Už je to rok od adopce. Jak se Adela Vinczeová vyrovnává s mateřstvím?
Už je to rok, co se Adele a Viktorovi Vinczeovým povedlo adoptovat miminko. Adopční proces ještě stále není ukončený, ale není to jediný důvod, proč se snaží chránit jeho soukromí. Mezi lidi však chodí zcela běžně.
Rodiči jsou Adela a Viktor Vinczeovi už přes rok. Fotografiemi přírůstku se na rozdíl mnoha jiných na sociálních sítích nechlubí. Mají k tomu i jiný důvod než podmínky adopčního procesu.
"Nějak to tak přirozeně vnímáme, že o něm zbytečně mluvit nechceme, i z toho důvodu, že už nás zcela pohlcuje nějaký mediální prostor a on si to zatím vědomě nevybral," objasnila Vinczeová pro webový magazín Diva.sk důvody, proč svého malého synka drží od sociálních médií dál. "Už ani nevím, co jiného osobního bychom mohli prozradit nebo neprozradit."
Neznamená to ovšem, že by jej s sebou nebrali mezi lidi, naopak. Snaží se žít co nejnormálnějším životem. "Když jdeme na plavání nebo do koutku, samozřejmě ho neskrýváme, všichni ho vidí. Lidé jsou slušní, přistupují k tomu normálně a to je velmi sympatické," pochvaluje si oblíbená moderátorka.
"Nemáme ani v plánu svého syna dávat na sociální sítě. Ne z důvodu adopce, ale spíše z vnitřního pocitu, že v tom nevidíme smysl, stejně jako nevidím smysl sdílet můj život na sociálních sítích. Kromě toho, možná by mu to někdy v budoucnu i vadilo," míní Vinczeová. Sama není velikou fanynkou přespřílišného sdílení. "Nám je takto velmi pohodlně a svobodně. Nikoho neukazujeme, nesdílíme, neboť to nepotřebujeme, žijeme si své životy."
Svůj životní styl přizpůsobili svému synovi. Z restaurací si s manželem vybírají jen takové, kde jsou koutky pro děti, a také se jim změnil spánkový režim. Vinczeové nepřekážejí dokonce ani dobře míněné rady jiných maminek. "Mám i své uši více nastražené na nějaké dobré tipy, ať už výchovné, nebo jakékoli. Člověk poslouchá maminky, kamarádky, které nabyl na různých volnočasových aktivitách, a myslím, že je to prospěšné poslouchat," tvrdí s nadhledem.
Po samotě ve dvou se jim nestýská. "Když jsme spolu, vždy si vyhradíme čas pro nás dva, je to tedy většinou večer, kdy malý usne, nebo společně někam vyrazíme. Ale zatím to tak necítíme, že bychom šli někam sami na nějaký víkend nebo na nějakou noc sami, neboť to tak vnímáme, že minimálně mě náš syn aktuálně docela potřebuje, takže to 'naše' je tak trošku stranou," objasňuje Vinczeová změny ve svém partnerském životě.