BLOG Olgy Porrini: Prohlédněte si apoštoly na pražském orloji… Víte o nich něco?
Pamatujete si na doby, kdy bylo Staroměstské náměstí plné turistů, kteří se tlačili před pražským orlojem? Člověk musel mít ostré lokty, aby se mezi davem prodral kupředu. Hlava na hlavě. Turisté z celého světa natahovali krky, aby si nenechali ujít tu podívanou. A to všechno díky mistru Hanušovi…
Olga Porrini
Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.
Nedávno jsem se shodou okolností ocitla na Staroměstském náměstí, a protože nyní zeje prázdnotou, zastavila jsem se na okamžik před orlojem. Dříve jsem se tomuto místu podvědomě vyhýbala, protože kvůli turistům se tady nedalo ani projít, natož zastavit. Tento astronomický orloj již po šest set let ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Každou hodinu se ve dvou okénkách objevuje dvanáct apoštolů, jejichž význam je spíše náboženský. A tehdy mě napadlo, kdo bylo těch dvanáct apoštolů? Ano, víme, že to byli učedníci Ježíše Krista neboli jeho žáci. Následovali ho, učili se od něho a po jeho zmrtvýchvstání a nanebevstoupení šířili po světě tento zázrak. Tyto zprávy zná každý z nás. Ale jak se jmenovali a čím se zabývali, to už ví málokdo. Tak tady jsou jejich jména. Jen mi promiňte to pořadí, nevím, který z nich měl větší význam.
Ondřej se živil jako rybář. Zprvu byl učedníkem Jana Křtitele, a když poznal Ježíše, přestoupil do učení k němu, a dokonce k němu přivedl i svého mladšího bratra Šimona Petra. Za Kristova života patřil k jeho nejbližším učedníkům. Po jeho smrti šířil evangelium ve východním Středomoří a okolo Černého moře.
Šimon Petr byl, tedy jak je uvedeno výše, mladší bratr Ondřeje. Měl výsadní postavení mezi ostatními apoštoly a po smrti Ježíše Krista se stal jedním z představených společenství raných křesťanů. Zemřel mučednickou smrtí a katolickou církví je považován za prvního římského biskupa. Ano, je to právě ten Petr, majitel klíčů od nebeské brány. Takže nerozhněvat si ho, prosím.
Jakub starší byl také rybář. Všimněme si, že rybáři se to mezi apoštoly jen hemžilo. No jo, ještě neexistovala povolání jako programový analytik nebo marketingový ředitel. Jakub starší patřil mezi apoštoly proroky, což byli ti stoupenci Ježíše Krista, kterým byla udělena zvláštní privilegia. A protože Jakub je španělsky Santiago, tak už asi víte, ke kterému hrobu vedou cesty všech poutníků na Camino de Santiago. Ano. Jde právě o hrob tohoto apoštola, který je pochován v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii.
Jakub menší či mladší, vyberte si. Byl jedním z málo známých učedníků. Pravděpodobně měl ale silný charakter a prý patřil mezi ty horkokrevné ve svém projevu. Má dodnes své řečníky pokračovatele, že? Víme své.
Bartoloměj jako jediný pocházel z urozeného rodu. Vyrůstal tedy ve vznešené rodině, byl kultivovaný a vzdělaný. Zemřel jako mučedník. Byl zaživa stažen z kůže. Příšerné! Jakých barbarských činů jsme my, lidé, byli schopni, že? Pro zajímavost: Karel IV., otec vlasti, velký sběratel svatých ostatků, vlastnil tři jeho zuby (dědictví po matce Elišce Přemyslovně).
Jan, bratr Jakuba, byl zase rybářem. No, na výběr v těch povoláních příliš nebylo. Co je o něm známo nejvíce? Byl "milovaný učedník" Ježíše. Tedy ten, jehož pán miloval. Prý na něj ostatní žárlili. Kdo ví? Nemůžu nevzpomenout nástěnnou malbu Poslední večeře od Leonarda da Vinci v Miláně. Nádhera! Když se člověk zadívá na sedící apoštoly, nemůže si nevšimnout právě Jana. Je to ten nejkrásnější na obraze (naklání se k němu Petr). A právě pro jeho půvab vznikla spousta teorií a dohadů. K Janovi je třeba ještě dodat, že napsal Janovo evangelium, proto je znám také jako Jan Evangelista.
Juda či Tadeáš. O něm se také moc neví. Jan ve svém evangeliu zaznamenává Judovu jedinou otázku, s níž se obrátil na Ježíše během poslední večeře: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?" Z odpovědi, kterou mu Ježíš dal, je zřejmé sdělení, že cesta moci nikdy nemůže být náhradou za cestu lásky.
Jidáš. A máme ho tu. Původně jsem ho chtěla nechat nakonec, ale pak jsem si to rozmyslela. Zrádce. Zradil Ježíše pro třicet stříbrných. A pak se oběsil. Jeho postava je tak trochu hádankou, kolem které existuje mnoho smyšlenek, teorií a hypotéz. Což není předmětem tohoto blogu.
Matouš je také zajímavý. V Bibli je zmiňován jako celník či výběrčí daní. Jako jediný z apoštolů uměl psát a díky tomu se stal prvním mužem, který světu představil hebrejský záznam Ježíšova učení - Evangelium podle Matouše. Dostal se až do Etiopie, kde umřel jako mučedník (jak jinak).
Šimon byl zélóta. Zélóti byli militantní židovská skupina, která byla proti Římu. Byli to fanatičtí nacionalisté, kteří přehlíželi vlastní utrpení a bojovali za to, co pokládali za čistou víru.
Filip je dalším z rybářů následujících Krista. Janovo Evangelium představuje Filipa jako jednoho z prvních kolem Ježíše, který mu řekl: "Následuj mě." O Filipovi víme, že byl ženatý a měl dvě, nebo dokonce čtyři dcery. Aspoň někdo. Filipa spolu s Jakubem nám připomíná filipojakubská noc. Podle liturgického kalendáře se v minulosti slavil totiž svátek svatého Filipa a Jakuba 1. května, což v křesťanské tradici připomíná den, kdy byla vysvěcena bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba. Poté byl svátek přesunut na 3. května.
Tomáš. Tak toho mám moc ráda, protože mi tak někteří přátelé říkají. Tedy nevěřící Tomáš. Stejně jako on na všechno potřebuji důkaz. Byl to muž, který řekl, že dokud neuvidí stopy po hřebech na Ježíšových rukách a ránu po kopí v jeho boku, tak v jeho zmrtvýchvstání neuvěří. No.
Tak to jsou všichni. Všech dvanáct. Ti, které si Ježíš vybral za své učedníky. Moje nečekaná procházka končí a já mohu v klidu pokračovat poloprázdnými uličkami naší krásné Prahy a říkat si: "To je fakt zázrak, nikde ani živáčka." Jen mě napadá, proč právě dvanáct? Ale to už je jiné téma.
Tak pěkný den. A jak to vidíte vy?