Italský fotograf Massimo Bietti cestoval po světě a po cestě zachycoval vše, co mu přišlo úchvatné. Nashromáždil také portréty dětí, které odhalují to, jak prožívají své dětství v kontextu své kultury i místa domova. Bietti zkoumal dětské příběhy skrze fotoaparát od Ruska, Norska a Indie až po Papuu-Novou Guineu, Etiopii, Malajsii či Vanuatu.

Druhý italský fotograf Gabriele Galimberti zase dva roky navštěvoval chlapce a dívky po celém světě, aby zachytil jejich portréty s jejich nejcennějším majetkem - hračkami. Od Texasu po Indii, od Malawi po Čínu Island či Fidži.

Oba svou prací poukazovali na to, co vlastně znamená "normální" dětství. Záleží totiž na tom, kde děti tráví svůj čas, z jaké kultury vychází a co považují za přijatelnou normu. V mnoha částech světa jsou děti neustále ochuzovány o své dětství kvůli nedostatku financí či vzdělání, sužují je zdravotní problémy, předčasné sňatky nebo násilí. 

Podle výroční zprávy Global Childhood Report z roku 2019 mají dnešní děti "lepší šanci než kdykoliv v historii, aby mohly zdravě vyrůst, dostat vzdělání a žít v bezpečí s možností využít svůj potenciál".

280 milionů dětí je na tom dnes lépe, než jak tomu bylo v roce 2000, počet trpících dětí byl tak snížen z 970 milionů na 690 milionů.