Něrgešová: Cizí muži mě neoslovují, na chlapech nesnáším nadřazenost a promiskuitu
Po devíti letech se na televizní obrazovky v pondělí večer vrátí reality show Farmář hledá ženu. Za tu dobu se mnoho věcí změnilo i v osobním životě moderátorky pořadu Laďky Něrgešové. A zatímco v televizi pomáhá soutěžícím najít lásku, ona je od rozvodu s novinářem Jaroslavm Pleslem bez partnera. Jaký je její pohled na seznamování, prozradila v rozhovoru.
Momentálně jste bez partnera. Troufnou si třeba i neznámí muži vás oslovit?
Netroufnou. Zajímavé, že? Ale tak já chápu, že působím dost rázně. Na druhou stranu mám alespoň klid.
A když už vás nějaký osloví, jaký by měl být, aby měl šanci zaujmout?
Tak na to vážně nemám seznam požadavků! Buď zaujme, anebo ne. Ale hlavně, ono "zaujme" není meta úspěchu. Pokud zaujme, pak se mé staré a odřené receptory snaží rychle a efektivně detekovat případný problém. Je totiž pár věcí, které muži často mají, a já už vím, že je prostě nesnesu: Nadřazené chování, šovinistické postoje, promiskuita. A takhle bych mohla pokračovat dál a dál. A pak je samozřejmě těžké, když působíte rázně a samostatně, tak se vás ty mírnější, klidné a rodinné typy asi bojí. Zbytečně. Ale to jim nevysvětlíte.
Díváte se jako maminka dvou dětí na případný nový vztah z jiné perspektivy?
No určitě! Tak to asi každá máma, ne?
Změnilo se i to, co byste třeba svému partnerovi nikdy neodpustila?
Takhle ta otázka stát snad ani nemůže. Vždycky je to výsledek součtu spousty věcí. A pokud ten člověk není patologicky špatně, což ale pár procent i je, pak lze odpustit ledacos. Tohle nelze generalizovat. Všichni děláme chyby. Ale pokud chcete slyšet jednoznačnou odpověď, pak dovolím tu chybu udělat jednou. Dvakrát. Pokud se přesvědčím, že jde o průběžnou recidivu, míru trpělivosti a pochopení automaticky vypínám.
Máte i vy nějakou vlastnost, o které víte, že vám komplikuje vztahy?
Hele, ale to už je jako sezení u psychologa, ne? Dobře, tak jo. K těm vlastnostem patří i upřímnost. Tak vám to řeknu. Jsem od přírody sice pozitivní a optimisticky naladěná, ale přesto jsem strašný stresař. Má první reakce na velký problém bývá stres a hroucení se. A pak potřebuju určitý čas na to, abych si uvědomila, že až na výjimky se dá vše konstruktivně a v klidu řešit. Že není třeba mít panický strach. A vlastně se tak vždy přecvaknu do toho druhého a častějšího mého mentálního stavu. A zvládnu to sama. Ale tak vždycky se v první fázi snažím hledat oporu v okolí. A tudíž bych asi u muže ocenila, kdyby mě rychle a s pochopením dokázal vycentrovat. Což je ale pro dost chlapů problém, protože mají problémy sami se sebou, a vy je vlastně tímto obtěžujete a ztrácíte v jejich očích kredit té věčně vyrovnané a usměvavé opory.
Co tam máme dál? Důvěra. To je prostě něco, přes co u mě nejede vlak. A stejně tak jako já jdu do každého vztahu s otevřeností a právě důvěrou, očekávám to samé i na druhé straně. Takže třeba jakákoliv lež, byť z milosti? Dokáže ve mně udělat slušné bloky.
A třetí a poslední věc, co si myslím, že je u mě problém, když už s někým "jsem", pak s ním jsem ráda. Čili mi prostě nesedí styl "Žiju si svůj vlastní život, často jezdím na dlouho pryč s kámoši, do toho ti nic není, a až budu mít chuť a čas, tak se vidíme". Což je ale hodně častá věc. Já tedy vážně nemluvím o tom, že člověk nemá právo mít čas i pro sebe a zajít někam s někým jiným. O tomhle proboha nemluvím. Ale chlapi v mém věku už buď mají své rodiny, anebo už ne. A pak jsou jako utržení ze řetězu. Protože si chrání tu nabytou svobodu zuby nehty.
Co byste poradila svému dvacetiletému já ohledně randění?
Chcete ode mě slyšet tu zbytečnou radu, kterou si zpětně už dát nemůžu? Tak jo: Miláčku, já chápu, že tě přitahují ti sebevědomí zábavní týpci, co se tváří, že mají svět na háku a všechno vědí, ale přesně tohle jsou chlapi, kteří absolutně nekorespondují s tvými hodnotami a představě o rodině a životě.
A naopak jakou nejlepší radu ohledně milostného života jste dostala?
Tu vám říct nemůžu, protože není sestavená ze slušných slov a bez nich to nemá koule.
Láska prý prochází žaludkem a na Instagramu jsou úspěšná vaše videa s recepty. Vaříte ráda, nebo to berete jako nutnost a dáváte přednost tomu, když vaří muž?
Já miluju vaření a hlavně pečení. A dělám to ráda a často. O povinnosti nemůže být ani řeč. A stejně tak ráda uklízím. Žehlím. Tvořím a buduju. Já jsem prostě z podstaty kur domácí. A mám ráda klid a teplo domova. A v tomhle prostředí si s láskou vychovávám své dvě děti a snažím se přes všechna protivenství světa myslet pozitivně.