Holá bříška a kalhotky do pasu. Dělat z dětí slavných sexuální idoly je nebezpečné
Ještě jim nebylo osmnáct, bulvár už o nich píše jako o budoucích sexuálních idolech. Děti slavných se kolem puberty začínají objevovat po boku známých rodičů, kteří jim společnými fotografiemi budují značku v showbyznysu. Zdánlivě výhodný obchod ale nemusí vyjít levně. Někdy jen naznačené, jindy otevřené "pomlaskávání" nad atraktivitou nezletilých hvězd může mít negativní vliv na jejich psychiku.
Čtrnáctiletá dcera Karla Gotta Nelly Sofie Gottová "roste do krásy", sedmnáctiletá Kordula Stropnická, jejíž matkou je Veronika Žilková, se zase proměnila "z káčátka v labuť". Komentáře bulvárních médiích působí na první pohled nevinně a řešit je coby problém se může jevit jako upjatost. Nad titulky podobnými tomu o "proměně káčátka v labuť" ale kroutí hlavou Veronika Kliková Hrachovcová, která sama tři roky šéfovala bulvárnímu týdeníku.
"Znamená to, že předtím nebyla hezká? Že to byla obludka? Když novináři tímto způsobem dávají dívkám najevo, že právě teď vypadají dobře a dřív nevypadaly, budou mít problém se sebepojetím. Budou mít pocit, že už nemůžou vyjít ven nenamalované, protože jsou to přeci 'kočičky po mamince'. Když pak přestanou mít 45 kilo, které mají v patnácti letech, mohou se u nich rozjet problémy s příjmem potravy. Navíc tak vysílají zprávu světu, jak by měla ideální dívka a žena vypadat," říká bývalá novinářka, pro kterou bylo zvažování textu a titulků v minulosti každodenní záležitostí.
"Osobně si myslím, že hvězdy médiím dovolují zveřejňovat a komentovat podobné fotky výměnou za dostatečnou pozornost. Tím budují potomkům brand do budoucnosti a zároveň to zvyšuje i jejich dosah na sociálních sítích. Zda je to dobře, si každý rodič musí zodpovědět sám. Jsou slavné matky, které se dokáží mediálně prosadit, netajit existenci dětí, ale zachovat jejich anonymitu jako Andrea Pomeje, Lucie Borhyová nebo Laďka Něrgešová," míní Hrachovcová.
"Holé bříško" a prádlo do pasu
Živá diskuse se nedávno rozvinula pod říjnovým instagramovým příspěvkem bulvárního magazínu Extra.cz: "Dcera zpěvačky Dary Rolins (49) a frontmana kapely Wohnout Matěje Homoly (49) Laura Homolová (14) už dávno nepřipomíná roztomilou holčičku. Půvabná blondýnka je zejména své slavné mamince čím dál víc podobnější. Fanouškům spadla brada, když se na TikToku ukázala s holým bříškem a vytaženým spodním prádlem do pasu. Není se čemu divit, že se video stalo po jednom dni virálním a vidělo jej téměř 200 tisíc lidí."
Pod fotografií s přiloženým textem se ale záhy začaly objevovat kritické komentáře: "A viděla Dara dokument V síti? Aby se nedivila, až její roztomilou holčičku budou otravovat pedofilové…" Jiná uživatelka zase reagovala takto: "Jako by mohla ona sama za to, že existují nějací úchyláci. I kdyby chodila nahá." Příspěvek redakce deníku následně upravila. Článek s totožným úvodem na stránkách zůstal a je u něj poznámka ve znění "… se souhlasem Dary Rolins".
Jde o oboustranně prospěšný obchod
Šéfredaktor Extra.cz Karen Mchitarjan uvádí, že se rozhodl daný obsah publikovat, protože se zpěvačkou o aktivitách její dcery komunikovali a o své ratolesti se pro médium vyjadřovala. "S Laurou má i společný content na sociálních sítích, kde k tomu obě přistupují s nadsázkou." Mchitarjan také dodává, že v redakci zvažují, jakým způsobem o podobných tématech informují. A pokud jde o status na sociálních sítích, rozhodla se jej redakce upravit sama. "Mezi komentáři uživatelů sociálních sítí se začaly objevovat náznaky body shamingu," vysvětlil. Dara Rolins na prosbu Aktuálně.cz o vyjádření nereagovala.
Jana Jedličková z Genderové expertní komory se domnívá, že odpovědnost za způsob, jakým bulvár zobrazuje slavné osobnosti, neleží výlučně na něm. "Je to spíš důsledek toho, jak s danými lidmi zacházíme v naší kultuře a společnosti," říká. "Bulvární média slepě nevytváří nabídku, ale spíše se na mediálním trhu potkává nabídka s poptávkou a vzájemně se doplňují."
Mediální etik z Masarykovy univerzity Jan Motal zase upozorňuje na specifický vztah, který mnohdy mezi bulvárem a některými známými lidmi panuje. Podle Motala nejde jednoznačně prohlásit, že bulvár celebrity zneužívá. "Jde o oboustranně prospěšný obchod, kdy jeden bez druhého nemůžou existovat. Bulvár celebrity potřebuje, protože zvyšují jeho prodejnost, naopak celebrity díky němu mohou nabývat svého zvláštního kapitálu - pozornosti. Vše má ale samozřejmě svoje hranice," říká a dodává, že ani souhlas celebrity nezbavuje média povinnosti uvažovat nad obsahem a formou fotky.
Co čekala, když se vyfotila v plavkách?
Hranice by podle něj měly platit obzvlášť v případech, kdy mediální příspěvky zobrazují a komentují právě lidské tělo a schopnosti. "Za prvé tak mohou podporovat neadekvátní pohled na krásu. Celebrity jsou svého druhu elity, které mají prostředky na to, aby vypadaly podle mediálního ideálu. Zbytek společnosti si ale takovou péči nemůže dovolit. Takovému diktátu krásy se pak zvláště dospívající a mladí lidi snaží vyrovnat. V extrémních, ale nikoliv vzácných případech to může vést i k psychickým problémům či poruchám příjmu potravy," upozorňuje.
I když je v zábavním průmyslu hodnocení atraktiviy celebrit zcela běžné už od jeho začátků, dopad takového jednání je díky internetu větší než v minulosti. Využívání dětí a nezletilých k prodeji médií považuje Jana Jedličková z Genderové expertní komory za problematické. "Bez ohledu na to, kdo jsou jejich rodiče. Potomoci slavných nemohou fakticky dát souhlas s tím, že je média zobrazují, ani nemají možnost danou reprezentaci ovlivnit," říká.
Argument, že slavné osobnosti pak samy zveřejňují příspěvky na sociálních sítích a média je mohou využít či komentovat podle libosti, je podle Jedličkové zcela zcestný. "Jak se člověk prezentuje na sociálních sítích nijak nesouvisí s tím, jak jej mohou či nemohou média reprezentovat," míní. Jedná se podle ní o obdobu takzvaného victim blamingu, tedy situace, kdy se dává oběti za vinu to, že se jí děje něco nepříjemného. "Jde o prohlášení ve stylu: 'Může si za to sama, protože se fotí na Instagramu vyzývavě', nebo 'Co čekala, když se fotí v plavkách?'" komentuje Jedličková.
Z tvůrkyně pouhým objektem
Podle expertky tomu častěji čelí ženy a dívky. Z aktivní role tvůrkyně obsahu je médium posune do role objektu. "Mnohdy objektu sexualizovaného a fetišizovaného. Děti bohužel nevyjímaje. A opět je to problém kultury a společnosti, která ženy a muže škatulkuje do rolí a vzájemně je hierarchizuje," míní. Odsuzovat lidi na základě skutečnosti, že fotografii či video sami zveřejnili, podle ní není v pořádku.
"Aktivně se nějak reprezentovali. Řada z nich možná i v domnění, že tak budou mít alespoň část svého života pod vlastní kontrolou. Většina z nich asi podobné příspěvky nevytvářela s tím, že je za ně budeme ponižovat, zasahovat jim bez jejich souhlasu a někdy i vědomí do soukromí nebo z nich přímo dělat sexuální oběti," upozorňuje Jedličková.
Podle mediálního etika Jana Motala se v naší kultuře ideál krásy výrazně spojuje právě se sexualitou. "Pokud jsou sexualizované děti, je to velký problém, protože to může narušovat jejich adekvátní sebepojetí. Ale stejně jako u dospělých je sexualizace špatná, protože lidskou bytost redukuje pouze na fyziologickou touhu. Lidská sexualita je přitom spojená s láskou, něhou, s péčí o druhého, s rodinou, s přátelstvím, se sdílením života. Pokud tyto aspekty chybí, je to podle mého soudu narušení lidské integrity a důstojnosti," míní.
Podle Jany Jedličkové nikdo nemá právo kohokoliv sexualizovat a objektivizovat ani v případě, že se daná osoba svlékne do naha. "Není v pořádku, když odpovědnost přisuzujeme člověku, který nedal souhlas s tím, jak se s ním v mediálním prostoru zachází." Díl odpovědnosti totiž leží i na straně příjemce, který se na snímky celebrit dívá a články komentující jejich vzhled čte.
Video: Farna: Moje tělo bylo propíráno bulvárem, byla to šikana. Jsem propagátor normálnosti (28.7.2021)
