Čilimník (Cytisus), známý také jako janovec, je rostlinným rodem z čeledi bobovitých. Zahrnuje několik desítek druhů stálezelených i opadavých keřů. V současnosti existuje ve stovkách šlechtěných odrůd a nabízí květy v celém spektru barevných jinotajů. Právě pro pestré vonné květy a dekorativní siluetu se čilimník pěstuje na mnoha zahradách.
Čilimník však vedle krásy skýtá také jedovatost. Všechny druhy čilimníku obsahují toxický alkaloid cytisin. Nebezpečná jsou především semena rostliny, která jsou uložena v lusku podobném hrachu.
Volně čilimník osídluje zejména Středomoří, planě roste také ve střední a západní Evropě nebo na Kanárských ostrovech. S každým druhem čilimníku se zpravidla pojí i jeho stanoviště. Rostlina je k vidění především na skalnatých svazích, na okrajích lesů nebo podél cest. Daří se jí v písčitých a kamenitých půdách.
Popis rostliny
Čilimník je mrazuvzdorným keřem nebo polokeřem. Dorůstá do výšky do 20 do 250 cm. Má krátký kmínek s úzkými metlovitými větvičkami. Větvičky mohou být v závislosti na odrůdě mírně převislé až vodorovné, jsou hojně posety listy. Listy čilimníku mají tmavě zelenou barvu a eliptický tvar, na konci bývají zúžené. Jsou porostlé drobnými chloupky. Tvoří krátce řapíkatý trojlístek.
Listy i větvičky čilimníku zastiňuje květenství. To bývá tak bujné, že ostatní části rostliny zcela překrývá. Motýlovité květy o velikosti asi 1 cm se objevují od dubna do července, ale i později. U různých odrůd vykvétají v různý čas. Vždy však platí, že vydrží na rostlině kvést po dlouhou dobu. Květy se skládají ze dvou pysků a pavézy. Provází je intenzivní vábivá vůně. Mohou nabývat množství rozličných barev, od bílé, přes žlutou, krémovou, oranžovou, růžovou, červenou, hnědou, fialovou, purpurou až po zajímavé barevné kombinace.
Plodem čilimníku je lusk se semeny.
Čilimník na zahradě
Svoji oblibu si čilimník získal několika výhodnými vlastnostmi. Nabízí nejenom krásné, pestré a vonící květy, ale dekorativní vzhled přináší i v zimě. Jeho větvičky pokryté jinovatkou a ledem vytvářejí pozoruhodné kreace a dělají z čilimníku úžasné zimní fontány se skleněným efektem.
Čilimník se navíc dá snadno kombinovat s mnoha jinými rostlinami, keři i stromy. Je dostupný v několika typech a množství odrůd s odlišným vzrůstem, výškou či barvou květů. Své místo tak najde téměř na jakékoliv zahrádce. Na pěstování je přitom čilimník nenáročný.
Pěstování
Čilimníku svědčí lehčí, písčité až hlinitopísčité půdy. Nesnáší vápno a nelíbí se mu ani ve stínu. Čilimník může zahubit i dlouhodobé přemokření. Rostlině se bude dařit na suchých slunných stanovištích. Sedí mu skalky a suché svahy s maximálním slunečním svitem. Nehnojí se, zalévá se pouze v době květu. Mladé keře je vhodné zajistit oporou, aby dokázaly odolat větru. Stejně tak čilimníku udělá dobře, zakryjete-li ho na zimu chvojím. To čilimník ochrání také před zvěří, která si na něm v zimním období ráda pochutnává. Pro zvěř čilimník jedovatý není.
Na jaře se odstraňují suché a poškozené konce větví. Keř se štípe i po odkvětu, aby se udržel jeho tvar. Odstřihuje se asi polovina odkvetlých větiček. Staré dřevo se však neřeže, nemá regenerační schopnost.
Čilimník se těžko přesazuje. Rostlina nemá dostatek kořenových vlásečnic. Kořen se větví jen omezeně a při přesazování by se snadno poškodil. Proto je vhodné dobře zvážit umístění čilimníku na zahradě již při vysazování.
Jako nízký, příp. poléhavý keř se čilimník hodí do skalek. Poloplazivé varianty poslouží jako půdokryvné rostliny na šikmých svazích. K dispozici je však také jako keř s mírně převislými až převislými větvemi. Ten se uplatní jako barevná solitéra. Čilimník se také roubuje na štědřenci. Jako strom se pak pěstuje v květináči, aby se na zimu sklízel.
Semena čilimníku se vysévají v březnu do skleníku nebo v květnu přímo ven. Vysévat se dají i na podzim, do chladného pařeniště. Mají dlouholetou klíčivost. Rostlina se množí také řízkováním. Asi 15 cm dlouhé, polodřevnaté řízky se umísťují pod sklo, nejlépe v květnu až červnu.
