V dubnu 1915 tehdejší osmanská vláda zatkla přes 2300 významných arménských osobností. Arméni tento termín považují za počátek genocidy, při níž v následujících měsících a letech zahynulo 640 000 až 1,5 milionu arménských obyvatel.

Turecko ale tyto události spojuje s bojem proti Arménům, kteří podle něj kolaborovali s ruskými jednotkami. Tvrdí, že obvinění z genocidy má zpomalit přijetí země do Evropské unie.

Výročí si Arméni připomínají 24. dubna. Turecko odmítá tehdejší události za genocidu označit a tvrdí, že šlo o represe v kontextu občanské války. Také udává podstatně nižší počet obětí, a to zhruba 300.000 až 500.000.