Černý kořen, botanicky hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), je názvem kořenové zeleniny z čeledi hvězdnicovitých. Domovinou rostliny je jižní Evropa a také Blízký východ. Jako zelenina byla vyšlechtěna v 16. století. K největším producentům černého kořene dnes patří Francie, Belgie a Nizozemí. Divoce roste zejména na pobřeží Středozemního moře, kde má ideální podmínky. Zřídka je v plané podobě k vidění i u nás. Osídluje především lesní lemy a trávníky.
Černý kořen je v Česku málo známý. V obchodech je k dostání zřídka, jednodušší je si rostlinu vypěstovat na vlastní zahrádce. I přes nechvalně znějící název jde o zdraví prospěšnou zeleninu s lahodnou chutí. Černý kořen se dá konzumovat čerstvý, vařený, gratinovaný i smažený. Zpracovává se obdobně jako chřest. Chutí připomíná pastinák, jemnější petržel, vařený pak i loupané mandle.
Jméno rostliny souvisí s dřívějším použitím, kdy se užívala jako ochrana před morem a také hadím kousnutím. Věřilo se, že pokud se kořen hadího mordu vloží do tlamy hada, plaz zahyne.
Popis rostliny
Černý kořen svým tvarem připomíná dlouhou mrkev, je však černý. Na povrchu jsou patrné jemné proužky. Pod černou slupkou má bílou dužinu. Ta je křehká, takže je třeba kořen ze země vydobývat s opatrností. Při poškození z něho vytéká hustá bílá šťáva. Celý kořen barví do hněda. Také bílá dužina na vzduchu hnědne. V kuchyni se proto loupaný kořen ihned vkládá do vody s citronovou šťávou nebo octem, příp. do mléka.
Kořen šlechtěných odrůd dorůstá do délky přes půl metru s průměrem cca 4 cm. Jde o trvalku, která se pěstuje jako dvouletka, příp. jako jednoletka.
V prvním roce raší růžice celokrajných listů dlouze kopinatého tvaru. Tuhé, tmavě zelené listy mohou dorůstat až do délky přes 40 cm. Směrem nahoru se zmenšují. Často jsou zvlněné.
Druhým rokem se objevuje lodyha, která dorůstá až do výšky přes 1 m. Lodyha je přímá, olistěná zejména ve spodní části, v horní části je větvená. Od května do července nese velké úbory citronově žlutých jazykovitých květů s příjemnou sladkou vůní. V odpoledních hodinách však mizí, protože květy se zavírají. Plody jsou válcovité nažky s chmýrem.
V prvním roce je kořen hadího mordu útlý, až druhým rokem nabývá do tloušťky.
Pěstování
Pěstování černého kořene je nenáročné, přesto se u nás pěstuje jen málo. Nejčastěji je k dostání jako jednoletá variace s názvem libochovický.
Vysévá se přímo, do řádků širokých cca 30 cm, do hloubky asi 3 cm, brzy na jaře, příp. v červenci a srpnu. Vyhovuje mu slunné místo s dostatkem vlhkosti. Potřebuje hluboko zpracovanou půdu. Daří se mu v lehké, hlinitopísčité půdě, naopak nesnáší půdy s kyselou reakcí. Rostlině svědčí hnojení, avšak nikoli čerstvý chlévský hnůj.
Netrpí na choroby ani škůdce, vyjma hrabošů, kteří si na černém kořenu rádi pochutnávají.
Sbírá se pozdě na podzim. Kořeny se uchovávají ve vlhkém písku obdobně jako mrkev – svázané ve svazcích a zabalené ve folii.
Lahodná pochoutka i pro diabetiky
Černý kořen tvoří z velké části voda, ale také vláknina (2,5 %) nebo bílkoviny (1,2 %). Je zdrojem minerálních látek jako je hořčík, železo, vápník, draslík, fosfor nebo sodík, také vitamínů A, B1, C nebo E. Nejenom diabetici ocení obsah inulinu. Zdraví prospěšné účinky skýtá i obsažený allantoin.
- černý kořen je užitečný při cukrovce, dně nebo revmatismu
- obnovuje střevní mikroflóru, působí probioticky
- pomáhá při nechutenství, i u dětí
- posiluje srdce a cévní systém
- příznivě ovlivňuje nervovou soustavu
- je prospěšný pro hormonální systém
Černý kořen na másle – jednoduchý recept
Očištěný kořen zbavený černé slupky krátce povaříme v osolené vodě s trochou mléka. Následně ho rozkrájíme na kolečka a opečeme na másle. Dochutíme solí a pepřem. Podáváme posypaný petrželovou natí.
Jogurtová pomazánka s černým kořenem – recept
Černý kořen očistíme, oškrábeme a najemno nastrouháme. Zakapeme citronovou šťávou a smícháme s bílým jogurtem nebo kysanou smetanou. Posolíme, popepříme, můžeme přidat i nasekanou petrželku.
