"Holky nemají mozek na matematiku." Sociologové přišli ze škol se smutným zjištěním
Pokud vyučující matematiky žije v přesvědčení, že jsou v tomto předmětu lepší chlapci, jak takový přístup ovlivní známky studentek a jejich zájem o vědecké a technologické obory? Na to se ptala studie, která následně potvrdila, že takový postoj vyučujícího vede ženy k tomu, aby si volily jiná - a méně placená - povolání. Podle české socioložky má takový přístup vliv na nízké ambice dívek.
Dívky mají ve většině školních předmětů lepší známky než chlapci, ti jsou ale zase zdatnější v matematice a fyzice - tento vzorec přístupu ve vzdělávání potvrzuje po celém světě několik doposud publikovaných studií, poukazujících na nízké procento žen, které si následně volí vyšší vzdělání ve vědě, technologii, matematice nebo inženýrství (Ve Velké Británii je to například 35 procent).
Výsledky studie z roku 2019 odkazují na to, že nízký zájem dívek o tyto obory a jejich horší studijní výsledky v matematice mohou být následkem genderových předsudků učitelů a učitelek. Podle ní rozdíl mezi dívkami a chlapci ve výuce nedělá pouhých 15 procent vyučujících.
Kluci to pochopí a holky se to naučí nazpaměť
Podle české socioložky, specializující se na gender, Lucie Jarkovské se předsudky nemusí ve výuce vůbec projevovat napřímo. Představa, že dívky půjdou studovat humanitní obory a chlapci se zase budou věnovat technologii či vědě, je podle ní ustálena ve všeobecném povědomí. "Od svých vysokoškolských studentek jsem ale například slyšela, že jim na střední škole pedagog řekl, že 'kluci látku pochopí a holky se ji naučí zpaměti'. Takové prohlášení už je problematické. Je sexistické a implikuje, že jsou chlapci chytřejší než dívky," vysvětluje Jarkovská.
Sociolog Victor Lavy se se svou kolegyní Rigissou Megalokonomouvou ve zmíněné studii z roku 2019 zabýval otázkou: Pokud učitel v hodinách matematiky upřednostňuje chlapce a žije v přesvědčení, že jsou v matematice lepší, jak takový postoj ovlivní výsledky studentů a studentek a jejich zájem o studium matematiky?
Aby na tuto otázku získali odpověď, analyzovali data z řeckých škol a dávali do souvislostí konkrétní studenty, učitele a třídy. Jejich zkoumaný vzorek obsahoval 400 vyučujících z 21 středních škol, které sledovali po dobu osmi let.
Za účelem zmapování genderové předpojatosti učitelů a učitelek porovnávali dva testy: jeden z nich byl hodnocený interním vyučujícím, druhý zase externím zkoušejícím. Zatímco učiteli zaměstnanému v dané škole bylo známo jméno a tím pádem i pohlaví studenta či studentky, externí zkoušející testy opravovali anonymně. Výsledky těchto testů byly o dva roky později navíc součástí přihlášky na univerzitu.
Dívky mají nižší ambice než chlapci
Pouhých 15 procent učitelů a učitelek ze zkoumaného vzorku ve své výuce neupřednostňovalo dívky ani chlapce. "Mnoho z nich nadržovalo chlapcům a mnoho z nich zase dívkám. Toto chování se lišilo podle konkrétních předmětů. Chlapce hodnotili lépe v matematice, dívky zase v dějepisu nebo starověké řečtině," prezentuje výsledky Lavy a upozorňuje na další důležitý výsledek sledování: "Nejvíce toho předali dětem ti učitelé a učitelky, kteří rozdíly v pohlaví nedělali. Zaujatý vyučující škodí svým studentům dvojnásobně. Za prvé svou neefektivitou, za druhé tím, že část z nich diskriminuje."
V souvislosti s tím Jarkovská zmiňuje další výsledky studií, které poukazují na nižší ambice dívek oproti chlapcům. Například pokud dívkám matematika jde, raději si vyberou regionální pedagogickou školu, než aby se přihlásily na prestižní zahraniční univerzitu. "Ve společnosti se často má za to, že chlapec, který je ve škole průměrný, se ještě vzpamatuje, dozraje. Teď na to sice kašle, ale až se rozhodne, tak dobude svět. U dívek je to naopak. Často slyší, že je na střední škole trojkaři doběhnou a na vysoké škole je předběhnou. Dáváme dívkám najevo, že mají intelektuální limit. Daný předmět budou zvládat jen do té doby, dokud se bude jednat o jednoduchou látku," upozorňuje socioložka.
Z toho důvodu se podle ní dívky také bojí ve výuce experimentovat. "Zatímco u chlapce neúspěch vnímáme jako výsledek zkoušení nových postupů a jako individuální chybu, u dívek je takový neúspěch vnímán právě jako moment dosažení intelektuálního limitu - toho, že jim to už dál nepůjde," dodává Jarkovská.
Genderové předsudky mají dlouhodobý dopad
Výzkumné duo, Lavy a Megalokonomouvá, zajímalo, zda učitelé dávají trvale vyšší nebo nižší známky studentům na základě pohlaví oproti známkujícím zvenčí. Jejich premisa se potvrdila. "Zjistili jsme, že předsudky učitelů a učitelek vůči konkrétním pohlavím existují a jsou trvalé během sledovaných osmi let. Ukázalo se jako velmi pravděpodobné, že vyučující, který upřednostňoval chlapce v jiné třídě, je bude upřednostňovat i po letech v jiné třídě," dodává.
Studie ukázala, že zvýhodňování jednoho pohlaví pak mělo vliv na známky z matematiky i na volbu dalšího studijního oboru. Chlapci, které učil vyučující vyzdvihující to, že se jedná o chlapce, měli následující rok od vykonání testu lepší známky. U dívek se ukázal pravý opak. Takové chování mělo vliv také na volbu univerzity - u dívek, které vedli vyučující s předsudky, byla menší pravděpodobnost, že si za dva roky zvolí takzvaný STEM obor, tedy vědu, inženýrství, matematiku nebo technologii.
"Zaujatost učitele či učitelky může dívky odrazovat od volby těchto povolání. Snižuje jejich sebevědomí a víru ve své schopnosti a následné vyhlídky na úspěch. Výsledky naší studie ukazují, že genderové předsudky vyučujících mohou mít na ženy dlouhodobý dopad, jelikož jsou tyto obory spojovány s vyšší mzdou. To mimo jiné znamená, že jsou ženy v pozicích s vyššími platy zastoupené v nízkém procentu," uzavírá Lavy.
Mohlo by vás zajímat: Většinu učitelů covid vyčerpal, flákala to menšina. Hrozí jim vyhoření, říká Kozel (6. 9. 2021)
