reklama

Čínský horoskop

Každá velká kultura má své kalendářní představy a systémy. Zatímco Západ ctí více sluneční kalendář, Východ si bere za základ kalendáře lunární. To je také východisko pro čínský horoskop, nejstarší z takových soustav. Lunární kalendář používaný v Číně je starý kolem pěti tisíc let, na něj navázaný horoskop je o něco mladší. Systém tohoto horoskopu se v mnohém blíží západnímu pojetí, ale vykazuje rovněž významné odchylky.

Podobnost obou soustav je v tom, že je v nich vytyčeno rozdělení na dvanáct znamení, která vyznačují určité typy lidí, kteří se v nich narodili. Jak v Číně tak na Západě je označujeme za "zvěrokruhy", jakkoliv v našem kulturním okruhu nejde o důsledné označení každého znamení za "zvíře" (známe sice znamení berana, býka, raka, lva, štíra, ryb ale i vah, vodnáře, blíženců, střelce či kozoroha). Podobnost končí ve stanovení doby, pro kterou určité znamení platí, čínský horoskop má tuto periodu vymezenu trváním jednoho roku, Západ nechá po tuto dobu projít všech dvanáct znamení.

Původ čínského horoskopu je spjatý s buddhismem, legendou, že Buddha pozval na hostinu veškerá zvířata na Zemi. Ta na ni přicházela postupně a stala se tak "vládci" jednotlivých roků. První byla krysa, dále buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, vepř. Místo zajíce se někde uvádí králík, koza bývá nahrazována ovcí či beranem, místo kohouta se uvádí i kuře. Buddha sám je ve variantě této legendy nahrazován tradičním taoistickým božstvem, Nefritovým císařem.

Dvanáctiletá perioda čínského horoskopu je kombinována s pětiletým cyklem, v němž se střídá pět základních elementů neboli živlů, což jsou dřevo, oheň, Země, kov a voda.

Čínský rok nezačíná jako ten náš, ale jde o období na rozhraní ledna a února.

Související články

reklama
reklama
reklama