny, základní jednotky dědičné informace, které se shlukují v úsecích DNA. Skrz ně jsou schopny přenosu a vytváření vlastních kopií pro další generaci.
Vědecký obor vznikl na počátku dvacátého století, kdy se zabýval především křížením a šlechtěním rostlin, až později se záběr rozšířil na organismy obecně a jejich proměnlivost a dědičnost v čase. Týká se tedy lidí, ale uplatňuje se i při zkoumání přírody a od dávných věků její vlastnosti využívalo lidstvo při šlechtění zvířecích druhů nebo rostlinných organismů. Genetický kód člověka se povedlo rozluštit v 60. letech 20. století, úspěch slavili Har Gobind Khorana, Robert W. Holley a Marshall Warren Nirenberg.
Praktické využití
Vlastností našich genů je, že přecházejí po rodové linii. Už součástí tradičních preventivních vyšetření při těhotenství je odhalování genetických poruch (genetický screening se provádí dvakrát). V poslední době se také rozrostl byznys, který rodičům dovoluje zjistit genetickou výbavu svého potomka, který se má teprve narodit, nebo se už narodil.
Zdravotnická zařízení zaměřená na genetiku, která se vyskytují v ČR, pak nabízejí i preventivní genetická vyšetření obou partnerů, jestli nemají předpoklad ke genetické poruše, která by mohla ovlivnit dítě. Cenově se pohybuje tento proces okolo 20 tisíc Kč. Jiné genetické testy porovnávající určité úseky DNA pak odhalí, jestli existuje možnost závislosti, jaká bude fyzická zdatnost, jestli se rozvine hudební sluch a jiné talentové vlastnosti.
